Zemětřesení zasáhlo ty nejzranitelnější. Organizace varují před katastrofou

Sýrii svírá déle než dekádu občanská válka, která z domovů vyhnala obrovské množství lidí. Někteří se snažili dostat do Evropy, mnozí zakotvili v sousedním Turecku, velké množství uprchlíků však skončilo v provizorních táborech pro vysídlené občany v severní části země.

První pondělní zemětřesení, jehož epicentrum se nacházelo blízko jižních tureckých hranic, zasáhlo právě tyto – opozicí ovládané – oblasti na severu Sýrie. V postiženém regionu se podle odhadů nachází miliony lidí, z nichž mnozí žijí ve velmi těžkých podmínkách, a situace se tak pro ně nyní ještě komplikuje.

„Tábory na severu Sýrie jsou velmi rozdílné. Ty zavedenější, které vznikly například už před osmi lety, často vypadají jako malé městečko plné chudých domků postavených z neomítnutých a levně udělaných betonových tvárnic s plechovou střechou,“ popsal situaci pro Seznam Zprávy Šimon Pánek, ředitel organizace Člověk v tísni, která v Sýrii působí.

Tyto domky uprchlíkům nabízejí ochranu před větrem a dokonce i zimou. Tábory, které tvoří, navíc mívají mezinárodní správu, a o část věcí v nich se tak běžně stará některá z mezinárodních organizací. Přímo v pásu u hranic s Tureckem pak na scénu vstupuje i turecký Červený kříž.

„Je tam ale celá řada táborů menších, které vznikly cca v posledních třech letech, kdy se pohybuje frontová linie,“ dodal Pánek. „V těchto divokých táborech – alespoň když jsem tam před rokem byl – je situace strašlivá. Jde navíc o část Sýrie, kde je v tomto ročním období poměrně vlhká zima, takže bojují s blátem i teplotami kolem nuly.“

Pohled do syrských táborů očima organizace Člověk v tísni.

Desetitisíce, možná i malé statisíce lidí tak dnes žijí bez možnosti si zatopit. Tentokrát jim však mizerné podmínky k žití možná život zachránily.

„I když to zní strašně, v této chvíli asi mají menší výhodu, jelikož stan na ně během zemětřesení nespadne. Lidem, kteří žijí v těch nejhorších podmínkách, se tak nejspíše nic nestalo. Rozdíl ale přichází třeba v případě budov v syrském Idlibu nebo i v případě Turecka,“ upozornil Pánek.

Podle něj bude míra poškození na počet budov daleko větší v Sýrii, kde se příliš nehlídá kvalita staveb, než v Turecku.

Již na prvních fotografiích jsme mohli vidět, že spadly celé řady domů v ulicích, informace ale v porovnání s Tureckem nepřicházely okamžitě. V oblasti totiž nefungují klasičtí novináři a internet je velmi slabý.

Turecko má také na rozdíl od Sýrie fungující státní správu, silné ministerstvo vnitra a silný záchranářský aparát, kterému na pomoc vyjel například i český tým USAR. Jde navíc o velkou zemi, kdy zasažena byla jen její část, a schopnost vyrovnat se s neštěstím je tak spíše na její straně.

„Co se týče obnovy v Sýrii, bude ponechána na lidech a na humanitárních organizacích, které tam jsou, jelikož stát jako takový prakticky neexistuje,“ soudí Pánek. „Zvládnout nastalou situaci tak pro ně bude těžší, Syřané jsou po 10 letech války nicméně zvyklí na velmi skromné až nuzné podmínky, jako je relativně málo jídla.“

Samotná organizace Člověk v tísni již na pomoc postiženým lidem uvolnila jeden milion korun z Klubu přátel a vyhlásila také sbírku SOS zemětřesení Sýrie a Turecko. Na místě pak působí její tým, který spolupracuje s tamními úřady.

Ve válkou sužované Sýrii by se však situace mohla rychle stát kritickou, a některé organizace tak již bijí na poplach, že by vše mohlo dojít až ke katastrofickým scénářům.

„Když si ale člověk vyprojektuje, že ze Sýrie informace přicházejí se zpožděním a že dopady budou podobné jako v Turecku, dá se očekávat, že bez přístřeší zůstane 100 tisíc lidí, možná i víc. Humanitární krize to určitě bude velmi silná. Jak velká ale opravdu bude, to zatím říct nemůžeme,“ podotýká Pánek.

Pesimistické předpovědi týkající se severu Sýrie logicky vyvolávají otázku, zda lze očekávat další uprchlickou vlnu. „Osobně bych očekával, že událost nepřinese větší tok uprchlíků ze Sýrie do Turecka a že snahy o vyřešení situace budou probíhat přímo v Sýrii, kde jsou lidé vůči strádání, kterým si poslední roky prochází, už poměrně odolní,“ míní Pánek. „Je navíc třeba si uvědomit, že v Turecku, ve kterém je dlouhodobě více než 4 miliony syrských uprchlíků a které si právě prošlo zemětřesením, ochota přijímat další uprchlíky spíše nebude.“