Země v chaosu. Část lidí zůstala u zimního času, další přešli na letní

Nedělní ráno znamenalo pro řadu Libanonců zmatek. Hodiny si dopředu přetočila jen část země, zbytek na letní čas přejde až v dubnu s koncem muslimského postního měsíce ramadánu.

Vláda prozatímního premiéra Nadžíba Mikátího totiž na poslední chvíli rozhodla, že posune změnu času, která měla původně tak jako v Česku nastat v noci ze soboty na neděli.

Proti tomu se ohradila řada náboženských skupin, včetně Maronitské katolické církve, která má v zemi velký vliv a spadá pod ni řada organizací a škol. V sobotu tak uvedla, že navzdory rozhodnutí vlády přejde na letní čas.

Zatímco veřejné instituce jsou jím teoreticky vázány, mnoho soukromých, včetně televizních stanic, škol a podniků, oznámilo, že rozhodnutí budou ignorovat a na letní čas přejdou v neděli podle předchozího plánu.

Například televizní stanice LBCI podotkla, že by vládní rozhodnutí poškodilo její práci. Naopak zimní čas bude dále dodržovat národní letecká společnost Middle East Airlines. Podotkla nicméně, že pozmění časy letů tak, aby byly v souladu s mezinárodními rozpisy.

Rozkol mezi rozhodnutími přinesl řadě lidí komplikace i při řešení každodenních záležitostí. Jednoduše se jim totiž mohlo stát, že mají být na dvou místech zároveň.

„Měla jsem schůzku v 8 hodin ráno a přednášku v 9 hodin ráno, což se nyní bude konat ve stejnou dobu,“ vysvětlila pro deník The Guardian Haruka Naitová, pracovnice japonské nevládní organizace žijící v Bejrútu.

Odbornice na Libanon Kim Ghattasová na twitteru napsala, že náhlý krok vlády „vrhá cestovní plány, hovory přes Zoom (komunikační aplikace, pozn. red.) a automatické aktualizace telefonních časů do naprostého zmatku“.

Vláda své rozhodnutí o posunutí změny času nijak nezdůvodnila, ale mnozí komentátoři jej považují za způsob, jak zvýšit popularitu kabinetu během ramadánu.

Spor nicméně ilustruje hluboké rozpory v zemi, kde křesťanské a muslimské frakce vedly koncem 70. a v 80. letech 20. století občanskou válku a kde si jednotlivé náboženské skupiny rozdělují politické posty, podotkla stanice BBC. Rozkol tak vedl k vtipům o „muslimském čase“ a „křesťanském čase“.

Mnozí podle Guardianu považují tuto záležitost za pokus o odvedení pozornosti od větších ekonomických a politických problémů země. Libanon se totiž nachází uprostřed nejhorší finanční krize ve své novodobé historii.

Tři čtvrtiny obyvatel, mezi nimiž je milion syrských uprchlíků, situace uvrhla do chudoby. Představitelé Mezinárodního měnového fondu nedávno varovali, že pokud nebudou přijata opatření, může země směřovat k hyperinflaci.

Libanon je navíc od konce října bez prezidenta, protože parlament za něj od té doby nezvolil náhradu. Taktéž vláda je pouze dočasná a s omezenými pravomocemi.