Článek
Po šesti sezónách dešťů, které v Somálsku nepřišly, se země upínala k tomu, že by letos v listopadu a prosinci mohla nepřízeň počasí pominout.
Pro kontext - v důsledku bezprecedentního sucha a nemožnosti pěstovat plodiny a tím pádem chovat dobytek, se především komunity pastevců a zemědělců zmítaly již několik let v potravinové krizi. V některých částech země byla situace tak vážná, že lidé balancovali na pokraji hladomoru, jak informovali zástupci humanitárních organizací i OSN.
Stovky tisíc příslušníků tradičních zemědělských a pasteveckých komunit, které byly vždy primárně soběstačné, tak opouštěly své domovy a za vodou nebo potravou utíkaly do přeplněných táborů pro vnitřně vysídlené. Jedinou naději pro ně představoval déšť.
Somálské město Baidoa je jedním z míst, kde je situace kritická.
Ten nakonec letos na podzim přišel. Místním ale přinesl radost jen chvíli. Deště jsou totiž tak silné, že způsobily obrovské povodně. OSN v souvislosti s krizí v zemi uvedla, že se Somálsko potýká se „stoletou vodou“.
Scénář Somálska tak přibližuje začarovaný kruh katastrof, se kterými se potýkají především rozvojové země, které nejvíce čelí dopadům klimatických změn.
Situace je nejhorší ve federálních státech South West, Hirshabelle, Jubaland, Galmudung, říká pro SZ humanitární pracovník Waltere Mawere. Snímek z města Beledweyne v centrálním Somálsku.
Zachránil ostatní, sebe ne
Když 6. listopadu přinesly přívalové deště vodu do města Baidoa, snažil se manžel 23leté Nurto Aadan Mohamedové dostat ji a jejich čtyři děti do bezpečí.
„V naprosté tmě mě a děti manžel přenesl přes záplavovou vodu do sousedního domu…Pak se vrátil domů, aby zkontroloval škody. Volala jsem mu na telefon, ale nešlo to. Druhý den kolem jedenácté dopoledne jsem se vydala domů a našla jeho tělo v domě,“ popisuje britskému deníku The Guardian.
Zesnulého manžela mohla Mohamedová pohřbít až o dva dny později. Kvůli vodě to totiž bylo nemožné. Teď žena s dětmi přežívá s dalšími příbuznými ve zchátralém domě.
Sucha v Somálsku
„Somálsko je na pokraji hladomoru,“ konstatoval v somálském Mogadišu na začátku loňského září zděšený šéf Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN Martin Griffiths. „V uplynulých dnech jsem byl hluboce otřesen z míry bolesti a utrpení, kterému tolik Somálců čelí,“ řekl, když reagoval na návštěvu města Baidoa, kde se setkal s uprchlíky, kteří prchají před bezprecedentním suchem. Místo popsal jako „epicentrum humanitární krize“.
Dvakrát musela s celou rodinou kvůli povodním utéct také 33letá matka sedmi dětí Abay Osman Adanová. „Náš dům se naplnil vodou, a tak jsme se přestěhovali k příbuzným. Po dvou dnech byl zase zatopený, tak jsme šli do domu jiného příbuzného v jiné části města…Všichni jsme se tísnili v jedné místnosti,“ popisuje.
Velká voda vzala Adanové její zdroj obživy - stánek u cesty, kde prodávala zeleninu. Práci v těžkých podmínkách nemůže najít ani její manžel, dělník. Ulice města se proměnily v řeky a všude je hluboké bahno.
O živobytí přišel také Hajow Nur Mohamud, otec sedmi dětí. Ten si v Mogadišu vydělával tak, že převážel uhlí a odpadky na oslím povozu. Ten mu ale smetla voda. Zatopila i jeho dům. S rodinou se proto přesunul do tábora pro vnitřně vysídlené na okraji města. Jedno z jeho dětí je v nemocnici poté, co se nakazilo vodou přenosnou infekcí.
Podobných lidských tragédií se aktuálně v Somálsku odehrávají další stovky tisíc. Jen podle dat ředitele Somálské agentury pro zvládání katastrof Mohamuda Moalim Abdullaha si povodně zatím vyžádaly minimálně 50 obětí a přes 687 tisíc lidí, kteří museli utéct ze svých domovů, jak uvedl podle zpravodajského serveru Al-Džazíra na pondělní tiskové konferenci.
Není cesta ven
„Když jsme spolu mluvili naposledy, bavili jsme se o suchu v Somálsku a o tom, že neprší…Teď tu máme komunity, které zasáhly zcela zásadně deště,“ říká úvodem pro Seznam Zprávy pracovník humanitární organizace CARE v Somálsku Walter Mawere.
Jaké dopady mělo bezprecedentní sucho na životy tamních komunit, popsal Mawere pro SZ několikrát. Souvislost s potravinovou krizí popsal v článku loni v říjnu. Co znamená, když hrozí, že se krize může zvrtnout v hladomor, popsal letos v březnu. Jak s tím souvisí i růst cen potravin a nákladů ve světě, pak popsal o několik měsíců později - letos v červenci.
Opakujícím se leitmotivem byl absentující déšť. Mawere vždy zdůrazňoval, že právě na něm jsou soběstačné komunity zemědělců a pastevců životně závislé. Vydatné deště nakonec přišly až letos na podzim. Naději ale nepřinesly. Naopak ještě větší zkázu.
Výsledek tak bude pro Somálce stejný. Podobně jako v době sucha se místní musí připravit na vážné dopady humanitární katastrofy. Potravinovou krizi, opouštění svých domovů, šíření nemocí, malé naděje na to, že se jejich životní situace zlepší a naopak se připravit, že bude ještě hůř.
„Lidé museli opět opustit své domovy, přežívají v táborech pro vnitřně vysídlené, přišli o živobytí - úrodu i dobytek.“ Snímek z města Afmadow v jižní části země.
„Jsme svědky, jak já říkám, sekundárního přemisťování. Lidé, kteří přišli do Baidoi, aby hledali vodu, teď znovu musí odejít, protože přišli o střechu nad hlavou,“ popisuje dále Mawere.
Právě somálské město Baidoa je jedním z míst, kde byla situace v době sucha jedna z nejhorších. Jako oblast „zachvácenou hladem“ ji popsal loni na podzim například americký deník The New York Times. I teď, když se místní potýkají se zcela opačným problémem, jsou poměry v Baidoe jedny z nejhorších.
Další krize v Somálsku se navíc odehrává v době, kdy je humanitární plán Somálska (The Humanitarian Response Plan) pro rok 2023 pokryt jen ze 40 procent, a to něco málo měsíc před koncem roku, jak ukazují data Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí.
Pracovník Mawere dále popisuje, že v nákladech navíc nejsou zohledněné právě dopady, které budou mít ničivé povodně. Dá se tedy předpokládat, že nadále dramaticky porostou. Stejně jako počet lidí, kteří budou pomoc potřebovat.
„Jen za týden se počet vnitřně vysídlených osob zvýšil dvakrát. Minulý týden jich bylo 300 tisíc, dnes už jich je přes 600 tisíc,“ dodává Mawere.
Země, kde se nedá žít
Nedostatek potravin a vody, častější přírodní katastrofy, prudký růst populace a žádná schopnost těmto výzvám čelit. Už tak zoufalá situace se v některých zemích bude rychle zhoršovat, jak varuje zpráva Institutu pro ekonomiku a mír.
Populaci těchto států s „katastrofálními“ podmínkami tvoří 768 milionů lidí. V kritické situaci kvůli klimatické změně a nízké odolnosti tamních infrastruktur jsou především regiony subsaharské Afriky, Středního východu a severní Afriky a jižní Asie.
Klimatická změna
Velká voda v Somálsku je tak jen dalším projevem dlouhodobě v zemi se projevující klimatické změny. Tu aktuálně podle expertů umocňuje cyklický jev projevující se v Tichém oceánu El Niño.
„Z různých důvodů má El Niño odezvu v projevech počasí i na poměrně vzdálených místech. Způsobuje dlouhodobé sezonní odchylky počasí od normálu, včetně toho, že například prší více než obvykle. Jednou z oblastí, kde se El Niño projevuje, je právě i Africký roh,“ dodává možný kontext situace v Somálsku pro Seznam Zprávy klimatolog Radan Huth, ředitel Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.
Vliv na vážnost dopadů povodní v zemi má kromě chybějící infrastruktury, která by byla možná schopná tak velké množství vody pojmout, další faktor - extrémně vyprahlá půda, která nedokáže tak velké množství vody najednou vstřebat a valí se po povrchu.
Kromě domovů zatopila voda také školy, zdravotnická a výživová centra a přerušila jejich provoz. I to představuje pro tamní komunity další formy ohrožení. Snímek z města Baidoa severozápadně od metropole Mogadišu.
Pozitivní vyhlídky Somálce nečekají ani v následujících dnech a týdnech. Pršet má totiž dál.
Prioritou tak zatím podle Mawereho zůstává poskytnout postiženým komunitám základní pomoc, aby přežily.
Z dlouhodobého hlediska opět vyzdvihuje nutnost země zaměřit se především na budování odolnosti skrze rozvojové projekty, infrastrukturu a lepší systém varování.
S povodněmi se kvůli vydatným dešťům potýkají i některé regiony sousední Etiopie a Keni.
