Článek
Jihoafrická republika dlouhodobě zažívá rozsáhlé výpadky elektřiny, nejhorší v historii. Někdy mohou trvat dokonce až deset hodin. Prezident Cyril Ramaphosa proto letos v březnu přistoupil k vyhlášení „stavu katastrofy“.
„Mimořádné okolnosti vyžadují mimořádná opatření. Energetická krize představuje existenční hrozbu pro naši ekonomiku a sociální strukturu,“ cituje z jeho únorového projevu agentura AP.
Prezident a zároveň předseda dominující vládní strany ANC (Africký národní kongres) také tehdy slíbil, že přijde co nejdříve s efektivním řešením. O několik měsíců později, kdy se jižní polokoule připravuje na zimu, nicméně zůstává situace stejná a podle prognóz odborníků se může ještě zhoršit.
Výpadky proudu tak nadále postihují domácnosti, podnikatele i fungování základní infrastruktury.
„Všechno se zastaví“
„Jsem naštvaná na vládu. Posílali sem lidi, kteří nám říkali, že bude elektřina fungovat v tolik a v tolik hodin. Snažila jsem se podle toho naplánovat práci, aby to vycházelo, nicméně i tak to zničehonic měnili,“ popsala vlastní zkušenost s výpadky elektřiny pro server Deutsche Welle (DW) Una Nonwaziová. Jihoafričanka, která nejdříve v důsledku pandemie covidu-19 a následně rozsáhlých výpadků proudu zavřela svou komerční prádelnu.
Role JAR při zprostředkování míru na Ukrajině
Africké země se hlásí o slovo. Koalice v čele s JAR chce zprostředkovat mír na Ukrajině. „Tváří se, že něco vyjedná, ale ve skutečnosti její síla zásadní nebude,“ řekla pro Seznam Zprávy politoložka Tereza Němečková.
Nadále při životě, byť s obtížemi, udržuje své podnikání majitel zmrzlinářství na předměstí Johannesburgu Thando Makhubu. „Máme štěstí, že jsme investovali do generátoru, ale náklady na provozování Soweto Creamery vzrostly, protože musíme pravidelně nakupovat benzin,“ sdílel své zkušenosti s DW.
Výpovědi obou nejsou výjimkou. Plánované výpadky energie, o kterých Jihoafričané mohou, ale také nemusí dostávat echo, pokud sledují webové stránky hlavního dodavatele energie nebo pomocí aplikace, zasahují všechny.
Nutnou součástí každé domácnosti nebo podniku – které na to mají peníze – se tak staly právě generátory, případně solární panely.
„Všechno se zastaví. Například v Johannesburgu se stává, že pokud vypadne proud, v určitých částech není také voda… Najednou tedy nemáte energii a vodu a nejen podnikatelé se musí vypořádat s dodatečnými výdaji,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy Ricardo Reboredo z Metropolitní univerzity Praha, který se Jihoafrickou republikou zabývá.
Výpadky energie nicméně nezasahují jen do života domácností nebo podnikatelů. Kvůli chybějící elektřině nefungují ani semafory, a kolabuje tudíž doprava. Vypnuté pouliční osvětlení pak především v noci ještě více zvyšuje již bující pouliční kriminalitu a výpadky proudu působí problémy také nemocnicím a dalším zdravotnickým zařízením.
Jasným viníkem je státní podnik
Energetická krize má jednoznačného viníka – společnost ESKOM. „Jde o státní podnik, který produkuje 90 procent veškeré elektřiny v zemi. Na začátku milénia byl na základě různých metrik jednou z nejlépe fungujících společností,“ vysvětluje Reboredo.
Dnes je nicméně elektrárenská společnost ESKOM především symbolem špatného managementu a obrovské korupce. Podle Reboreda má navíc společnost v současné době k dispozici jen 50 procent své celkové kapacity. „Minulý rok se poprvé stalo, že bylo více dnů, kdy energie nebyla, než těch, kdy byla. Letos byl výpadek energie, kromě jednoho dne, každý den,“ popisuje realitu místních Reboredo.
Další cesta pro solární energii
Léta trochu opomíjená technologie „plastových“ (tzv. organických) solárních článků podle některých dozrává do praxe. Na trhu by si mohla najít své specifické místo, kde jí osvědčený křemík nemůže konkurovat.
Nejde přitom o záležitost pár posledních let. „Blackouty se objevily poprvé v roce 2007. Neměly nicméně nic společného s tím, co známe dnes. Od roku 2018 začaly být častější. Důvodů, proč k nim dochází, je několik. Infrastruktura, která je stará minimálně 40 let, nedokáže vyprodukovat tolik energie, kolik je potřeba. Tím, že je stará a neudržovaná, také často dochází k neplánovaným poruchám. Klíčovým problémem je také vysoká korupce,“ popisuje dále Reboredo.
Právě úplatkářství je ve společnosti ESKOM navázané i na nejvyšší politická patra vládnoucí strany ANC, jak například letos v únoru upozornil bývalý generální ředitel společnosti André de Ruyter. V rozhovoru pro stanici eNCA řekl, že jsou nejmenovaní „vysoce postavení politici“ z ANC zapojeni do organizovaného zločinu a korupce v hodnotě milionů dolarů za měsíc, uvádí jihoafrický server Daily Maverick.
Politiky z ANC také obvinil, že jeho pokusy o boj s korupcí blokovali, podobně jako úsilí zaměřit se na obnovitelné zdroje energie.
Fakta
- Možnou budoucností pro JAR je využití udržitelných zdrojů. Během summitu světových lídrů na konferenci COP27 7. listopadu 2022 oznámil například prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa realizaci nového investičního plánu JET, který v souladu s politickým prohlášením vypracovala jihoafrická vláda.
- Vzniknout by měl v partnerství se Spojeným královstvím, Francií, Německem, USA a EU, uvádí Evropská komise.
- Jeho účelem je urychlit dekarbonizaci jihoafrického hospodářství, aby se podařilo dosáhnout ambiciózního snížení emisí, které si JAR stanovila.
- Uhelné elektrárenství v JAR je jedním z nejšpinavějších odvětví energetiky na globálním Jihu. V důsledku toho se země řadí na 14. místo na světě v emisích oxidu uhličitého, přestože má až 33. největší ekonomiku.
Rozvrat elektrárenské společnosti nicméně souvisí také s vládou předchozího prezidenta Jacoba Zumy a jeho úzkým přátelstvím s podnikatelským triem bratrů Guptových. Ti měli podle serveru Financial Times mimo jiné vliv na výběr vedení ESKOM a zároveň přesměrovali zakázky v hodnotě 3,5 miliardy dolarů do společností, které vlastnili nebo na ně byli napojeni.
Konkrétní podoby nekalých praktik v jihoafrické energetice přiblížila v nedávno zveřejněném článku i britská BBC. Běžným postupem je tak například nelegální obsazování dolů společnosti či odvážení uhlí nebo jeho výměna za uhlí horší kvality. To vše doprovází výhrůžky smrtí nebo zastrašování, pokud se někdo snaží na korupci upozornit.
Zuma při vyšetřování korupčních skandálů včetně těch okolo ESKOM odmítá spolupracovat, uvádí agentura Reuters. Podobně přezíravě se k možnému propojení ESKOM a politických činitelů staví i ANC.
Vládnoucí strana na konci března využila v parlamentu svou většinu k tomu, aby hlasovala proti okamžitému ustavení výboru, který by možnou korupční provázanost politiků ANC a ESKOM prošetřil, uvádí jihoafrický týdeník Mail and Guardian.
Řešení v nedohlednu
Přestože výpadky energií postihují v JAR všechny, o míře potíží rozhoduje především socioekonomické postavení jednotlivců. „(Výpadky) nejvíce postihují chudé Jihoafričany, protože nemají peníze, aby si pořídili solární panely nebo jiné alternativy jako nejvyšší nebo vyšší střední třída,“ vysvětluje Reboredo.
Krátkodobá řešení nacházejí jednotlivci, samotné obce nebo provincie. To ale může pro jihoafrickou společnost představovat problém. „V JAR je to nastavené tak, že město kupuje energii od ESKOM a pak ji prodává spotřebitelům. Pokud by tedy město o tento zdroj příjmů přišlo, sníží se jeho rozpočet, a tudíž se omezí i dotované služby pro chudé. Pomoc této skupině přitom spočívá právě na bedrech měst a obcí,“ říká Reboredo.
Situaci se snaží řešit i vláda, byť její členové odmítají, že by byla pomoc nedostatečná nebo pomalá. V polovině května tak dostala povolení vplout do tří přístavů (Ngqura, Durban, Saldanha Bay) turecká Karpowership – plavidlo, které dokáže generovat elektřinu a následně ji distribuovat do sítě. Povolení získala na 20 let, jak uvedla podle agentury Reuters tamní ministryně dopravy Sindisiwe Chikungaová.
Prezident Ramaphosa také v květnu jmenoval nového ministra pro elektřinu Kgosientsha Ramokgopu, který by měl na řešení krize dohlížet, informuje dále Reuters.
Převzal část kompetencí ministra pro energetiku Gwede Mantasheho, velkého odpůrce dekarbonizace a jednoho z hlavních představitelů ANC. Právě v jeho gesci ale nadále zůstává uzavírání smluv o vývoji a výstavbě nových energetických projektů a jejich uvádění do provozu.
Řešení se ale Jihoafričané rozhodně nedočkají hned ani v horizontu měsíců. „Jihoafričany čeká těžká zima. Především obyvatele vnitrozemských provincií Gauteng, kde se nachází i Johannesburg, a Limpopo. Výpadky proudu totiž nezmizí, možná budou ještě horší,“ dodává Reboredo.
