Země je zase o něco nehostinnější. Přibývá změn, které ohrožují život

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Extrémní teploty a klimatické události roku 2023 měly i extrémní dopady na zdraví lidí po celém světě. Mezinárodní tým vědců to shrnuje v novém vydání série Lancet Countdown, v jejímž rámci každoročně hodnotí dopady změny klimatu na globální zdraví.

Jedním z nejdiskutovanějších závěrů letošní zprávy je dramatický nárůst sucha.

Autoři mimo jiné uvádějí, že loni bylo alespoň na jeden měsíc extrémnímu stupni sucha vystaveno 48 % území pevniny. V 80. letech minulého století to přitom bylo v průměru asi 15 %.

Alespoň tři měsíce pak extrémní sucho zažilo 30 % světa, přičemž před 40 lety to bylo v průměru jen pět procent.

Rostoucí problém se suchem přitom není jen záležitostí nějakého loňského extrémního výkyvu, ale dlouhodobý trend.

Nejvíc podle autorů postihuje Jižní Ameriku, Blízký východ Afriky (Africký roh).

Vědci také upozorňují, že kvůli změnám v rozložení srážek se zvyšuje množství extrémních dešťů.

Těchto masivních a rychlých srážek (často na úkor žádaných méně intenzivních a frekventovanějších) přibylo v posledních deseti letech ve srovnání s obdobím 1961–⁠⁠⁠⁠⁠⁠1990 na 61 % území světa.

Lidé se loni podle zprávy potýkali také s bezprecedentním množstvím dní ohrožujících zdraví vysokou teplotou. Těch bylo podle odhadů autorů za rok o 50 víc, než kdyby k oteplování klimatu vlivem lidské činnosti nedocházelo.

To se podepisuje i na počtu s vedrem spojených úmrtí. Report uvádí, že loni jich bylo v nejohroženější skupině lidí nad 65 let o 167 % víc než v 90. letech, přičemž za většinu nárůstu může právě zvýšení teploty.

Podepisuje se na tom i změna ve věkovém složení populací, ale tento efekt podle vědců počet úmrtí mohl zvýšit jen asi o 65 %.

Vedra také podle zprávy loni způsobila rekordní zkrácení spánku u lidí o šest procent ve srovnání s obdobím 1986 až 2005.

Teplejší a sušší počasí dále podle autorů přispělo ke zvýšení počtu písečných bouří. Do nových oblastí se kvůli změně klimatu také podle zprávy nadále dostávají i život ohrožující tropické nemoci, jako jsou malárie, západonilská horečka a horečka dengue.

K pozitivním závěrům patří snížení počtu mrtvých v důsledku znečištění ovzduší. Autoři také vyzdvihují jako úspěch pokračující investice do obnovitelných zdrojů energie, které stále častěji nahrazují fosilní paliva.

Zároveň ale upozornili, že emise skleníkových plynů celkově neklesají a loni dosáhly nového rekordu, což je potřeba změnit.

„Máme za sebou další rok, kdy extrémní vedra a další extrémní projevy počasí trhaly rekordy. Žádný člověk a žádná ekonomika na světě proti dopadům klimatické změny na zdraví nejsou imunní. Pokračující růst fosilních paliv a rekordní emise skleníkových plynů tyto nebezpečné dopady jen umocňují,“ okomentovala zprávu ředitelka projektu Marina Romanellová z University College v Londýně.