Hlavní obsah

Železnice. Pro Ukrajinu záchrana ve válce

Foto: Profimedia.cz

Vlaky vozí například vojáky zpátky domů, což armádě pomáhá udržovat vysokou morálku.

Její tratě měří dohromady na 24 tisíc kilometrů a společně s armádou sehrává klíčovou roli v maření ruského plánu dobýt Ukrajinu. Řeč je o ukrajinské železnici, která se pro válkou zasaženou zemi stala záchranou.

Článek

Za poslední rok převezly ukrajinské vlaky víc než čtyři miliony lidí a zhruba 120 tisíc domácích mazlíčků. Jezdí po třetí největší železnici v Evropě a od začátku ruské invaze nejen zachraňují civilisty, ale pomáhají i samotným vojákům.

Jak upozornil deník The Guardian, právě vlaky umožnily statisícům ukrajinských žen a dětí uprchnout před konfliktem do zahraničí. Ty, kteří v zemi zůstali bojovat, pak odvážejí z bitev domů, aby mohli trávit čas s blízkými. To má zásadní vliv na morálku, která je na ukrajinské straně dlouhodobě mnohem vyšší než na té ruské.

Železnice ale zároveň plní i politickou funkci. Ukrajina od začátku války uzavřela letiště: právě vlaky tak teď převážejí důležité mezinárodní hosty. Po kolejích v únoru přicestoval třeba americký prezident Joe Biden, který v Kyjevě navštívil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Země také vyčlenila speciální vlaky pro evakuaci raněných: ať už vojáků, nebo obyvatel zasažených při ostřelování. V soupravách je vždy přítomný lékař, který zraněné ošetří. Pozoruhodné je hlavně to, že víc než 90 procent ukrajinských vlaků přijíždí včas. A to i teď za války.

„Jednou jsme odváželi jedenáctiletou dívku, která při raketovém útoku přišla o obě nohy,“ vypráví vlakvedoucí Tetijana Vislohuzová. Vzpomíná i na to, jak na trati mluvila s šestiletým chlapcem. „Viděl, jak jeho kamaráda roztrhala raketa,“ dodává.

Jak dopadne válka na Ukrajině?

Podle reportéra The Guardian ruský prezident Vladimir Putin doufá, že pokud vydrží bojovat dost dlouho, Západ jednou zájem ztratí.

Strojvedoucí jako váleční záchranáři

Ukrajinská železnice zaměstnává dohromady zhruba 230 tisíc lidí. Od začátku války jich zemřelo tři sta, z toho devatenáct ve službě. Právě odvaha zaměstnanců a jejich smysl pro povinnost zaujaly nizozemského fotografa Jelle Kringse. Celý poslední rok tak dokumentoval životy cestujících, železničářů a strojvedoucích.

„Byli to obyčejní lidé, kteří riskovali své životy,“ popsal Krings to, jak on sám strojvedoucí vnímal. „Přes noc se v podstatě stali záchranáři ve válečných zónách,“ doplnil.

Hovořil také s lidmi, kteří obnovovali železniční tratě v silně zaminovaných lokalitách, nově osvobozených od ruských jednotek. „Železniční systém ukazuje odolnost a sebevědomí ukrajinského lidu, celé ukrajinské společnosti,“ myslí si fotograf.

Celkově jsou podle něj železničáři pozoruhodná a statečná skupina. „Viděli více smutku než lidé v první linii, setkávají se s obrovským množstvím traumatu. Stejně ale vždycky přijdou do práce, i když je to pro ně riskantní,“ uzavírá.

Doporučované