Zelenskyj: Získali jsme zpět šest tisíc kilometrů čtverečních území

Ukrajinská armáda od začátku září dobyla zpět 6 tisíc kilometrů čtverečních svého území, dosud pod kontrolou ruských jednotek, uvedl v pondělí večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinci zahájili protiofenzivu na začátku měsíce, postupovat se jim i nadále daří zejména na východě a na jihu země, sdělil prezident. O Zelenského projevu na sociálních sítích informovala agentura AFP.

Zelenskyj poděkoval třem vojenským jednotkám a ocenil jejich „statečnost“ při operaci, která by mohla Ukrajině přinést největší územní zisky od stažení ruských sil z kyjevských předměstí na konci března, píše AFP. Vyzdvihl také úspěšnost protivzdušné obrany.

Rusko je největším zdrojem teroru na světě, zdůraznil a opět apeloval na zvýšení mezinárodního tlaku na Moskvu. Rusko podle Zelenského terorizuje Ukrajinu hrozbou radiace v elektrárně v Záporoží, cíleným odpojením Ukrajinců od elektřiny i snahou je vyhladovět.

Ztrátu části území Rusko uznalo. Především pak klíčových měst na severovýchodě Charkovské oblasti, uvádí britská BBC. Moskva nicméně vysvětluje ústup svých vojáků v této oblasti v posledních dnech jako „přeskupování“ s cílem soustředit se na Luhanskou a Doněckou oblast.

Ukrajinské síly dál dosahují výrazných úspěchů v protiofenzivě v jihoukrajinské Chersonské oblasti, napsal v úterý americký Institut pro studium války (ISW). Rusko podle analytiků navíc není schopné zajistit novou frontovou linii na severovýchodě Ukrajiny, která vznikla bleskovým postupem ukrajinských jednotek.

Úspěch Ukrajiny na jižní frontě má výrazný dopad na morálku a bojové schopnosti ruských vojáků. Satelitní snímky ruských pozic v Kyselivce, vesnici vzdálené jen 15 kilometrů severozápadně od Chersonu, ukazují, že většina tamních ruských vojáků se stáhla. To podle analýzy ISW odpovídá neověřeným zprávám, podle kterých vojáci proruských sil Kyselivku opustili a přesunuli se směrem k řece Dněpr. Kyselivka je pro ruské síly v okolí Chersonu významným logistickým bodem, jedná se o poslední Ruskem drženou větší osadu podél dálnice z Chersonu do Mykolajivu a tamní železnice.

Vojáci dál postupují i na severovýchodě země v Charkovské oblasti. ISW píše, že tamní úspěchy Kyjeva patrně nemají tak dramatický psychologický vliv na ruské síly na jihu, aby se kvůli tomu stahovaly z pozic. Z toho vyplývá, že také ukrajinský protiútok u Chersonu výrazně postupuje.

Země dále hodlá požádat USA o další významné dodávky zbraní, včetně raketometů s dostřelem asi 300 kilometrů, uvedl v pondělí deník The Wall Street Journal s odkazem na seznam požadovaných zbraní, který podle něj dostali někteří američtí zákonodárci. Kyjev uvádí, že potřebuje další zbraně, aby mohl pokračovat s protiofenzivou, kterou aktuálně vede na jihu a severovýchodě Ukrajiny, až do příštího roku.

Na seznamu figurují také armádní taktické raketové systémy ATACMS, jež mají dostřel asi 300 kilometrů. Washington, který Ukrajině poskytl vojenskou pomoc ve výši přesahující 15 miliard dolarů (364 miliard korun), ale dříve odmítl tyto systémy Kyjevu dodat. Argumentuje přitom obavami, že by je Ukrajina mohla použít k útokům na ruské území, což by mohlo vyvolat rozsáhlejší konflikt.

Na seznamu požadovaných zbraní jsou mimoto tanky, drony, dělostřelecké systémy, protilodní střely Harpoon a 2 000 raket do systémů HIMARS, které USA už na Ukrajinu dodávají. Rakety pro systémy HIMARS, jež USA Ukrajině poskytly, mají dostřel asi 80 kilometrů.