Skrze západní hranici na Ukrajinu přijíždí více lidí než odjíždí

Finská premiérka Sanna Marinová doufá, že finský parlament v příštích dnech potvrdí rozhodnutí o podání přihlášky do Severoatlantické aliance. Vyjádřila naději, že se bude opírat o silný mandát.

V projevu po boku finského prezidenta v Helsinkách uvedla, že oba jsou v úzkém kontaktu s členskými zeměmi NATO a samotná aliance jim děkuje za dosavadní podporu.

O výrazných ztrátách v ruské armádě se hovoří také v dnešním pravidelném hlášení generálního štábu ukrajinské armády. Některé ruské jednotky mají podle štábu méně než 20 procent plného stavu. U města Popasna v Luhanské oblasti se musely jednotky výsadkových vojsk ruských ozbrojených sil spojit se zástupci ruských soukromých vojenských společností, aby mohly fungovat, sdělil štáb. Rusko se snaží ztráty kompenzovat a v současnosti pořádá v příhraničních oblastech výcvik až 2 500 záložníků.

„Pro bezpečnost Švédska a švédského lidu je nejlepší začlenit se do NATO,“ uvedla premiérka Anderssonová na tiskové konferenci. „Myslíme si, že Švédsko potřebuje formální bezpečnostní záruky, které v sobě zahrnuje členství v Severoatlantické alianci,“ dodala. Připustila, že během ratifikačního procesu se může stát „spousta věcí“ a je potřeba, aby na to Švédsko bylo připravené.

Jak předsedkyně švédské vlády doplnila, pokud by Švédsko zůstalo jedinou zemí v oblasti Baltu, která nebude členem NATO, nacházelo by se ve velmi zranitelné pozici. Zdůraznila nicméně, že členství v alianci rozhodně nijak nesníží roli Stockholmu při prosazování jaderného odzbrojení.

Ukrajinská skupina Kalush Orchestra, která se stala vítězem letošního ročníku mezinárodní písňové soutěže Eurovize, dnes vydala nový videoklip vítězné písně Stefania. Objevují se v něm záběry válkou zničené Ukrajiny a rovněž ženy v bojové výzbroji, napsala agentura AP.

Videoklip byl zveřejněn jen několik hodin poté, co Ukrajina již potřetí v historii písňovou soutěž vyhrála. Pro kapelu hlasovalo velké množství z odhadovaných 200 milionů diváků ze 40 zemí, které se Eurovize zúčastnily.

Členové kapely dnes před tříhvězdičkovým hotelem, kde bydleli, pózovali fotografům a dávali autogramy. Poté odjeli taxíky na rozhovor s italskou televizní stanicí RAI a následně zamířili domů – na Ukrajinu. Již v pondělí se totiž do své vlasti musí vrátit. Dostali jen speciální povolení pro účast v soutěži, jinak musí většina ukrajinských mužů ve věku od 18 do 60 let v zemi zůstat a být připravena zapojit se do bojů.

Stanové městečko v pražské Troji je téměř plné. Během víkendu tam nalezlo azyl 142 ukrajinských uprchlíků včetně několika rodin. Kapacita městečka je 150 lůžek. ČTK to dnes sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman. Praha se potýká s nedostatkem kapacit pro uprchlíky. Městečko má sloužit zejména pro uprchlíky, kteří jsou nyní na hlavním nádraží. V Troji by měli pobývat, než se rozhodne, zda mají nárok na víza dočasné ochrany.

Švédská vládní sociálně demokratická strana dnes podpořila vstup země do NATO, uvedla agentura Reuters. Oficiální žádost by Švédsko podle premiérky Magdaleny Anderssonové mělo podat během několika dní.

Švédská sociálnědemokratická dělnická strana, která nyní tvoří menšinovou vládu, byla historicky vždy odpůrcem členství v NATO. Tento postoj potvrdila na sjezdu loni v listopadu, premiérka však v poslední době několikrát naznačila, že nedávný ruský vpád na Ukrajinu zcela změnil situaci.

O členství v NATO požádá i sousední Finsko, potvrdili dnes finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová. Žádostí se začne v pondělí zabývat finský parlament, schválení je ale považováno za formalitu, uvedla agentura AP. Pravděpodobně ještě příští týden by tak mohla být finská žádost předána bruselské centrále aliance. NATO by se v případě přijetí Finska i Švédska rozrostlo na 32 členských států.

Při sobotním ostřelování Severodoněcku a tamní nemocnice utrpělo zranění nejméně devět lidí, uvedl dnes místní gubernátor Serhij Hajdaj. Ruské síly za sobotu podnikly 11 dělostřeleckých útoků na Severodoněck, napsal dnes na sociální síti Telegram gubernátor Luhanské oblasti, kde město leží.

Rusové podle něj útočili na nemocnici, obytné domy nebo chemičku. Zranění utrpělo devět civilistů, kteří byli ošetřeni právě v poškozené nemocnici. Gubernátor zdůraznil, že zdravotnické zařízení i přes škody nadále funguje. Na to, že Rusové nemocnici ostřelují, upozornil gubernátor již na konci dubna.

Speciality národní kuchyně připravily dnes pro obyvatele Bečova nad Teplou Ukrajinky, které našly dočasné útočiště před válkou mimo jiné i v areálu zdejšího zámku. Ukrajinky poděkovaly vedení zámku i města, místním podnikatelům i ostatním lidem za jejich štědrost a vstřícnost. Ukrajinský boršč, pampušky a vareniky čí ukrajinské písně a tance si nenechaly ujít desítky lidí.

V Bečově, kde žije necelých tisíc obyvatel, dočasně pobývá kolem 50 Ukrajinců. V drtivé většině jde o ženy a děti. Polovina z nich už nějakou dobu žije na bečovském zámku, ostatní jsou rozmístění po městě. Asi 17 dětí dochází do místní školky i školy, podle starosty Miroslava Nepraše je jejich kapacita stále dostatečná. Město z počátku zajišťovalo i základní humanitární pomoc, ta už ale v současné době není potřebná. Většina Ukrajinců si našla práci u místních podnikatelů, zejména v pohostinství nebo v botanické zahradě. Podle starosty se dobře začlenili.

Severoatlantická aliance intenzivně pracuje na vyřešení tureckých výhrad k očekávané přihlášce ke vstupu Finska a Švédska. Dnes to po skončení dvoudenního neformálního jednání ministrů zahraničí zemí NATO v Berlíně řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský. Konkrétní požadavky Ankary neuvedl, řekl ale, že problém pomáhají překonat zejména Spojené státy.

„Je potřeba si věci vyříkat. Turecká strana vznesla určité obavy a dnes ráno ale zaznělo, že probíhala i noční jednání a že je intenzivní snaha najít pozitivní řešení,“ řekl Lipavský.

Turecko nemíní zablokovat rozšíření NATO o Švédsko a Finsko. Uvedl to po dnešním jednání ministrů zahraničí NATO generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Pokud obě skandinávské země žádost podají, bude je chtít schválit ve výrazně kratším čase než v minulosti. V přechodném období by NATO mohlo Finsku a Švédsku poskytnout bezpečnostní záruky. Pro zrychlené schválení se vyjádřila i šéfka německá diplomacie Annalena Baerbocková.

Rozšíření NATO o Finsko a Švédsko by bylo podle Stoltenberga historickým okamžikem a také důkazem, že vojenská agrese se nevyplácí. Přístupová jednání chce šéf Aliance zkrátit, aby doba, kdy obě země žádají o vstup do vojenského paktu, byla výrazně kratší než v minulosti. NATO je také ochotné posílit bezpečnostní záruky oběma zemím, než se stanou členy.

„Věřím, že budeme schopni vyřešit obavy, které vzneslo Turecko, tak aby se přístupový proces nezdržel,“ uvedl Stoltenberg.

Na západní ukrajinské hranici je v posledních dnech více lidí, kteří do země přijíždějí, než těch, kdo odjíždějí. Podle webu Interfax-Ukrajina to na facebooku uvedla ukrajinská pohraniční služba. Trend trvá od 9. května a je nejvýraznější od začátku ruské invaze na Ukrajinu.

V sobotu přes západní hranici z Ukrajiny odcestovalo 37 000 lidí a v pátek 34 000. Na Ukrajinu ale zároveň v sobotu přijelo 46 000 lidí a v pátek 40 000.

Přes ukrajinsko-polskou hranici v sobotu na Ukrajinu přijelo 31 500 osob, v opačném směru jich hranici překročilo 23 000, uvedla polská pohraniční služba na twitteru.

Některé taktické chyby, kterých se dopouštějí ruská vojska na Ukrajině, šokují i ruské vojenské komentátory, uvedl ve svém zhodnocení bojů na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Jednou z chyb je například středeční pokus o překročení řeky Siverskyj (Severní) Doněc na západ od Severodoněcku přes pontonový most, při němž ruská motostřelecká brigáda utrpěla zdrcující ztráty.

„Pokus o překročení této řeky vyjevil překvapující nedostatek smyslu pro taktiku. Satelitní snímky ukázaly poničená ruská vozidla, nakupená po obou stranách zničeného mostu. Ukrajinští dělostřelci měli možnost zabít stovky (lidí) a zničit mnoho vozidel díky úderům soustředěným na jedno místo,“ uvedl ISW.

Ruská strategie byla v tomto případě natolik diletantská, že ji podle ISW začali kritizovat i prominentní ruští vojenští blogeři, kteří do té doby ruským silám fandili. Vojenští komentátoři z Ruska si také stěžují, že kvůli všudypřítomné ruské propagandě je pro ně těžké zhodnotit reálnou situaci.

Více než 200 lidí se dnes odpoledne sešlo na pražském Staroměstském náměstí, aby podpořilo evakuaci vojáků z oceláren Azovstal v ukrajinském Mariupolu, ale také jejich rodiny žijící v Česku. Na shromáždění také lidé mohli podepsat petici vyzývající svět k okamžité reakci na situaci v Mariupolu a potřebě zachránit životy ukrajinských obránců.

„Osvobození obránců Azovstalu, a to nejenom těch zraněných, ale úplně všech, by mělo být otázkou naší cti a lidské důstojnosti. Dnes už nesmíme mlčet, dnes už mají křičet o záchranu nejenom Ukrajinci, ale celý svět,“ řekl na demonstraci ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis. Obránci podle něj již skoro tři měsíce nemají přístup k pitné vodě, jídlu a jsou pod neustálým ostřelováním.

Na shromáždění promluvila i manželka jednoho z obránců. „Můj manžel mi napsal, že denně dostanou 100 až 150 gramů nějakých krup na osobu, což je strašně málo. Stejně tak denně mohou vypít sklenici, občas půl sklenice vody na jednoho dospělého muže,“ popsala situaci obránců žena. Poukázala i na nedostatek léků pro raněné nebo na to, že podle některých zpráv Rusko použilo na bombardování oceláren fosforové bomby. Jejich použití zakazují ženevské úmluvy.

Rusko ve válce nedosáhlo svých strategických cílů a konflikt nepokračuje podle plánů Moskvy. Ruská armáda nedobyla Kyjev ani Charkov, prohlásil dnes po jednání ministrů zahraničí členských zemí NATO generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Řekl také, že vstup Finska a Švédska do NATO by považoval za historický okamžik a důkaz, že agrese se nevyplácí.

Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková uvedla, že oba severské státy již spolupracují s Aliancí a jejich armády jsou ve velké míře propojené se strukturami Aliance. „Už jsou téměř členy,“ uvedla po jednání s ostatními ministry NATO. Podle ní bude Aliance Ukrajinu v boji proti Rusku podporovat tak dlouho, jak to bude nutné.

Ukrajinci se radují z vítězství v soutěži Eurovize. Na počest vítězné skladby přejmenovali vlakovou trasu, píše agentura Reuters.

Vítězem letošního ročníku mezinárodní písňové soutěže Eurovize se stala ukrajinská skupina Kalush Orchestra se skladbou Stefania.

Šéf železniční služby oznámil, že vlak číslo 43 z Kyjeva do Ivano-Frankivska bude přejmenován na Stefania Express. Nádraží v Kyjevě, Kaluši a Ivano-Frankivsku budou hrát píseň Stefania při příjezdu vlaku.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavusoglu řekl, že jeho země není proti rozšíření aliance, ale chce od Švédska a Finska bezpečnostní záruky.

Turecký ministr zahraničí Çavusoglu dnes řekl, že Ankara podporuje politiku otevřených dveří NATO a není proti rozšíření aliance. Na Švédsko a Finsko ale má řadu požadavků. Chce, aby obě země přestaly podporovat skupiny, které Ankara považuje za teroristické, aby zrušily omezení na vývoz do Turecka a aby poskytly Ankaře bezpečnostní záruky.

Rozšíření aliance musí podpořit všichni stávající členové a odmítavý postoj Ankary by vstup obou zemí mohl zablokovat.

Finský prezident Sauli Niinistö prohlásil, že je připraven setkat se s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem kvůli jeho obavám z finského členství v NATO.

Erdogan vznesl námitky proti vstupu Finska a Švédska do NATO. Podle Turecka Stockholm i Helsinky otevřeně podporují Kurdskou stranu pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci. Jelikož je Turecko členem NATO, mohlo by jejich žádosti o vstup do Aliance vetovat.

„To, co nyní potřebujeme, je velmi jasná odpověď, jsem připraven vést novou diskuzi s prezidentem Erdoganem o problémech, které nastolil,“ uvedl Niinistö.

Finský prezident Sauli Niinistö měl v sobotu rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, během kterého ruský vůdce řekl, že by bylo chybou, kdyby Finsko vstoupilo do Severoatlantické aliance.

V dnešním projevu v Helsinkách Niinistö uvedl, že je důležité si uvědomit, že členství v NATO by nezměnilo geografické podmínky a Finsko stále bude mít s Ruskem rozsáhlou pozemní a námořní hranici.

Říká však, že doufá, že Rusko je ochotno pokračovat v „každodenních závazcích“, které jsou v zájmu obou zemí. Odkázal přitom na příklad Norska, člena NATO s hranicí s Ruskem, které je schopno udržovat s Moskvou „pracovní“ vztahy.

V Česku se podle odhadů z regionů aktuálně nachází přes 200 000 uprchlíků z Ukrajiny, řekl v dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Zemi tak patrně opustilo zhruba 140 000 osob, protože dosud vydala přibližně 342 300 víz dočasné ochrany. Přesný přehled Česko zatím postrádá kvůli tomu, že není hraniční zemí schengenského prostoru, podotkl Rakušan.

„Zatím jsou to odhady, ale bavíme se po nějaké konzultaci s lokálem, že v současné době máme reálně v ČR přes 200 000 lidí z Ukrajiny,“ řekl Rakušan. Na doplňující dotaz uvedl, že ostatní Ukrajinci Česko pravděpodobně opustili. „Ale my nejsme hraniční země, na rozdíl od Slovenska nebo Polska nevidíme odchod lidí zpátky na Ukrajinu,“ vysvětlil, proč hovoří pouze o přibližných údajích.

Italská policie zmařila hackerské útoky proruských skupin během semifinále a sobotního finále soutěže Eurovize, které se konalo v Turíně. Informovaly o tom v neděli italské úřady.

Podle agentury Reuters zablokovalo policejní oddělení kybernetické bezpečnosti během hlasování a vystoupení několik kybernetických útoků na síťovou infrastrukturu ze strany hackerské skupiny „Killnet“ a její pobočky „Legion“.

Dne 11. května se skupina „Killnet“ přihlásila k útoku na internetové stránky několika italských institucí, včetně senátu, horní komory italského parlamentu a Národního zdravotního ústavu, uvedla tisková agentura ANSA.