Ukrajina dobyla zpět několik vesnic v Charkovské oblasti, tvrdí ministerstvo

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov svými výroky o židovském původu Adolfa Hitlera přesouvá vinu za nacistické zločiny na židovský národ, řekl dnes v pravidelném večerním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko se podle něj nejspíš nikdy nepoučilo z druhé světové války, napsal ruskojazyčný web stanice BBC.

Lavrov v neděli v rozhovoru s italskou televizí řekl, že fakt, že je Zelenskyj Žid, neznamená, že na Ukrajině nejsou prvky nacismu. Následně dodal, že i nacistický diktátor Adolf Hitler podle něj v sobě měl židovskou krev a že „největší antisemité“ jsou Židé.

„Jak může takovou věc říct v předvečer výročí vítězství nad nacismem? Tato slova znamenají, že šéf ruské diplomacie vinu za nacistické zločiny přesouvá na židovský národ. Nemám slov. (…) Takový antisemitský útok od ministra znamená, že Rusko zapomnělo veškerá ponaučení z druhé světové války. Nebo si možná nikdy žádné neodneslo,“ řekl Zelenskyj.

Ruské jednotky neustále ostřelují areálu železáren a oceláren Azovstal, řekl šéf místní hlídkové policie Mychajlo Veršynin americké CNN. Děje se tak podle něj od dnešního rána „nonstop“.

Spojené státy mají „vysoce důvěryhodné“ zprávy od rozvědek o tom, že se Moskva brzy pokusí anektovat část východní Ukrajiny, řekl dnes novinářům americký velvyslanec při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Michael Carpenter. Připojení dvou takzvaných lidových republik vyhlášených na Donbase k Rusku by údajně mohlo přijít už v polovině května. Podle Carpentera má Moskva podobné úmysly také s Chersonskou oblastí na jihu Ukrajiny.

„Zprávy uvádí, že Rusko plánuje zinscenovat referenda o připojení k Rusku někdy kolem poloviny května, a že Moskva zvažuje podobný plán v Chersonu,“ citovala Carpentera televize CNN. Údajná falešná hlasování se mají uskutečnit v Doněcké lidové republice a Luhanské lidové republice, což jsou útvary vyhlášené na východě Ukrajiny separatisty podporovanými Ruskem v roce 2014. Rusko těsně před útokem na Ukrajinu označilo samozvané republiky za nezávislé státy.

Podle Carpentera se nyní chystá vyhlášení „lidové republiky“ také v Chersonu, což je jediné větší ukrajinské město, které Rusové od únorového začátku invaze kompletně ovládli. „Je to přímo z taktické příručky Kremlu,“ řekl americký diplomat.

Ruské hráčky se nebudou moci zúčastnit fotbalového Eura 2022, informuje britská BBC.

Část italských politiků pobouřil rozhovor se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem, který v neděli odvysílala stanice Rete 4. Kanál patří do mediální skupiny Mediaset, jejímž hlavním akcionářem je rodina bývalého premiéra Silvia Berlusconiho. Kriticky se vyjádřili hlavně politici levicových stran, naopak zástupci populistického Hnutí pěti hvězd a část pravice k vystoupení spíše mlčí, uvedl dnes deník La Repubblica. Mediální skupina Lavrovova tvrzení odmítla, za odvysíláním rozhovoru si ale stojí.

Podle italských médií dostal ruský ministr zahraničí Lavrov v programu Zona Bianca velký prostor pro šíření ruských postojů a moderátor mu příliš neoponoval. Během čtyřicetiminutového vystoupení Lavrov řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má antisemitské názory, ačkoliv sám má židovský původ. Dodal, že to není překvapivé, protože i německý diktátor Adolf Hitler měl židovské kořeny. Tvrzení, které není historicky podložené, vyvolalo silnou kritickou odezvu v Izraeli a i v západních zemích.

Tři lidé zemřeli při požáru, který v neděli večer zachvátil jeden z objektů továrny v Permu na východě Ruska, v níž se vyrábí nejrůznější munice včetně například náplní pro odpalování střel s plochou dráhou letu. Informovalo o tom dnes několik ruských médií, z nichž podle některých došlo v prachárně k explozi.

Podle prvních zpráv při neštěstí na místě zemřel jeden pracovník továrny a druhý po převozu do nemocnice. Dnes přes intenzivní péči lékařů zraněním podlehla třetí oběť. Podle místních médií postižení utrpěli rozsáhlé popáleniny.

Agentura RIA Novosti napsala, že permský závod na výrobu střelného prachu dodává různé druhy munice. Jde například o střely pro salvové raketomety Grad a Smerč nebo pro systémy protivzdušné obrany, o dělostřelecké a tankové granáty i náboje do ručních zbraní. Továrna ale také produkuje náplně pro startovací a pohonné stupně střel s plochou dráhou letu odpalované z lodí a ponorek.

Cílem Německa je, aby Rusko ukončilo válku a stáhlo se z ukrajinského území, řekl dnes spolkový kancléř Olaf Scholz. Německo podle něj nikdy nepřijme ani anexi Krymu. Bez míru s Ukrajinou nedosáhne ruský prezident Vladimir Putin ukončení protiruských sankcí, míní Scholz, který to řekl v rozhovoru pro veřejnoprávní televizi ZDF.

Dnešní slova šéfa německé vlády se zdají potvrzovat tvrdší kurz, k němuž se Berlín v posledních dnech přiklonil poté, co týdny čelil kritice, že není dost rázný a Kyjev dostatečně nepodporuje. Začátkem minulého týdne se Německo po dlouhém váhání rozhodlo dodávat Ukrajině i těžké zbraně. V neděli v prvomájovém projevu Scholz Kyjevu přislíbil další pomoc, a to včetně té vojenské.

Americké ministerstvo obrany pozoruje v posledních dnech „nanejvýš minimální“ úspěchy ruské armády na východě Ukrajiny, řekl dnes médiím nejmenovaný vysoce postavený činitel Pentagonu. U Charkova se podle něj ukrajinským vojákům podařilo zatlačit invazní síly do vzdálenosti asi 40 kilometrů od města. Činitel také potvrdil dřívější informaci o výskytu ruského náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova na Ukrajině, situaci kolem jeho údajného zranění ovšem neobjasnil.

„Jsou zjevně v útočném módu (Rusové), ale nejsou tak úspěšní, jak chtěli být,“ řekl představitel Pentagonu podle jednoho z reportérů, kteří se pravidelných brífinků účastní. Ruská armáda v posledních dnech a týdnech vystupňovala útoky na východoukrajinském Donbasu a zaznamenala jisté územní zisky, od obsazení celého regionu se však stále zdá být daleko. Mezitím čelí ukrajinským protiútokům u Charkova a na jihu u Mykolajivu.

Ruské jednotky dnes odpoledne ostřelovaly přístavní město Oděsa. Podle tamního gubernátora Maksyma Marčenka jsou na místě mrtví i zranění. Jednou z obětí je i 13letý chlapec. Ruské jednotky mimo jiné zničily i náboženskou budovu, cituje jeho slova server Al-Džazíra.

Plzeňský kraj se o víkendu dohodl na spolupráci s Ivano-Frankivskou oblastí na jihozápadě Ukrajiny. Dohoda, jejíž součástí bude konkrétní humanitární pomoc i budoucí kooperace v různých oblastech, půjde ještě formálně do květnové krajské rady a do červnového zastupitelstva, na ukrajinské straně ji musí schválit Ministerstvo zahraničí. Pokud to situace dovolí, tak by zástupci oblasti přijeli do Plzeňského kraje na konci června, řekl dnes na jednání krajského zastupitelstva hejtman Rudolf Špoták (Piráti). Oblastní metropoli Ivano-Frankivsk navštívil s náměstkem Josefem Bernardem (STAN) a dalšími zástupci kraje.

Spolupráce začala poté, co kraj 11. dubna navštívil ukrajinský velvyslanec, zastupitelstvo schválilo pro Ukrajinu dar pět milionů korun.

Následující sezony fotbalové Ligy mistrů UEFA se ruské kluby nezúčastní. Dostanou zákaz, informuje agentura AP.

Německo by už teď mělo omezit spotřebu plynu, přestože dodávky z Ruska zatím pokračují, uvedl dnes německý institut EWI, který se zabývá energetikou. Země by se podle něj měla připravit na možnost, že Rusko v odvetě za západní sankce dodávky zastaví.

„V letních měsících by měla být okamžitě snížena poptávka po plynu,“ uvedl Eren Çam, který má v institutu EWI na starosti energetické zdroje. Doporučil opatření k posílení bezpečnosti dodávek.

Ruský energetický gigant Gazprom minulou středu zastavil dodávky plynu do Bulharska a Polska. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje.

Ukrajinským jednotkám se podařilo převzít zpátky kontrolu nad několika vesnicemi na severovýchodě Charkovské oblasti, informovalo dnes ukrajinské ministerstvo obrany přes Telegram. Ruští vojáci tak již dále neokupují například vesnici Ruska Lozova. Odtud ruské jednotky ostřelovaly druhé největší město v zemi Charkov. Konkrétní počet osvobozených vesnic ministerstvo nezmiňuje, uvádí server Al-Džazíra.

Ruská policie během prvomájových akcí zadržela nejméně 32 lidí, a to i za účast na protestech proti válce s Ukrajinou, uvedla stanice BBC s odvoláním na server OVD-Info, který se specializuje na monitorování policejních zákroků.

Policisté v Petrohradu tak například zadrželi dva redaktory nezávislého listu Novaja gazeta za to, že svezli místní aktivistku s protiválečným plakátem. Zatkli také místní umělkyni Annu Anisimovovou, která se připoutala k zábradlí na ulici před naaranžovaným televizorem s vyobrazením prokremelského propagandisty Vladimira Solovjova a s písmenem Zet, symbolizujícím ruskou agresi.

Ruská policie zadržovala demonstranty také v Novosibirsku, Čeljabinsku, Jaroslavli, Astrachani, Iževsku, Kaliningradu a Kasnojarsku, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Ruské ministerstvo obrany dnes podle agentury TASS uvedlo, že o víkendu odešlo z Azovstalu a okolních domů dohromady přes 120 lidí. Moskva už dříve informovala o odjezdu několika desítek lidí z oblasti do obce Bezimenne, která leží asi 30 kilometrů východně od Mariupolu na území Doněcké oblasti ovládaném proruskými separatisty. Někteří z nich se podle Moskvy rozhodli zůstat v separatistické Doněcké lidové republice (DNR), další chtějí na území kontrolované ukrajinskou vládou. Ti byli předáni zástupcům OSN a MVČK a nyní míří do Záporoží, tvrdí TASS.

Stanice CNN dnes upozornila, že není jasné, zda všichni civilisté v Bezimenne dostali na výběr, kam se vydají dál. Stanice už minulý měsíc napsala, že ruské a proruské síly odváděly obyvatele Mariupolu do Bezimenne, kde se nachází takzvané „filtrační centrum“, kde je úřady registrovaly před tím, než byli odesláni do Ruska, řadu z nich proti jejich vůli. Agentura AP poznamenala, že ukrajinské úřady opakovaně obviňovaly ruské jednotky z násilného přesunu civilistů z dobytých oblastí do Ruska. Moskva také v těchto případech hovoří o evakuaci.

Konsorcium Fennovoima zrušilo smlouvu s ruskou státní společností pro jadernou energetiku Rosatom, která měla postavit jadernou elektrárnu Hanhikivi ve Finsku. V první reakci podle Reuters dal Rosatom najevo „mimořádné zklamání“ z uvedeného rozhodnutí. Přijato bylo podle vedení firmy bez jakékoli podrobné konzultace s akcionáři projektu.

„Projekt pokračuje a s naším klientem jsme navázali dobrý pracovní vztah,“ uvedla ruská společnost. Zároveň upozornila, že si vyhrazuje právo hájit své zájmy „v souladu s platnými smlouvami a zákony“. Ruská firma tak dala najevo, že hodlá své zájmy bránit právní cestou.