Putin se na podzim zúčastní summitu největších světových ekonomik G20

Gubernátor Poltavské oblasti Dmitrij Lunin uvedl, že v důsledku výbuchu zahynulo třináct lidí, přičemž tento počet se podle něj může zvýšit, jakmile bude k dispozici více informací. „Je příliš brzy na to, abychom hovořili o konečném počtu obětí,“ uvedl Lunin na Telegramu.

Osm lidí zemřelo a dalších 21 bylo zraněno při dnešním ruském ostřelování ukrajinského města Lysyčansk. Podle tiskových agentur o tom informoval gubernátor Luhanské oblasti Serhej Hajdaj.

„Dnes v Lysyčansku, když civilisté čerpali vodu z přivezené cisterny, zasáhli Rusové dav lidí z raketometů Uragan. Osm obyvatel Lysyčansku bylo zabito, na 21 jich bylo převezeno do nemocnice,“ citovala Hajdaje agentura Interfax-Ukrajina. Šestnáct osob bylo po nejnutnějším ošetření evakuováno do nemocnic v jiných oblastech.

Tvrzení nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Evropská unie se musí připravit na vážné narušení dodávek plynu z Ruska a členské země by měly aktualizovat své nouzové plány. Po jednání unijních ministrů energetiky to řekla eurokomisařka Kadri Simsonová, podle níž Evropská komise v červenci předloží plán, jak má evropský blok společně pravděpodobnému omezení čelit. Unijní země dnes podle českého ministra průmyslu Jozefa Síkely schválily povinné plnění plynových zásobníků, které by do listopadu měly být plné ze čtyř pětin.

Někteří unijní činitelé jsou přesvědčeni, že Rusko využije plánovanou údržbu plynovodu Nord Stream 1 pro trvalé odstavení EU od dodávek plynu. Moskva podle nich tento krok chystá jako odvetu za unijní sankce včetně částečného embarga na ruskou ropu.

„Udělali jsme spoustu důležité práce, abychom se na to připravili. Ale teď je čas zvýšit obrátky,“ řekla Simsonová novinářům s odkazem na očekávané „vážné narušení“ dodávek.

Informace o jejich činnosti vrhají světlo na nevyjasněné požáry v ruských skladech pohonných hmot a munice, kterých od začátku invaze neustále přibývá.

Nejbohatší člověk na Ukrajině Rinat Achmetov podal žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva (ECHR). Žádá v ní odškodnění za újmu na svém majetku, kterou způsobila ruská invaze. Uvedl to v dnešním prohlášení jeho holding SCM Group. Jedná se o symbolický krok, neboť Rusko před více než dvěma týdny uzákonilo, že se rozhodnutími soudu ve Štrasburku již řídit nebude.

„Ruská invaze vedla k masivnímu zničení ukrajinské infrastruktury. Bombardování oceláren Azovstal v Mariupolu ruským dělostřelectvem, které se snažilo zlikvidovat poslední zbytky ukrajinského odporu v tomto městě, se stalo mezinárodním symbolem ruského pohrdání mezinárodním právem a lidskými právy,“ uvedl Achmetov.

Jako majitel Azovstalu a mnoha dalších zničených průmyslových podniků Achmetov usiluje vydání soudního příkazu, který by „zabránil Rusku v dalším blokování, drancování, odvážení a ničení obilí a oceli“ produkovanými jeho společnostmi. Rusko by podle něj mělo být pohnáno k odpovědnosti za „zkázu, kterou na Ukrajině způsobuje“.

Kanada dnes představila další opatření, která jsou reakcí na invazi Ruska na Ukrajinu. Jejich součástí jsou další sankce a zákaz vývozu technologií, které by mohly pomoci zlepšit ruské zbrojní výrobní kapacity, vyplývá z prohlášení úřadu premiéra Justina Trudeaua.

Nové sankce se týkají šesti jednotlivců a 46 subjektů spojených s ruským obranným průmyslem, dále pak 15 Ukrajinců podporujících Rusko a 13 jednotlivců a dvou subjektů z Běloruska.

Kanada také hodlá zavést sankce proti ruským státem podporovaným dezinformačním a propagandistickým agentům a subjektům, napsala agentura Reuters.

Ruské jednotky provedly raketový útok na město Kremenčuk v centrální části Ukrajiny. Zasáhly nákupní centrum, ve kterém se nacházelo více než tisíc civilistů. Nejméně deset z nich zemřelo, dalších 40 je zraněno.

Pod ruskou palbou se dnes kromě Kremenčuku ocitlo i druhé největší ukrajinské město, Charkov na východě země. Ostřelování si tam vyžádalo čtyři mrtvé a 19 raněných, uvedl gubernátor oblasti Oleh Syněhubov

„Lékaři poskytují veškerou potřebnou pomoc. Informace o počtu obětí se aktualizují,“ dodal Syněhubov.

Rusko svým vojenským vpádem na Ukrajinu natolik otřáslo mezinárodním uspořádáním, že ve vztahu s Moskvou se už nelze vrátit do stavu před invazí. Dnes to na summitu velkých světových ekonomik G7 v bavorském alpském zámku Elmau prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Zopakoval, že Ukrajina se může na pomoc Západu nadále spolehnout.

„My všichni budeme Ukrajinu dále podporovat. Je jasné, že tato válka znamená hluboký, hluboký předěl v mezinárodních vztazích,“ řekl Scholz. Připomenul, že invazi opakovaně označoval jako přelom epochy, neboť ruský prezident Vladimir Putin svou agresí porušil všechna mezinárodní ujednání a zásady. „Mimo jiné i to, že hranice nelze měnit silou,“ upozornil kancléř.

Ruské ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo řeckou velvyslankyni, aby ji uvědomilo, že prohlásilo osm řeckých diplomatů za nežádoucí. Oznámila to agentura TASS a uvedla, že jde o ruskou odvetu za dřívější vyhoštění ruských diplomatů a také za to, že Atény dodaly Kyjevu vojenskou techniku.

Ruská diplomacie vyjádřila velvyslankyni „rezolutní protest ohledně konfrontačního kurzu řeckých úřadů vůči Rusku, včetně dodávek vojenské techniky kyjevskému režimu a vyhoštění skupiny ruských diplomatů“, citoval TASS z komuniké ministerstva.

Vyhoštění řečtí diplomaté dostali osm dní, aby opustili Rusko.

Místní úřady upřesňují počet obětí ruského útoku na nákupní centrum v městě Kremenčuk. Zástupce šéfa prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že zatím se ví nejméně o dvou mrtvých a dvou desítkách zraněných, z nichž devět je ve vážném stavu. Podle hasičů požár v středisku zachvátil více než 10 000 metrů čtverečních.

„Nebyla to žádná hrozba pro ruskou armádu. Nemělo to žádnou strategickou hodnotu. Jen se lidé pokoušeli žít normální život,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko si podle něj vybíjí svůj vztek nad vlastní bezmocností na obyčejných lidech a bylo by zbytečné doufat v přiměřenost a lidskost z ruské strany.

Ruský prezident Vladimir Putin se po obdržení oficiální pozvánky zúčastní summitu největších světových ekonomik G20, který se má konat na podzim v Indonésii. Podle agentury TASS to dnes uvedl Putinův poradce Jurij Ušakov. Západ kvůli ruské agresi vůči Ukrajině tlačil na to, aby Moskva byla z této skupiny vyloučena. Není zatím jasné, zda půjde o Putinovu osobní účast či zda vystoupí prostřednictvím videospojení.

Ruské jednotky provedly raketový útok na město Kremenčuk v Poltavské oblasti. Zasáhly nákupní centrum, ve kterém se nacházelo více než tisíc civilistů. Podle serveru Hromadske to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Objekt nyní hoří. „Počet obětí si nelze ani představit,“ uvedl Zelenskyj.

O úderu ruských raket nejprve informovali starosta Vitalij Maleckyj a náměstkyně ministra zahraničí Emine Džaparovová. Podle té se zasažené nákupní středisko nachází asi 300 metrů od nádraží a bylo zrovna plné lidí, nakupujících potraviny, napsal na svém webu list Ukrajinska pravda.

Rusové podle deníku opakovaně ostřelovali místní rafinérii střelami s plochou dráhou letu a zcela ji zničili. To se okamžitě projevilo v celé zemi tím, že začaly chybět pohonné hmoty, které také prudce zdražily.

Litevské státní i soukromé instituce a podniky dnes zasáhl intenzivní kyberútok. S odvoláním na litevský Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NKSC) o tom informovala litevská média. Ke kyberútokům se následně přihlásila proruská skupina hackerů Killnet, podle které jde o odvetu za litevská omezení na převoz zboží do kaliningradské enklávy, napsala agentura Reuters.

Některé litevské webové stránky dnes zasáhly takzvané DDoS útoky, při kterých se útočníci snaží vysokým množstvím přístupů na weby najednou přes více počítačů stránky zahltit. „Je velmi pravděpodobné, že útoky podobné nebo větší intenzity budou pokračovat i v dalších dnech, obzvlášť v dopravním, energetickém nebo finančním sektoru,“ uvádí NKSC v prohlášení.

Podle britského premiéra Borise Johnsona má ruská invaze na Ukrajinu dopad na růst životních nákladů po celém světě.

Johnson, který se účastní summitu G7, ve svém tweetu uvedl, že akce ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině „vyvolávají strašlivé otřesy a zvyšují ceny energií a potravin po celém světě“.

„Světoví lídři se musí spojit, aby pomohli Ukrajině a usnadnili život domácnostem na celém světě. Nic by nemělo být vyloučeno,“ uvedl Johnson.

Ruskou invazi na Ukrajině provází od začátku zprávy o krádežích ukrajinského obilí ze strany ruských vojáků. Jak tento proces vypadá, v nejnovější analýze mapovala britská veřejnoprávní stanice BBC.

Prezident Spojených států Joe Biden a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ocenili energetickou spolupráci na cestě k nezávislosti na ruských energetických surovinách. Oba státníci v prohlášení uvedli, že Rusko po invazi na Ukrajinu využívá zemní plyn jako politickou a ekonomickou zbraň. Biden se s von der Leyenovou nyní účastní třídenního summitu velkých světových ekonomik skupiny G7, který v neděli začal v bavorském alpském zámku Elmau.

Západ se po napadení Ukrajiny rozhodl co nejrychleji snížit energetickou závislost na ruském plynu, ropě a uhlí. Problematická je především stávající potřeba ruského plynu, která je u zemí střední a východní Evropy mimořádně vysoká. Snížení nezávislosti na ruských energetických surovinách zároveň připraví Moskvu o značné finanční prostředky, které nyní využívá pro vedení války.

„Spojené státy a Evropská komise učinily významné kroky ke snížení závislosti Evropské unie na ruských fosilních palivech tím, že snížily potřebu zemního plynu, spolupracovaly na energeticky úsporných technologiích a diverzifikovaly energetické dodávky,“ uvedli Biden s von der Leyenovou. Oba rovněž ujistili, že nadále platí jejich klimatické závazky.

Evropská unie poskytne Ukrajině vybavení k ochraně před chemickými a jadernými útoky. EU tak do země pošle 300 tisíc ochranných obleků, 5 600 litrů odmořovačů a 850 kusů vybavení pro dekontaminační operace v celkové hodnotě 12 milionů dolarů.

Elitní ukrajinská jednotka provádí diverzní operace na ruském území, uvedl britský deník The Times, který hovořil s dvěma členy tohoto vojenského uskupení a představitelem ukrajinské rozvědky. Misí ukrajinské jednotky Šaman, jejíž vojáci podle deníku bojovali po boku Američanů a Britů v Afghánistánu, je zničit infrastrukturu klíčovou pro podporu ruské invaze na Ukrajinu.

„Nejzajímavější mise se odehrávají v týlu nepřítele – nastražování výbušnin za frontovou linií, za hranicí,“ sdělil The Times 25letý četař, který vystupuje pod krycím jménem Dvacet dva a účastní se bojů proti Rusku od roku 2014.

„Rusové nechápou, co se stalo, nemůžou často uvěřit, že jsme tam byli,“ dodává jeho kolega vystupující pod jménem Hezoun. I on je členem praporu Šaman, jak se přezdívá 10. oddílu speciálních sil díky jeho bezmála nadpřirozeným schopnostem, vysvětluje The Times. Jde o průzkumnou a útočnou jednotku, do níž mohou vstoupit jen ti, kteří projdou obtížnými testy odolnosti.

Severoatlantická aliance zvýší počet vojáků schopných rychlého nasazení na více než 300 tisíc. Před třídenním summitem aliančních lídrů začínajícím v úterý v Madridu to dnes prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Dosud mají síly rychlé reakce na 40 tisíc vojáků, podle šéfa Aliance však projdou proměnou, která povede k výraznému navýšení počtu jednotek schopných rychlého přemístění do místa konfliktu.

NATO chce tímto způsobem zejména dlouhodobě posílit ochranu svého východního křídla, kde po ruské invazi na Ukrajinu vzrostly obavy z možné další agrese Moskvy.