Článek
Je to už třetí návštěva Volodymyra Zelenského ve Spojených státech od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru loňského roku. Od té první neuplynul ani rok. Rozhodně se ale nedá říct, že by se z cest ukrajinského prezidenta přes Atlantik stala rutina.
Naopak. Kyjev teď na mezinárodní scéně hraje možná o víc než dřív. Letošní ukrajinská protiofenziva selhala a světová pozornost se tříští i kvůli válce mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. A v tom všem Ukrajině hrozí, že se od ní v podstatě odvrátí její nejdůležitější spojenec, jímž jsou právě Spojené státy.
Bílý dům pod vedením demokrata Joea Bidena je sice odhodlaný napadené zemi pomáhat dál. Aby jí mohl posílat další peníze (což je pro Ukrajinu naprosto zásadní), potřebuje ale souhlas Kongresu. V listopadu požádal o dalších 61 miliard dolarů na ekonomickou i vojenskou pomoc, ale zákonodárci balíček zatím neodklepli.
Proti je zejména část Republikánské strany, která drží těsnou většinu ve Sněmovně reprezentantů. Schválení peněz pro Ukrajinu podmiňují zvýšením rozpočtu pro boj s migrací na americko-mexické hranici a zpřísněním azylové politiky, což je pro ně dlouhodobá priorita.
Právě schůzky s republikány proto tvoří - vedle jednání s Bidenem – důležitou část washingtonského programu Zelenského.
Zelenskyj v Argentině
Volodymyr Zelenskyj navštívil Jižní Ameriku. V Argentině se zúčastnil inaugurace nového prezidenta Javiera Mileie. Mezi hosty byl i maďarský premiér Viktor Orbán.
V úterý má vystoupit na jednání amerického Senátu a sejde se i s republikánským předsedou Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem známým svým velmi zdrženlivým postojem vůči další pomoci Ukrajině.
Šéf republikánské menšiny v Senátu Mitch McConnell později řekl, že je prakticky nemožné, aby americký Kongres do Vánoc schválil legislativní balík zahrnující dodatečné finance na podporu Ukrajiny. „To neznamená, že to není důležité,“ dodal McConnell, který mezi republikány patří k nejvýraznějším zastáncům podpory Kyjeva.
Zelenskyj naznačuje, že republikáni pomáhají Putinovi
Na nutnost pokračování pomoci ale Zelenskyj v USA bez nadsázky apeluje, kudy chodí.
„Pokud někomu nevyřešené spory v Kapitolu vyhovují, je to (ruský prezident Vladimir) Putin a jeho chorá klika,“ upozornil v pondělním projevu na Národní univerzitě obrany Spojených států. Mluvil dokonce o tom, že šéfovi Kremlu se kvůli chybějícím penězům pro Ukrajinu plní sen.
Vyloučit se momentálně nedá ani nižší objem peněz ze strany Evropské unie. Maďarský premiér Viktor Orbán hrozí vetem 50 miliard eur pro ukrajinskou vládu. Kromě toho naznačuje i možnost, že Budapešť zablokuje zahájení přístupových rozhovorů s EU, o kterém má sedmadvacítka rozhodnout ve čtvrtek.
Není proto divu, že v Kyjevě se připravují i na scénář, že spojenci očekávanou pomoc neposkytnou, jak ve své analýze popisuje americká agentura Bloomberg. Ukrajinci si ale dobře uvědomují, jak by to bylo složité.
„Podpora ze strany EU a USA je klíčová,“ uvedl minulý týden pro agenturu ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko. „Ukrajina udržuje aktivní komunikaci se zástupci EU a USA a informuje je o našich potřebách pro příští rozpočtový rok,“ řekl dále.
Primárně ze zahraničních zdrojů totiž Kyjev plánuje pokrýt rozpočtový schodek, který tvoří asi pětinu výkonu ukrajinské ekonomiky. Ještě minulý měsíc ale Ukrajincům chyběly asi dvě třetiny z potřebných 40 miliard dolarů, jak tehdy prohlásil ministr Marčenko.
Obrana proti dronům
Staly se jednou z hlavních zbraní na ukrajinském bojišti. Alespoň částečná ochrana proti nim sice existuje, ale konstruktéři kamikadze dronů přicházejí se stále novými způsoby, jak ji obejít.
„Pokud bude chybět víc než několik miliard dolarů zahraniční pomoci, budou mít (ukrajinské) úřady na výběr jen nepříjemné možnosti,“ zhodnotila situaci pro Bloomberg hlavní ekonomka kyjevské investiční banky Dragon Capital Olena Bilanová.
Zbývají jen nepříjemné alternativy
Ukrajina může přistoupit například ke zvýšení daňových příjmů, nebo naopak snížení výdajů určených pro veřejnost. Oboje by pro ve válkou zmítané zemi představovalo obrovský zásah, upozorňuje Bloomberg.
Na straně měnové politiky by mohl Kyjev přistoupit k devalvaci ukrajinské hřivny, což by ale podle ministra Marčenka mělo „negativní důsledky“.
Rezort financí spoléhá na Ukrajinskou národní banku (NBU), že hřivnu devalvuje, což posílí daňové příjmy, například výběrem vyššího cla. Kurz se ale podle agentury ani po veškerých snahách nedostal na úroveň, se kterou počítá nový ukrajinský rozpočet.
Kyjev má také k dispozici další už ozkoušenou metodu – tisk peněz. V loňském roce NBU emitovala téměř 400 miliard hřiven (10,9 miliardy dolarů) díky vydávání státních dluhopisů. Většina z toho se týkala prvních měsíců války, kdy Ukrajina potřebovala zaplnit rozpočtové mezery do doby, než mezinárodní dárci zajistili zemi stálý tok finančních prostředků.
Tato možnost se ale nelíbila centrálním bankéřům, kteří varovali, že nejde o udržitelnou cestu. Podporuje to například další inflaci, což zvyšuje tlak na běžné Ukrajince.
Podle údajů zveřejněných minulý týden Kielským institutem pro světovou ekonomiku klesla nově přislíbená pomoc Ukrajině na nejnižší úroveň od začátku ruské invaze v únoru 2022. Od srpna do října se množství peněz snížilo na 2,11 miliardy eur, což je téměř o 90 procent méně ve srovnání s předchozím rokem.
Aktualizace: Do textu jsme doplnili vyjádření šéfa republikánské menšiny v Senátu Mitche McConnella
