Finský prezident telefonoval s Putinem, řekl mu o plánech vstoupit do NATO

Ruské síly vypálily od začátku invaze z běloruského území na Ukrajinu už 633 raket, uvedla dnes agentura Unian s odvoláním na běloruskou monitorovací skupinu Belaruski Hajun. Ukrajinský velvyslanec při OSN Serhij Kyslycja ve čtvrtek informoval, že dohromady pak Rusko na Ukrajinu vypálilo nejméně 2 100 raket.

První raketový útok z Běloruska na Ukrajinu byl zaznamenán hned v první den ruské invaze, tedy 24. února, uvedla ruská redakce Deutsche Welle. Nejvíce raketových úderů se pak odehrálo 1. dubna, kdy bylo z Běloruska podniknuto nejméně 56 útoků.

Zakladatel monitorovací iniciativy, bloger Anton Matolka, vysvětlil, že skupina dostává denně tisíce upozornění od uživatelů internetu po celém Bělorusku. „Jakmile se někde objeví vojenská aktivita, hned odtamtud dostáváme mnoho informací,“ uvedl v Matolka v rozhovoru se stanicí.

Ruské síly dnes podle agentury Unian nakonec po třech dnech povolily koloně, v níž je 500 až 1 000 automobilů s evakuovanými mariupolskými obyvateli, vjezd na území kontrolované Kyjevem.

Do města Záporoží, kam se snaží skrz humanitární koridory evakuovat obyvatelé z obléhaného Mariupolu, mohla dnes po třech dnech čekání vjet kolona, v níž je až tisíc automobilů, informoval zástupce starosty Mariupolu Petro Andrjuščenko. V pátek Andrjuščenko uvedl, že do Mariupolu se vrací stále více lidí kvůli tomu, že se jim nedaří přes uzavřené humanitární koridory do Záporoží dostat.

Švédsko s Finskem otevřeně podporují kurdské teroristické organizace, což Turecko a turecké obyvatele rozhořčilo. Po příjezdu na neformální zasedání ministrů zahraničí zemí NATO v Berlíně to dnes prohlásil šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavusoglu. Řekl také, že Turecko podporuje rozšiřování Severoatlantické aliance, ale před podáním přihlášky o členství Finska a Švédska je nutné problém vyřešit.

„Od samého počátku jsme vždy podporovali politiku otevřených dveří NATO,“ řekl Çavusoglu. „NATO je ale založeno na solidaritě a pomoci, když jsou spojenci potřeba,“ uvedl s tím, že Turecko takovou solidaritu potřebuje v boji s teroristy.

Podle Çavusoglua obě severské země otevřeně podporují Kurdskou stranu pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci. „Většina obyvatel Turecka je proto proti členství Švédska a Finska v NATO,“ řekl turecký ministr. „Chceme proto s našimi spojenci a přáteli o této věci jednat, než bude podána jakákoli přihláška,“ dodal.

Stanové městečko pro ukrajinské uprchlíky v pražské Troji dnes zahájilo provoz. Po poledni vyjel od asistenčního centra ve Vysočanech první autobus s 16 lidmi. Na dotaz ČTK to dnes sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman. Kolem 16:00 bylo podle mluvčí hasičů Kateřiny Suchánské ubytovaných zhruba 40 uprchlíků. Stanové městečko postavili hasiči v noci na čtvrtek, v areálu jsou lůžka pro 150 lidí. Dnes by měla být kapacita naplněna ze 70 až 80 procent, řekla ČTK Suchánská. Městečko má sloužit zejména pro uprchlíky, kteří jsou nyní na hlavním nádraží. V Troji by měli pobývat, než se rozhodne, zda mají nárok na víza dočasné ochrany.

Česko vstup Finska a Švédska do NATO plně podporuje. Při příjezdu na neformální zasedání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Berlíně to dnes prohlásil šéf české diplomacie Jan Lipavský. Finsko a Švédsko se rozhodly svůj dosavadní neutrální postoj změnit po ruské invazi na Ukrajinu. Finská vládní sociální demokracie již vstup do aliance podpořila, stejné rozhodnutí se v neděli očekává od rovněž vládní sociální demokracie ve Švédsku.

„Finsko a Švédsko jsou vřele vítáni a my jejich zájem o vstup podporujeme, považujeme je za přátele. A to je postoj, který sdělím svým kolegům,“ řekl Lipavský.

Český ministr poznamenal, že k rozšíření aliance o oba severské státy vede dlouhá cesta. „Potřebujeme ale politickou dohodu. Jakmile budeme mít politickou dohodu, bude to už věcí ratifikace v mnoha parlamentech,“ řekl. Přijetí nových členů totiž musí formálně schválit všechny členské státy NATO.

V mariupolských ocelárnách Azovstal je v nehygienických podmínkách, bez dostatku léků, pitné vody a jídla přibližně 600 raněných. Ve vysílání ukrajinské televize to podle webu Ukrajinska pravda řekl představitel generálního ředitelství policie Doněcké oblasti, který se nachází přímo v ocelárnách a vystupuje pod krycím jménem Policie.

„Raněných je asi 600. Podmínky jsou prostě strašné… Tu depresivní situaci, která je v polní nemocnici, nelze vylíčit,“ řekl policejní představitel.

„Zjednodušeně řečeno, (jsou) v obrovské tělocvičně, kde je několik desítek paland. Ostatní jsou přímo na zemi. Na továrních uniformách leží vojáci bez končetin – někdo nemá ruce, někdo nohy, někdo má jiná zranění,“ popsal policista.

„Úplný opak hygieny. Už se oteplilo a jsou tu mouchy, hrozný zápach. Ozývá se sténání,“ dodal. V ocelárnách podle něj není už skoro žádná voda a jídlo. „Do nemocnice nosíme nepitnou vodu, která je v areálu,“ uvedl.

Finsko o ruský souhlas se vstupem do Severoatlantické aliance nežádá. Dnes to po příjezdu na neformální jednání ministrů zahraničí NATO prohlásil šéf finské diplomacie Pekka Haavisto. Řekl také, že je přesvědčen, že Turecko nakonec finské členství v alianci podpoří. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek uvedl, že vstupu Finska a Švédska do NATO není nakloněn. Obě země podle něj hostí teroristické organizace, jež usilují o vznik samostatného Kurdistánu.

„Boj proti terorismu je pro nás velmi důležitý,“ řekl Haavisto na dotaz k tureckým výhradám. Poznamenal, že Finsko se v řadě organizací podílí na potírání terorismu. Haavisto také řekl, že v pátek si telefonoval se svým tureckým kolegou Mevlütem Çavusogluem a že dnes budou v jednání pokračovat.

„Jsem si jistý, že najdeme řešení,“ řekl Haavisto. Uvedl nicméně, že shoda se nemusí najít během jednoho večera a že nějaké výhrady proti finskému členství mohou mít i další alianční státy. „Máme 30 členských států NATO, je to náročný proces, vstup schvalují parlamenty,“ uvedl o možných komplikacích. „Věříme ale, že ten proces bude pro nás úspěšný,“ uvedl.

Turecko navrhlo evakuovat zraněné bojovníky, kteří se ukrývají v ocelárnách v jihoukrajinském městě Mariupol, po moři. Uvedl to dnes mluvčí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Jak Ibrahim Kalin v rozhovoru s agenturou Reuters dodal, osobně o tomto návrhu před dvěma týdny v Kyjevě hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a návrh i nadále „zůstává na stole“, i když s ním Moskva nesouhlasila.

Ocelárny Azovstal jsou poslední ukrajinskou baštou v přístavním městě Mariupol u Azovského moře. Podle plánu by měli být lidé evakuovaní z oceláren převezeni do přístavu Berďansk rovněž u Azovského moře a následně je turecká loď odveze přes Černé moře do Istanbulu, řekl Ibrahim Kalin. „Jestliže to takto půjde udělat, rádi to uděláme. Jsme připravení. Naše loď je připravena odjet tam a odvézt zraněné vojáky a další civilisty do Turecka,“ dodal Kalin, který je rovněž zahraničněpolitickým poradcem Erdogana. Ukrajina ani Rusko se zatím k možnosti evakuaci po moři nevyjádřily.

Po několikatýdenním obléhání a bombardování je Mariupol v ruských rukou, stovky ukrajinských bojovníků se ale stále ukrývají právě v ocelárnách. Rusové proto nepřestávají v jejich ostřelování. Bombardování pokračovalo i během dneška. Rusové podle ukrajinské agentury Unian nasadili i dělostřelectvo a tanky. Do oblasti se stahuje rovněž pěchota, která se bude snažit útočit na ukrajinské pozice. Podle obránců Azovstalu je situace kritická, ruské útoky se ale snaží i nadále odrážet.

V Kyjevě se dnes s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským setkala delegace amerických senátorů v čele s lídrem republikánské senátní menšiny Mitchem McConnellem, informovala agentura Unian.

Zelenskyj dnes v Kyjevě poděkoval delegaci amerických senátorů za pomoc, kterou dosud USA Ukrajině poskytly. Vyjádřil také naději, že Senát urychleně schválí dosud největší balík peněz na vojenskou a humanitární pomoc Ukrajině, který již schválila Sněmovna reprezentantů. Sněmovna ještě o téměř sedm miliard dolarů zvýšila původní návrh prezidenta Joea Bidena z konce dubna, a nově tak na pomoc Ukrajině vyčlenila bezmála 40 miliard dolarů (948 miliard Kč).

Společně s McConnellem, který reprezentuje stát Kentucky, do ukrajinské metropole dorazili další republikánští členové horní komory amerického Kongresu včetně Susan Collinsové, senátorky za Maine, Johna Barrassa, senátora za Wyoming, a texaského senátora Johna Cornyna. McConnell dříve amerického prezidenta Joea Bidena vyzval, aby poskytl Ukrajině veškeré zbraně, které východoevropská země potřebuje, aby se mohla bránit proti Rusku, připomněla agentura Unian.

Vedení Finské sociálnědemokratické strany premiérky Sanny Marinové se jasnou většinou vyslovilo pro podání žádosti Finska o vstup do NATO. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Ze 60 členů vedení strany jich 53 hlasovalo pro kandidaturu na členství v Alianci a pět se jich hlasování zdrželo, oznámila dnes strana na tiskové konferenci v Helsinkách.

Tisková konference finského prezidenta Sauliho Niinistöa a premiérky Marinové před oficiálním zveřejněním „rozhodnutí týkajícího se finské bezpečnostní politiky“ je naplánovaná na neděli.

Nová maďarská prezidentka Katalin Nováková dnes během slavnostní inaugurace odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu a uvedla, že její první zahraniční cesta bude směřovat do Polska. Podle agentury Reuters jde o zjevné gesto ukazující snahu napravit vztahy mezi Budapeští a Varšavou.

Maďarsko sousední Ukrajině odmítá dodávat zbraně a rovněž se staví odmítavě i ke zvažovanému embargu na dovoz ruské ropy do Evropské unie. Právě tyto kroky ovlivnily i vztahy mezi dlouhodobými spojenci v Evropské unii, kterými Maďarsko a Polskou jsou.

Katalin Nováková, bývalá poslankyně vládní strany Fidesz, se těší pověsti věrných přívrženců premiéra Viktora Orbána. Parlament ji zvolil do čela státu 10. března, nedlouho před tím, než maďarský premiér na začátku dubna opět zvítězil v parlamentních volbách. Hlava státu plní v Maďarsku především ceremoniální roli.

Turecko nezavírá dveře Švédsku a Finsku, pokud jde o jejich členství v NATO. Chce ale se severskými státy jednat a chce, aby zasáhly proti tomu, co Ankara označuje za teroristické aktivity, zejména ve Stockholmu. Agentuře Reuters to dnes řekl mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin.

Prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek uvedl, že vstupu Finska a Švédska do NATO není nakloněn. Obě země podle něj hostí organizace, jež usilují o vznik samostatného Kurdistánu.

„Nezavíráme dveře. Chceme jen, aby se o tomto tématu mluvilo vzhledem k tomu, že jde o záležitost národní bezpečnosti Turecka,“ prohlásil Kalin, který je zároveň Erdoganovým zahraničněpolitickým poradcem.

Turecký prezident svým pátečním prohlášením členské státy NATO překvapil, poznamenala agentura Reuters. Negativní stanovisko Ankary může vstup obou států do Aliance zablokovat.

Celý svět ponese následky totální hybridní války, kterou rozpoutal proti Rusku Západ, prohlásil dnes podle agentury RIA Novosti ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Ve svém vystoupení na schůzi ruské Rady pro pro zahraniční politiku a obranu také řekl, že západní sankce proti Rusku nedosáhnou zamýšleného výsledku.

„Kolektivní Západ nám vyhlásil totální hybridní válku a je těžké předpovědět, jak dlouho ještě bude trvat, ale je jasné, že následky pocítí bez rozdílu všichni,“ řekl Lavrov.

Šéf ruské diplomacie mimo to prohlásil, že všechny pokusy amerických a evropských politiků izolovat Rusko jsou odsouzeny k neúspěchu. Mnozí odborníci o tom již hovoří „v kuloárech“, dodal podle RIA Novosti.

Rusko se záměrně rozhodlo proměnit válku na Ukrajině ve válku o obilí, prohlásila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková na závěrečné tiskové konferenci zasedání ministrů zahraničí skupiny G7 v Německu.

„Jednání Ruska způsobuje výpadek dodávek potravin, nesmírný růst cen a hrozbu krutého hladu, nejen v naší zemi, ale po celém světě,“ uvedla Baerbocková.

„Rusko připravuje půdu pro nové krize, aby záměrně oslabilo mezinárodní soudržnost proti ruské válce. Hlad, nestabilita, energetická nejistota, plíživá eroze demokratických hodnot, ale také lidských práv prostřednictvím dezinformací. To vše je způsobeno ruskou agresí na Ukrajině,“ dodala.

Podle úřadu finského prezidenta byl rozhovor mezi Niinistöm a Putinem „přímý a jasný a bez přehánění“. Finský prezident podle jeho kanceláře Putinovi řekl, jak zásadně se pro Finsko proměnilo bezpečnostní prostředí poté, co Rusko 24. února vpadlo na Ukrajinu. Podle agentury AP je Niinistö jedním z mála západních vůdců, kteří s šéfem Kremlu v uplynulých deseti letech udržovali pravidelný dialog.

Niinistö dnes zdůraznil, že už na prvním setkání s Putinem v roce 2012 řekl, že „každá nezávislá země maximalizuje svou vlastní bezpečnost“. „Tak tomu stále je. Vstupem do NATO Finsko posílí svou vlastní bezpečnost a přijme svou odpovědnost,“ řekla hlava severské země. Niinistö však také zdůraznil, že Finsko chce navzdory svému pravděpodobnému budoucímu členství v Alianci pokračovat v bilaterální spolupráci s Ruskem „v praktických otázkách“, které vyplývají ze sousedství.

Připojení Finska k NATO by mohla být chyba, řekl ruský prezident Vladimir Putin svému finskému protějšku Sauli Väinämö Niinistöovi. Putin dodal, že Finsku nevyhrožuje, ale upozorňuje na možné negativní dopady na vzájemné bilaterální dohody, uvádí Al-Džazíra.

Radiační situace na Ukrajině je normální, informovala dnes na twitteru expertka na jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Ministři zahraničí zemí skupiny velkých světových ekonomik dnes přislíbili zesílení ekonomické a politické izolace Ruska, pokračování dodávek zbraní na Ukrajinu a řešení globálního nedostatku potravin způsobeného válkou na Ukrajině.

Dále přislíbili, že se budou zabývat ruskými dezinformacemi, které mají za cíl legitimizovat agresi vůči Ukrajině a také svalit na Západ vinu za problémy se zásobováním potravinami ve světě kvůli hospodářským sankcím uvaleným na Rusko. Skupina v závěrečném prohlášení také vyzvala Čínu, aby Moskvě nepomáhala a aby neospravedlňovala ruskou válku. G7 vyzvala Peking k podpoře suverenity a nezávislosti Ukrajiny.

Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) se nyní útoky ruské armády soustředí na města Izjum a Doněck, kde ale invazní vojska zaznamenávají jen malé úspěchy. Hlavní snahou ruské armády je nyní obklíčit města Severodoněck a Lysyčansk na Donbase, uvedl institut.