Ukrajinci zaútočili na ropné plošiny v Černém moři, tvrdí ruské úřady

V zajetí ruských vojáků nadále zůstává 75 ukrajinských obránců Hadího ostrova, uvedla dnes ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Některé se již dříve podařilo navrátit do vlasti v rámci výměny zajatců.

Představitelé všech dvanácti evropských zemí zapojených do iniciativy Trojmoří se dnes vyslovili pro udělení kandidátského statusu Ukrajině na členství v Evropské unii, uvedl německý server Stern. Za Českou republiku se dnešního summitu v Rize účastnil předseda Senátu ČR Miloš Vystrčil (ODS), uvedla v tiskové zprávě kancelář Senátu.

Zástupci zemí zapojených do platformy Trojmoří kromě toho rozhodli, že Ukrajina se může účastnit veškerých projektů iniciativy jako partnerská země.

Iniciativa Trojmoří sdružuje 12 zemí střední a východní Evropy mezi Jaderským, Černým a Baltským mořem. Vznikla v roce 2016 s cílem zajistit politickou podporu významným přeshraničním projektům mimo jiné v energetice, dopravě nebo digitální komunikaci.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dnes setkal s hollywoodským hercem a velvyslancem dobré vůle OSN Benem Stillerem.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil dva Američany zajaté na Ukrajině za žoldnéře, na které se nevztahují ženevské konvence. Účastnili se nezákonných aktivit na území Ukrajiny a musí být pohnáni k odpovědnosti za své zločiny, řekl v dnes odvysílaném rozhovoru pro americkou stanici MSNBC mluvčí ruského prezidenta.

„Podíleli se na ostřelování našich vojáků. Ohrozili jejich životy a měli by být pohnáni k zodpovědnosti za zločiny, které spáchali,“ řekl Peskov. Reportér stanice se ho vzápětí zeptal, jaké zločiny spáchali a následně argumentoval tím, že na základě Ženevských úmluv nemohou být vojáci souzeni za to, že bojují ve válce. Kremelský mluvčí odvětil, že zajaté Američany nepovažuje za členy ukrajinské armády. „Ženevské úmluvy se na ně tudíž nevztahují,“ prohlásil. Tématu jsme se věnovali v článku zde:

Záchranné složky z plošin, které dnes zasáhly ukrajinské jednotky, evakuovaly 94 lidí, uvedl podle ruské agentury RIA Novosti šéf ruské správy na Krymu Sergej Aksjonov. Tři lidé podle něj utrpěli při útoku zranění a sedm osob se pohřešuje. Na místě zůstalo 15 vojáků, kteří střeží fungující vrty. Původně šéf Aksjonov sdělil, že na jedné z plošin pracovalo 12 lidí.

Ruský poslanec zastupující Krym Michail Šeremet agentuře RIA Novosti řekl, že Rusko na ukrajinský útok zareaguje „úderem na centra, kde jsou přijímána rozhodnutí“.

Maďarský premiér Viktor Orbán podporuje rozhodnutí Evropské komise, která se rozhodla doporučit Ukrajině kandidaturu do Evropské unie. Potvrdil tak šéf tiskového oddělení maďarské vlády Bertalan Havasi, uvádí server Nexta.

Nizozemská vláda dnes aktivovala první fázi krizového energetického plánu. Mimo jiné zruší omezení těžby v nizozemských uhelných elektrárnách. Vláda tak chce kvůli válce na Ukrajině snížit závislost země na ruském plynu.

Nizozemsko podle Reuters z Ruska dováží až 15 procent své spotřeby plynu. Země nakupuje LNG a hledá jiné zdroje, ale stále čelí možnému nedostatku zásob na letošní zimu. „Mám stále větší obavy, zda lze naplnit všechny zásobníky plynu v Evropě,“ řekl podle deníku Telegraaf na stranické konferenci minulý víkend nizozemský ministr energetiky Rob Jetten. Dnes podle Reuters uvedl, že plynové zásobníky v Nizozemsku musí být naplněné nad úroveň stanovenou Evropskou unií.

Evropa by se kvůli menším dodávkám ruského plynu mohla v rámci hledání alternativ vrátit ke spalování uhlí, píše agentura Reuters. Krok tímto směrem už naznačila německá, italská, rakouská a nizozemská vláda. Největší evropští odběratelé ruského plynu se tak pod hrozbou energetické krize, která by mohla nastat v zimě, pokud nebudou dostatečně naplněné zásobníky, a kvůli rostoucí inflaci zapříčiněné mimo jiné vysokými cenami energií, odvrací od Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal).

Rusko letos zvýší rozpočtové výdaje a chce zajistit, aby se nezvyšoval státní dluh. Uvedlo to dnes ruské ministerstvo financí při představení rozpočtových plánů na příští tři roky. Slíbilo také, že bude usilovat o makroekonomickou stabilitu.

Již v květnu ministr financí Anton Siluanov uvedl, že Rusko potřebuje velké finanční zdroje pro svoji vojenskou operaci na Ukrajině. Moskva poslala 24. února na Ukrajinu desítky tisíc vojáků, což přimělo západní země k uvalení rozsáhlých sankcí.

„Letošní rok je výjimečný. Letošní situaci ovlivní způsob, jakým bude tvořen rozpočet v budoucnu,“ řekl dnes Siluanov při představení rozpočtových plánů. Hlavním úkolem je podle něj zajistit stabilitu a spolehlivost rozpočtové politiky. Naznačil, že by se mohla upravit ruská daňová politika.

Ukrajinský parlament ratifikoval istanbulskou úmluvu o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí, oznámil server Censor.net. Příslušný zákon v sobotu předložil parlamentu prezident Volodymyr Zelenskyj.

Pro ratifikaci istanbulské úmluvy bylo podle poslance Jaroslava Železnjaka 259 zákonodárců, proti jich hlasovalo pouze osm.

Istanbulská úmluva je mezinárodní dohodou Rady Evropy. Odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky či stalking. Zaručena má být podle ní rovnost genderová, sexuální, rasová, národnostní i sociální. Státy se v ní zavazují k uzákonění opatření proti násilí na ženách a domácímu násilí, ale také například k vyčlenění peněz na pomoc obětem.

V okupované Chersonské oblasti setrvává až polovina tamní populace (450 až 500 tisíc lidí), informoval dnes tamní gubernátor Hennadyj Lahuta.

Zákaz provozu sociálních sítí Facebook a Instagram v Rusku byl zákonný, potvrdil dnes moskevský soud, když zamítl odvolání americké společnosti Meta Platforms. Tu v březnu jiný soud označil za extremistickou a zakázal fungování jejích dvou jmenovaných sítí. Informovala o tom agentura Interfax.

Americkou technologickou firmu Meta zařadil ruský soud mezi extremistické organizace v březnu poté, co nedlouho po zahájení invaze na Ukrajinu ruský cenzurní úřad Roskomnadzor zablokoval obyvatelům Ruska přístup k Instagramu i Facebooku. Zablokování Facebooku úřad zdůvodnil tím, že provozovatel sítě podle něj diskriminuje ruská média.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes promluvil před členy Africké unie, informoval předseda komise AU Moussa Fakim Mahamat.

Ruský rubl dnes vůči dolaru vystoupil na nejvyšší hodnotu za téměř sedm let. Podporuje ho zejména blížící se konec měsíce, kdy budou firmy platit daně, uvedla agentura Reuters. Růst kurzu rublu je do značné míry stále jen umělý, protože jeho vývoj ovlivňují kroky ruské centrální banky a zejména administrativní zásahy, které po začátku války na Ukrajině nařídil Kreml.

Kurz vystoupil až na 55,44 rublu za dolar, což byla nejvyšší hodnota od července 2015. Odpoledne se pohyboval kolem 55,80 rublu za dolar, proti pátku si tak připisoval asi 1,2 procenta. Vůči euru pak rubl odpoledne přidával 0,6 procenta na 58,50 rublu za euro. Je tak blízko nejvyšší hodnoty za téměř pět let, která činila 57,10 rublu za euro a na kterou rubl vystoupil v květnu.

Uprchlíkům ve světě hrozí další snížení potravinové pomoci, varoval dnes podle agentury Bloomberg Světový potravinový program OSN (WFP). V některých zemích byla OSN nucena snížit dodávky pomoci až o polovinu. Krizi prohlubuje válka na Ukrajině a nedostatek financí, píše Bloomberg.

„Vzhledem k tomu, že potřeba potravinové pomoci stoupá nad rámec zdrojů, které jsou k dispozici, jsme nuceni snižovat příděly potravin pro uprchlíky, kteří jsou na nás závislí,“ uvedl dnes šéf WFP David Beasley u příležitosti Světového dne uprchlíků. Snížení přídělů až o polovinu dopadá na tři čtvrtiny všech uprchlíků podporovaných WFP ve východní Africe, přičemž nejvíce postižená je Etiopie, Keňa, Jižní Súdán a Uganda.

V důsledku prudkého nárůstu cen potravin na celém světě hrozí podle Beasleyho letos politické nepokoje a násilí desítkám zemí. Svět podle něj čelí děsivému nedostatku potravin, jenž by mohl destabilizovat zejména země závislé na vývozu pšenice z Ukrajiny a Ruska.

Přes 100 tisíc lidí, kteří setrvávají v okupovaném Mariupolu nemají přístup k pitné vodě a jen omezený přístup k potravinám. Podle tamního starosty Vadyma Bojčenka dodávají Rusové místním vodu jednou týdně. Frontu na ni lidé čekají 4 až 8 hodin.

Místní dále nemají přístup k plynu a elektřině. Nefunkční je také kanalizace, dodává Bojčenko.

Ukrajinský systém pobřežní obrany zasáhl ropné plošiny společnosti Černomornaftogaz v Černém moři. Uvedl to šéf ruské správy na Krymu Sergej Aksjonov, podle kterého Rusko na místě zahájilo záchranou operaci, píše ruskojazyčný server BBC. Kyjev útok zatím nekomentoval, ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko ale dříve na Telegramu napsal, že ukrajinské síly na plošiny vypálily střely.

Na ropných plošinách pracovalo 12 lidí. „Pět lidí jsme zachránili, tři z nich jsou zranění,“ uvedl Aksjonov. Po dalších pracovnících pátrají záchranné lodě i letectvo.

Plošiny se nacházejí zhruba 100 kilometrů od pobřeží Oděské oblasti a 150 kilometrů od Krymského poloostrova. Ruská armáda původně ukrajinská zařízení obsadila, když Moskva v roce 2014 Krym anektovala, napsala agentura DPA.

Odvolací soud ve Lvově na západě Ukrajiny dnes vyhověl žádosti ministerstva spravedlnosti a zakázal hlavní proruskou stranu v zemi. Majetek strany Opoziční platforma-Za život propadne státu. Proti rozhodnutí se lze ještě odvolat k nejvyššímu soudu, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda. K vůdcům strany patří oligarcha Viktor Medvedčuk, pokládaný za blízkého Kremlu, který je v současnosti ve vazbě kvůli podezření z vlastizrady.

Formálně jsou všechna jednání soudů o zákazu stran na Ukrajině otevřena médiím, ale úřady většinou do síně nepustí novináře, ať už bez vysvětlení důvodu, anebo se odvolají na karanténní opatření. I v tomto případě soud novináře do sálu nepustil, a tak argumenty stran nejsou známy. Seznámit se s nimi bude možné až po zveřejnění plného znění verdiktu, poznamenal deník.

Opoziční platforma-Za život je už jedenáctou stranou, jejíž činnost byla soudně zakázána. Posuzování tohoto případu nicméně zabralo soudu mnohem více času než v případě jiných stran. Dohromady to bylo pět až šest hodin. Soud začal už minulý týden, v této kauze se ale jednalo o zákaz jediné strany zastoupené v parlamentu a se skutečně významným zastoupením v městech a obcích.

Litva od víkendu zakázala převážet do ruské Kaliningradské oblasti po železnici zboží, na které se vztahují sankce Evropské unie.

Rusko požaduje od litevské strany zrušit zavedená opatření na železniční tranzit velkého sortimentu zboží do Kaliningradské oblasti, v opačném případě si Moskva vyhrazuje právo na odvetná opatření, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí poté, co litevské diplomatce Virginii Umbraseneové vyjádřilo rozhodný protest.

„Požadovali jsme, aby okamžitě zrušili restrikce,“ uvedla ruská diplomacie. „Pokud v nejbližší době nebude nákladní přeprava mezi Kaliningradskou oblastí a zbytkem Ruska přes Litvu obnovena v plném objemu, Rusko si vyhrazuje právo jednat na obranu svých národních zájmů,“ dodalo v komuniké ministerstvo. To zdůraznilo, že vnímá počínání Litvy jako „otevřeně nepřátelské“.