Článek
Článek si můžete pustit také v audioverzi.
„Jsem připraven vést dialog, ale nejsme připraveni na kapitulaci,“ odpověděl v rozhovoru pro americkou televizní stanici ABC News Volodymyr Zelenskyj na otázku, zda je Ukrajina připravena splnit požadavky Ruské federace.
Výměnou za konec války by měl Kyjev podle představ Moskvy uznat poloostrov Krym jako součást ruského území, přiznat nezávislost separatistickým republikám na východě Ukrajiny a vzdát se ambic vstoupit do „jakýchkoli bloků“.
Směřování země do Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO) má přitom Ukrajina zakotvené v ústavě. Její změnu, která byla iniciativou bývalého prezidenta Porošenka, si v roce 2019 odhlasoval přímo ukrajinský parlament.
„Ohledně tématu NATO jsem vychladl už před delší dobou, když jsme pochopili, že není připravené Ukrajinu přijmout. Aliance se bojí kontroverzních věcí a konfrontace s Ruskem,“ pokračovala s odpovědí ukrajinská hlava státu. „Nikdy jsme nechtěli být zemí, která o něco prosí na kolenou, a takovou zemí ani nebudeme. Nechci být takovým prezidentem.“
Severoatlantická aliance Ukrajině přislíbila členství ve svých řadách v roce 2008, stejně jako druhé bývalé sovětské republice Gruzii. Kdy, jak a zda do uzavřeného kruhu vstoupí, však NATO již tehdy neupřesnilo. Ukrajina je tak dodnes pouze partnerem aliance a nemůže využít její základní principy, jako je například závazek ke kolektivní obraně.
Co se týče zbylých dvou požadavků Ruské federace, tedy uznání anexe Krymu a nezávislosti donbaských republik, Ukrajina je podle Zelenského ochotna diskutovat a najít kompromis. „Co je pro mě důležité, je to, jak se v těchto oblastech bude žít lidem, kteří chtějí být součástí Ukrajiny,“ sdělil prezident. „Putin musí začít komunikovat místo toho, aby žil v informační bublině bez kyslíku.“
Rusko uznalo nezávislost vzbouřeneckých donbaských republik 21. února, tři dny na to jeho armáda vtrhla na ukrajinské území. Moskva republiky uznala v hranicích původní ukrajinské Doněcké a Luhanské oblasti, jejich části ale zůstávají pod kontrolou ukrajinské vlády, a to i po ruské invazi.
Celý konflikt na Ukrajině však propukl již v roce 2014 po svržení režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče a následné ruské anexi Krymu. Část luhaňské a doněcké oblasti ovládli proruští separatisté a drželi ji mimo přímou kontrolu ukrajinské vlády.
Kromě již zmiňovaných požadavků mělo Rusko nově také přijít s návrhem, aby Zelenskyj formálně zůstal v úřadu, post tamního premiéra by však padl do rukou proruského ukrajinského politika Jurije Bojka. Na Twitteru o tom s odkazem na jedince obeznámené s vyjednáváním napsal novinář z investigativní skupiny Bellingcat.
O ukončení bojů na Ukrajině již třikrát jednali ruští a ukrajinští vyjednavači, zatím však bez znatelných výsledků. Dílčí pozitivní vývoj nastal pouze v otázce humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů. Rusko zavedení koridorů z obléhaných měst oznámilo už v předchozích dnech, kromě úterní evakuace města Sumy však doposud skončily neúspěchem.
Podle nejnovějších informací ovšem Rusko od středečních 10:00 moskevského času zastaví palbu a je připraveno v dohodě s Ukrajinou utvořit koridory vedoucí z měst Kyjev, Černihiv, Sumy, Mariupol, Charkov a dalších. S odvoláním na ruské úřady o tom informovala agentura TASS. Bližší informace prý Moskva zašle ve středu brzy ráno ukrajinské vicepremiérce Iryně Vereščukové.
