Rusko upozornilo ČR, že bez jeho souhlasu nesmí poskytnout sovětské zbraně

Ministerstvo obrany zveřejnilo i krátké video, na kterém vrchní velitel námořnictva admirál Nikolaj Jevmenov a další dva důstojníci stojí venku před asi stovkou námořníků. Je na něm také vidět, že admirál hovoří s jedním z nastoupených mužů.

Ukrajinský server Ukrajinská pravda upozornil, že v komentáři k videu se uvádí, že bylo natočeno v Sevastopolu, přístavu Černomořské flotily na Ruskem okupovaném Krymu. Část videa, kde je zmiňován počet členů posádky a mrtvých, je však bez zvuku.

Údaje o počtu námořníků z křižníku Moskvy, kteří zahynuli, tak stále chybí, dodal web. Na záběrech se podle serveru také objevuje velitel potopené lodi Anton Kuprin, kterého někteří ukrajinští představitelé zmiňovali jako jednu z obětí.

Německo nemíní omezit počet ukrajinských uprchlíků, které přijme na své území. Počet lidí, kteří přichází z Ukrajiny, však v posledních dnech klesá. Německým novinářům to řekl ministr dopravy Volker Wissing. Budoucí vývoj počtu uprchlíků ze země, která od února čelí ruské agresi, je ale obtížně odhadnout, uvedla dnes stanice Deutsche Welle.

„Německo nechce a ani nikoho nebude vracet na Ukrajinu,“ uvedl ministr dopravy. Podle něj taková otázka vůbec není na stole. „Velice rychle jsme zajistili, aby lidé, kteří prchají z Ukrajiny, mohli přicestovat z Polska do Německa,“ uvedl Wissing. Polsko je zemí, kam z válkou zkoušené země zamířil vůbec nejvyšší počet Ukrajinců.

Počet ukrajinských uprchlíků, kteří přichází do Německa, se však nyní podle úřadů snižuje. Ukazují to počty lidí, kteří využili pro cestu vlak. „Je to (snížení) z 8200 osob po začátku války na současných zhruba 2500 za den,“ informoval Wissing. Podle něj jsou ale úřady připravené reagovat na případné nové zvýšení počtů.

Podle ukrajinského webu Ukrinform Rumunsko zakáže lodím plujícím pod ruskou vlajkou přístup do všech rumunských přístavů v Černém moři. Informaci potvrdila i bývalá mluvčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Iuliia Mendelová. Ta doplnila, že by se zákaz měl týkat i přístavů na Dunaji.

Ve čtvrtek se v Černém moři potopil ruský křižník Moskva. Ukrajinské úřady oznámily, že vlajkovou loď Černomořské flotily zasáhly protilodními střelami Neptun. Rusko sdělilo, že na lodi vybuchla munice.

Lvovský soud dnes poslal proruského ukrajinského poslance Viktora Medvedčuka do vazby bez možnosti složení kauce. Uvedl to server ukrajinské agentury Unian. Medvedčuk je na Ukrajině, čelící od konce února ruské vojenské agresi, podezřelý z vlastizrady a napomáhání teroristické organizaci.

Medvedčuk se může proti rozhodnutí soudu odvolat. Veškerá obvinění proti sobě odmítá jako vykonstruovaná, uvedla Unian.

Ukrajina loni zahájila vyšetřování Medvedčuka kvůli vlastizradě a drancování přírodních zdrojů na Krymu. Letos v únoru, krátce po začátku ruské invaze, ukrajinské úřady informovaly o tom, že utekl z domácího vězení a na počátku března byl zařazen na seznam mezinárodně hledaných osob. Ukrajinská tajná služba SBU jej však znovu zadržela 12. dubna a soud následně Medvedčukovi a jeho manželce obstavil část majetku.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruské a proruské jednotky vyčistily celou městskou oblast přístavu Mariupol od ukrajinských sil a zablokovaly zbývající ukrajinské bojovníky v rozsáhlém areálu tamních oceláren Azovstal. Ukrajinské síly v týdny obléhaném strategickém přístavním městě ztratily do dnešního dne již více než 4000 bojovníků, prohlásil podle agentury RIA mluvčí ministerstva obrany Igor Konašenkov.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes novinářům řekl, že likvidace posledních ukrajinských vojáků v Mariupolu by vedla ke konci mírových jednání s Moskvou. Na nejnovější večerní oznámení Moskvy zatím Kyjev nereagoval.

Ruské síly se snaží dobýt černomořský přístav již několik týdnů, obklíčené město je odříznuté a tvrdé boje dopadaly také na civilní obyvatelstvo. Ocelárny Azovstal jsou dějištěm opakovaných střetů. Podle Ruska tam nyní zůstává již jen několik bojovníků a ti jsou zcela zablokováni.

Zelenskyj varoval, že likvidace posledních ukrajinských vojáků v Mariupolu ruskou armádou by vedla ke konci všech rozhovorů s Moskvou. Jednání by se tak podle něj dostala do slepé uličky. Situace pro ukrajinské jednotky v obleženém městě je nyní velmi těžká.

„Chlapci se ale drží,“ řekl Zelenskyj s tím, že ukrajinská armáda má se svými jednotkami spojení. Podle ukrajinského prezidenta Rusko odmítá humanitární koridory pro civilní obyvatele města, kde nyní pokračují boje a chybí jídlo, voda i léky.

Posádka potopeného ruského raketového křižníku Moskva je podle ruského námořnictva naživu. Agentura TASS dnes v podvečer napsala, že s posádkou se setkal vrchní velitel námořnictva admirál Nikolaj Jevmenov a že zachránění hodlají i dál pracovat v řadách námořnictva.

Kyjev uvádí, že vlajkovou loď ruské Černomořské flotily v týdnu zasáhl dvěma protilodními střelami a podle ukrajinské pobřežní stráže se posádka následně zřejmě utopila. Ruské ministerstvo obrany v noci na čtvrtek pouze připustilo, že v důsledku požáru na křižníku explodovala munice. Uvedlo tehdy, že „celá posádka“ byla evakuována. Loď se podle Moskvy potopila až později, a to v důsledku špatného počasí, když byla poškozená vlečena do přístavu.

Na pařížském letišti Charlese de Gaulla dnes přistál ruský speciál, který z Francie odveze vyhoštěné pracovníky ruského velvyslanectví. Uvedla to agentura AFP s odkazem na zdroje z letiště. „Rusové poslali letadlo. A vzhledem k tomu, že nemají právo vstoupit do francouzského vzdušného prostoru, vyžádalo si to diplomatickou dohodu,“ cituje svůj zdroj agentura AFP. V rámci sankcí totiž Francie a také další evropské státy zakázaly vstup do svého vzdušného prostoru letadlům spojeným s Ruskem či ruskými firmami. Odletět do Ruska má celkem 137 diplomatů a jejich rodinných příslušníků. Letadlo by mělo opustit Paříž ještě dnes.

Starosta Kyjeva Vitalij Kličko v rozhovoru pro Českou televizi (ČT) uvedl, že ukrajinská armáda má stále silnou motivaci útokům odolávat. „My nikdy neprohrajeme, radši umřeme, než bychom se vzdali,“ prohlásil Kličko a dodal, že současná válka je krvavá, prokletá a nepotřebná.

To, že se Ukrajina v roce 1994 vzdala jaderných zbraní, považuje za chybu. „Rusko nám tenkrát zaručilo naši nezávislost a celistvost území. My ale Rusům nevěříme. Říkám všem: Rusům nevěřte,“ řekl pro ČT.

Výsledkem jednání mezi Ukrajinou a Ruskem o ukončení válečného konfliktu by mohl být podpis dvou dokumentů. Jeden z nich by se měl týkat bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Novinářům to dnes v Kyjevě řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Rusko by rádo vidělo jednu smlouvu, která by zahrnovala vše, ale ne všechny země jsou připraveny si sednout s Rusy za jeden stůl po Buči, Boroďance,“ řekl podle serveru RBK-Ukrajina Zelenskyj. Dodal, že tak mohou nakonec vzniknout dokumenty dva. Jeden o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a druhý by byl přímou dohodou mezi Ukrajinou a Ruskem. Zelenskyj v minulosti upozorňoval, že po zvěrstvech okupantů v Buči, v Mariupolu a dalších ukrajinských městech, která šokovala také Západ, se šance na jednání s Ruskem zmenšila.

Kreml se již dříve vyjádřil, že vyhlídky na pokračování osobních jednání mezi Ukrajinou a Ruskem jsou spíše nereálné. Vyjádřil také přání vrátit rozhovory zpět do Běloruska.

Po celém Německu se dnes několik tisíc lidí připojilo k velikonočním průvodům mírového hnutí. Demonstranti s vlajkami a transparenty se sešli v řadě měst, mezi nimi nechyběl Hannover, Mnichov, Duisburg, Stuttgart, Lipsko i metropole Berlín. Letos se demonstranti vyjadřovali hlavně proti ruské válce na Ukrajině a plánovaným miliardovým výdajům německé armády Bundeswehr, uvedla agentura DPA.

„Naše požadavky na mír a odzbrojení jsou aktuálnější než kdy jindy, a to i s ohledem na nebezpečí možné jaderné eskalace,“ uvedl člen organizace Netzwerk Friedenskooperative Kristian Golla. Podle něj bylo na dnešní den ohlášeno asi 80 protestů, a to také v menších městech.

Podle odhadů policie se v Berlíně a Brémách sešlo kolem 1200 protestujících, v Hannoveru jich bylo přes 500. Stovky lidí se pak zúčastnily pochodů v Duisburgu nebo Kolíně nad Rýnem.

„Evropské hodnoty bráníme ukrajinskými životy. Pomozte nám bránit evropské hodnoty evropskými zbraněmi,“ napsal na Twitter starosta Kyjeva Vitalij Kličko.

Kličko již dříve uvedl, že záchranáři a zdravotníci ráno zasahovali na místě výbuchu na jihovýchodě Kyjeva, v části města známé jako Darnycký rajón.

Od začátku války na Ukrajině již našlo v Polsku práci téměř 70 000 osob ukrajinské národnosti, z toho jsou zhruba tři čtvrtiny ženy. Informovala o tom dnes agentura PAP s odvoláním na údaje polského ministerstva rodiny, práce a sociální politiky.

Polsko poskytuje ukrajinským uprchlíkům 18měsíční povolení k pobytu, díky němuž mohou v zemi rovněž pracovat, chodit do školy, využívat lékařskou péči a pobírat sociální dávky.

„MZV obdrželo nótu, že zbraně sovětské provenience údajně nesmíme poskytovat třetím zemím bez svolení Ruska. MZV na tuto nótu nereagovalo a reagovat nebude vzhledem k tomu, že jde o věcný nesmysl a že na tento materiál reexportní doložka neexistuje. Jde o další způsob, jak se Rusko lží domáhá zastavení naší podpory Ukrajině,“ sdělil ministr Lipavský ČTK.

„Rusko se obecně snaží odradit západní země od pomoci Ukrajině, výhrůžkami, vydíráním i šířením dezinformací. V tomto případě Moskva tvrdí, že bez souhlasu Ruska nesmí Česká republika vyvážet bývalou sovětskou techniku. To je nesmysl, jen další drzý a trapný pokus,“ sdělila dnes ČTK ministryně obrany Černochová.

„Británie, stejně jako naši mezinárodní partneři, odsuzuje zavrženíhodné chování ruské vlády na Ukrajině a vyzývá Kreml k zastavení války,“ reagoval na krok Moskvy mluvčí britské vlády. „Jsme i nadále odhodlaní podporovat Ukrajinu,“ dodal mluvčí Johnsonova kabinetu.

Rusko zakázalo vstup do země britskému premiérovi Borisu Johnsonovi, ministryni zahraničí Liz Trussové, ministru obrany Benu Wallaceovi a dalším deseti členům vlády a politikům, uvedla dnes ruská agentura Interfax.

Evropské státy včetně Česka pomáhají Ukrajině s dodávkami zbraní proti ruské agresi. Velvyslanec Ukrajiny v ČR však uvedl, že největší dodavatel je jinde. Ukrajinský velvyslance v Česku si dovolil ironický komentář na adresu Ruska. Na sociální síti Twitter děkoval za dodávku zbraní, které do jeho země proudí od počátku ruské agrese.

Francouzská kosmetická značka L'Occitane náhle změnila názor a oznámila, že uzavře své obchody v Rusku a ukončí tamní internetový prodej. Ještě před několika dny přitom firma obhajovala své rozhodnutí pokračovat v podnikání v Rusku, upozornil server BBC.

Firma uvedla, že ke změně rozhodnutí ji přimělo „obrovské lidské utrpení a eskalace vojenských akcí na Ukrajině“. Před několika dny firma tvrdila, že ponechá své obchody otevřené, protože chce ochránit tamní zaměstnance před možnou „odvetou“.

Nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov vyjádřil přesvědčení, že Ukrajina ve válce s Ruskem zvítězí. Slíbil, že pomůže obnovit město Mariupol, které nyní obléhá a ničí ruská armáda a ve kterém má rozsáhlé podnikatelské aktivity. Upozornil rovněž, že Ukrajina bude potřebovat obdobu amerického Marshallova plánu, který pomohl obnovit západní Evropu po druhé světové válce. „Rozhodně budeme potřebovat mezinárodní program obnovy, Marshallův plán pro Ukrajinu,“ uvedl Achmetov v písemných odpovědích na otázky agentury Reuters. „Věříme, že po našem vítězství v této válce obnovíme svobodnou, evropskou, demokratickou a úspěšnou Ukrajinu,“ dodal. „Věřím, že naši stateční vojáci toto město ubrání, ačkoli chápu, jak je to pro ně těžké,“ dodal. Upozornil, že je v každodenním kontaktu s manažery své společnosti Metinvest, kteří ocelárny v Mariupolu řídí.