Zelenskyj soptí kvůli korupci. Klíčový nástroj boje ale jeho partaj zdržuje

Chce-li Ukrajina vstoupit do Evropské unie, musí účinně bojovat proti korupci. Jeden z hlavních protikorupčních nástrojů, jímž je povinnost podávat elektronická majetková přiznání, byl ale po ruské invazi v únoru 2022 zrušen.

A zatímco ukrajinští vojáci chrání na frontě svoji vlast, politici a úředníci v týlu jsou obviňováni z toho, že válku využívají k tomu, aby ukryli své bohatství, píše server Kyiv Independent.

Protikorupční aktivisté upozorňují na to, že bez elektronických majetkových přiznání není možné odhalit korupci a také provádět prověrky kandidátů na vysoké státní funkce. Ukrajinské úřady totiž hned po začátku invaze přijaly zákon, který úředníkům umožňuje nepodávat elektronická majetková přiznání a zakazuje veřejný přístup ke všem předchozím dokumentům tohoto druhu.

Úředníci budou muset obnovit podávání majetkových přiznání do tří měsíců po skončení války – což se v blízké budoucnosti pravděpodobně nestane.

Politici slibovali, že majetková přiznání obnoví už od září loňského roku, teď na konci července 2023 je ale situace stejná a zdá se, že prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho strana ovládající parlament s tímto zákonem nijak nespěchají.

„Negativně to ovlivňuje protikorupční úsilí a neexistuje žádná kontrola nad životním stylem úředníků,“ řekla listu Kyiv Independent Olena Ščerbanová, zástupkyně výkonného ředitele Centra pro boj proti korupci. „Neexistence majetkových přiznání je úrodnou půdou pro korupci.“

Prezidentská kancelář na dotaz novinářů v této věci neodpověděla, podporu obnovení majetkových přiznání vyjádřilo jen několik Zelenského spojenců. Sám prezident to výslovně nepodpořil.

Sám Zelenskyj se korupci věnoval i ve svém úterním nočním videoposelství. Pojal ho jako protikorupční výzvu právě v době, kdy vyšly najevo dva přelomové případy – zatčení vojenského náborového úředníka obviněného z masové zpronevěry a poslance obviněného ze spolupráce s Ruskem.

„Obyčejní Ukrajinci, kteří podporují válečné úsilí, byli rozzuřeni korupčními praktikami,“ prohlásil Zelenskyj. „Dovolte mi varovat všechny členy parlamentu, úředníky a všechny, kteří pracují jako státní zaměstnanci,“ dodal.

Ukrajinský systém elektronických majetkových přiznání byl zaveden už po prozápadní revoluci Euromajdan v roce 2014. Okamžitě se stal účinným nástrojem v boji proti korupci a usnadnil odhalení a postihování úředníků porušujících zákony. Spuštění systému bylo podmínkou pro získání bezvízového styku s Evropskou unií v roce 2016.

Pro správu systému majetkových přiznání vytvořila Ukrajina v letech 2015–2016 Národní agenturu pro prevenci korupce (NAZK), která si v dalších letech procházela bouřlivým obdobím. První vedení instituce čelilo obvinění ze sabotáží systému, v roce 2017 pak bývalá šéfka agentury obvinila vedení z toho, že pronásleduje politické odpůrce tehdejšího prezidenta Petra Porošenka a že přijímá rozkazy z prezidentské kanceláře.

Zelenskyj po svém zvolení jmenoval nové vedení agentury, následovaly ale útoky zvenčí - nejdříve Ústavní soud zrušil pravomoci agentury a prakticky tak celý systém zničil, o rok později pak poslanci navrhli zákon, který činnost úřadu obnovil, ale umožnil by politikům nepodávat majetková přiznání svých příbuzných, čímž by se stal de facto bezzubým.

Prezident Zelenskyj ale zákon vetoval a elektronická majetková přiznání obnovil v plné výši včetně příbuzných. V únoru 2022 ale přišla ruská invaze, okupanti byli na předměstí Kyjeva a podávat majetková přiznání nebylo možné.

Poslanci proto zákon zrušili, protikorupční aktivisté ale tvrdí, že měl být obnoven už v dubnu téhož roku, kdy se Rusko z Kyjevské oblasti stáhlo.

Kateryna Butková, šéfka protikorupčního dozorčího úřadu AutoMajdan, počáteční zrušení povinnosti chápala, později už ale ne: „Čím dále byly ruské jednotky od Kyjeva, tím více se ukrajinští představitelé začali znovu zajímat o krádeže,“ řekla.

S tím, že úředníci už mají přístup ke všem datům a činnost registrů majetku byla obnovena, souhlasí i Olha Stefanyšynová, místopředsedkyně ukrajinské vlády pro evropskou integraci.

Odpůrci obnovení majetkových přiznání argumentují tím, že by se k nim mohli ve válce dostat Rusové a úředníci by se tak vystavili nebezpečí. Protikorupční aktivisté ale poukazují na to, že v přiznáních nejsou uvedeny adresy, a data by tak Rusům k ničemu nebyla. Ruské tajné služby se prý stejně už k mnoha databázím dostaly a informace si mohou zjistit po vlastní ose.

Zákon o elektronických majetkových přiznáních byl na nátlak veřejnosti předložen parlamentu v září, více než 25 tisíc občanů ho pak podpořilo v petici. Od té doby se ale nic neděje: „Návrh zákona byl předložen v září, ale není politická vůle ho schválit,“ řekla protikorupční aktivistka Ščerbanová. „Zákonodárci to blokují. Nechtějí tento problém řešit.“