Trump chce, aby Putin přestal střílet a podepsal mír, Zelenskyj se prý vzdá Krymu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že chce, aby jeho ruský protějšek Vladimir Putin zastavil útoky na Ukrajinu a podepsal s Kyjevem mírovou dohodu.

Trump také řekl, že jeho setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve Vatikánu proběhlo dobře a že si myslí, že Zelenskyj je připraven vzdát se poloostrova Krym. Napsala o tom agentura AFP.

Zelenskyj se do pondělního časného rána k věci nevyjádřil.

„Chci, aby přestal střílet, sedl si a podepsal dohodu,“ odpověděl Trump v neděli na otázku, co chce od Putina. Trump hovořil na letištní ploše v Morristownu před nástupem do prezidentského speciálu Air Force One mířícího do Washingtonu poté, co se šéf Bílého domu v sobotu zúčastnil pohřbu papeže Františka v Římě.

„Domnívám se, že máme rámec dohody, a chci, aby ji podepsal,“ dodal Trump zřejmě v narážce na mírový plán navržený Spojenými státy pro ukončení více než tři roky trvajícího konfliktu na Ukrajině.

Britská BBC v noci na pondělí napsala, že Trump minulý týden řekl, že „většina hlavních bodů (dohody) je odsouhlasena“. Zprávy naznačují, že Ukrajina by mohla být požádána, aby se vzdala velké části půdy zabrané Ruskem, včetně Krymu.

BBC neviděla přesné detaily nejnovějšího plánu USA.

V pátek agentura Reuters uvedla, že viděla návrhy od USA, které zahrnovaly americké právní přijetí ruské nezákonné anexe Krymu a de facto uznání ruské kontroly nad dalšími okupovanými oblastmi, včetně celého Luhanska na východě země.

Agentura Reuters tvrdí, že také zaznamenala protinávrhy z Evropy a Ukrajiny, které údajně říkají, že strany budou diskutovat o tom, co se stane s okupovaným ukrajinským územím, jakmile vstoupí v platnost příměří.

Americký plán rovněž vylučuje členství Ukrajiny ve vojenské alianci NATO a předpokládá, že „koalice ochotných“ pod vedením Spojeného království a Francie poskytne bezpečnostní záruku, jakmile bude v platnosti příměří bez zapojení USA.

Mezitím Evropané chtějí, aby USA poskytly „robustní“ záruky v podobě litinového závazku ve stylu NATO, že přijdou Ukrajině na pomoc, pokud bude napadena.

USA údajně dále navrhují převzít kontrolu nad jadernou elektrárnou v Záporoží – v současnosti okupovanou Ruskem –, která by pak poskytovala elektřinu jak Rusku, tak Ukrajině. Protiplán se nezmiňuje o poskytnutí moci Rusku.

V rozhovoru pro časopis Time tento týden Trump znovu obvinil Kyjev z rozpoutání války a uvedl jeho ambice vstoupit do NATO.

Americký prezident také řekl Time: „Krym zůstane s Ruskem.“

Trump se v sobotu ve Vatikánu krátce setkal se Zelenským na okraj pohřbu papeže Františka. Jednání, které bylo prvním osobním od únorové vážné roztržky obou politiků ve Washingtonu, Bílý dům označil za velmi produktivní a Zelenskyj za velmi symbolické s potenciálem stát se historickým, pokud se podaří dosáhnout společných výsledků.

„Myslím, že ano,“ odpověděl v neděli Trump na dotaz, zda je podle něj Zelenskyj připraven „vzdát se“ Krymu, který Rusko obsadilo v roce 2014. Trumpovo prohlášení je v přímém rozporu s dosavadními prohlášeními ukrajinského vůdce o Krymu. Zelenskyj trvá na tom, že Ukrajina právně neuzná ruskou anexi Krymu, protože tento poloostrov je jejím územím.

USA jsou podle dřívějších informací agentury Bloomberg v rámci budoucích dohod o příměří a míru připraveny zmírnit sankce uvalené na Moskvu a uznat ruskou kontrolu nad okupovaným poloostrovem Krym, který je podle mezinárodního práva součástí Ukrajiny.

Německý ministr obrany Boris Pistorius v neděli prohlásil, že Ukrajina by neměla souhlasit s nejnovějším návrhem amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se vzdala velké části svého území výměnou za příměří s Ruskem. Vyžadované ústupky vypadají jako kapitulace, uvedl Pistorius podle agentur v německé televizi ARD.

Kyjev si podle ministra zjevně uvědomuje, že se bude muset vzdát určitého území, aby dosáhl udržitelného klidu zbraní. „Ale rozhodně (Ukrajinci) nepůjdou tak daleko – nebo by neměli jít tak daleko – jako v nejnovějším návrhu amerického prezidenta,“ řekl. „Ukrajina sama mohla před rokem získat to, co je v tomto (Trumpově) návrhu. Je to podobné kapitulaci. Nevidím v tom žádnou přidanou hodnotu,“ prohlásil Pistorius podle agentury Reuters.

Pistorius podle agentury DPA ujistil Ukrajinu o další německé vojenské pomoci, a to i v případě, že USA zastaví svou pomoc. „Pokud Ukrajina padne, pokud Putin vyhraje tuto válku v tom smyslu, že Ukrajinu okupuje, anebo její velkou část, pak se v maximálním ohrožení ocitnou země NATO a mimochodem i sousední země, jako je Moldavsko a Gruzie,“ usoudil Pistorius a vysvětlil, že všem musí být jasné, že „nejde jen o solidaritu s Ukrajinou, jde o naši bezpečnost a náš mír v Evropě“.

Mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou musí být naopak uzavřena brzy a v tomto týdnu se administrativa prezidenta Donalda Trumpa pokusí rozhodnout, zda mají Spojené státy v tomto konfliktu nadále pokračovat jako prostředník ve vyjednávání. Řekl to v nedělním rozhovoru s televizí NBC americký ministr zahraničí Marco Rubio.

„Musí se to stát velmi brzy. Nemůžeme nadále věnovat čas a zdroje tomuto úsilí, pokud to nepovede k naplnění,“ řekl Rubio v pořadu Meet the Press. „Tento týden bude opravdu důležitý týden, v němž musíme určit, zda je to úsilí, na němž se nadále chceme podílet, či zda nenastal čas se tak nějak zaměřit na některá jiná témata,“ vysvětlil Rubio den poté, co se prezident Trump na okraj pohřbu papeže Františka setkal se svým ukrajinským protějškem Zelenským.

Ukrajinský prezident po setkání uvedl, že by se setkání mohlo ukázat jako historické, pokud z něj vzejde podoba míru, v niž doufá. Bílý dům schůzku označil za „velmi produktivní“.

Rubio řekl, že Washington přestal v uvalování dalších sankcí na Rusko, aby umožnil diplomatická řešení, ale varoval, že Trump má možnosti, jak jednat s jakoukoli stranou odmítající mírovou dohodu.

Lídr demokratické menšiny v americkém Senátu Chuck Schumer vyjádřil obavu, že Trump se podvolí ruskému prezidentu Putinovi. „Opustit Ukrajinu, po všech těch obětech, které přinesli, po tolika ztrátách na životě a poté, co se celý Západ semkl proti Putinovi, to by prostě byla morální tragédie,“ řekl Schumer televizi CNN. Schumer varoval, že stranění Rusku v konfliktu by zpřetrhalo spojenectví s Evropou a povzbudilo diktátory na celém světě.

Spojené státy od Trumpova nástupu do úřadu vedly oddělená jednání se zástupci obou znepřátelených zemí, k výsledku se zatím dospět nepodařilo. Washington už minulý týden pohrozil, že USA ukončí své snahy o urovnání konfliktu, pokud Moskva a Kyjev brzy nedosáhnou pokroku v rozhovorech.

Jak ale v neděli uvedla CNN, Trump řekl, že vidí Zelenského jako „klidnějšího“ a má větší zájem o dosažení mírové dohody po jejich víkendovém zasedání ve Vatikánu.

Trump označil setkání za „krásné“ a řekl, že Zelenskij během 15minutového zasedání požádal o další zbraně.

Trump popřel, že jeho vztah se Zelenským byl někdy špatný, místo toho řekl, že jejich únorový televizní spor byl jen malou překážkou.

„Vidím ho jako klidnějšího. Myslím, že tomu obrázku rozumí. A myslím, že se chce dohodnout,“ řekl Trump.

Ruský prezident Putin podle něj potřebuje prokázat odhodlání ukončit válku, napsala CNN.

„Chci, aby přestal střílet, posadil se a podepsal dohodu,“ řekl Trump. „Věřím, že máme hranice dohody, a chci, aby ji podepsal a byl s tím hotový a vrátil se zpátky do života.“

Prezident Donald Trump dnes i nadále vyjadřoval svou frustraci na adresu prezidenta Vladimira Putina ze zahájení raketového útoku na Kyjev a řekl, že nemůže s jistotou říci, zda to ruský vůdce myslí s ukončením války vážně.

„Myslím, že schůzka proběhla dobře. Uvidíme, co se stane v příštích dnech. Pravděpodobně se hodně dozvíme. Byl jsem velmi zklamaný, že rakety létaly kolem Ruska,“ řekl Trump při odletu z New Jersey.