Osobnost roku s největším vlivem na Česko podle Seznam Zpráv: Vítězem Zelenskyj

Když se redakce Seznam Zpráv pustila do hledání odpovědi na otázku, které zahraniční osobnosti v uplynulém roce nejvíce ovlivnily dění v Česku, bylo předem skoro jisté, že výsledek ve velké míře předurčí válka na Ukrajině.

Není divu: důsledky agrese Ruska proti jeho západnímu sousedovi se dotkly každého obyvatele Evropy. I lidé, kteří nesledují dění v politice, nepochybně pocítili zdražení elektřiny, zemního plynu, pohonných hmot, potravin a dalšího zboží a služeb. K tomu můžeme přičíst desetitisíce uprchlíků a obrovskou vlnu solidarity, kterou v Česku jejich příchod vyvolal, nebo náhle probuzenou obavu z hrozící jaderné války.

Výsledky, ke kterým dospělo 27 expertů oslovených redakcí Seznam Zpráv, potvrdily, že česká odborná veřejnost vnímá konflikt na Ukrajině jako nejvýznamnější zahraniční událost. Čelná místa v žebříčku, který sestavila porota složená z bývalých politiků, diplomatů, vědců, ekonomů i odborníků na mezinárodní politiku, obsadili hlavní aktéři války.

Nejvíce hlasů získal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Původně herec a scenárista, kterému bude koncem ledna teprve 45 let, po vypuknutí války zosobnil odhodlání Ukrajinců nepodvolit se mnohem silnějšímu útočníkovi a vytrvat v odporu – i přes ničivé ruské bombardování, ztráty na životech, emigraci statisíců lidí a hospodářský propad.

„Jsem tady, nesložíme zbraně, budeme bránit náš stát,“ vzkázal Zelenskyj pár dnů po začátku ruské invaze. Jeho video natočené v ulicích Kyjeva ujistilo obyvatele napadené země, že jejich prezident zůstává s nimi a že nemají věřit ruské propagandě, která předvídala brzký pád Ukrajiny.

„Zelenskyj je jednoznačně největší hrdina minulého roku,“ uvedl pro Seznam Zprávy jeden z hodnotitelů, bývalý český generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek. „Navzdory očekávání Kremlu i západních elit se postavil brutální agresi Ruska a motivoval svou armádu a celý ukrajinský národ ke statečnému odporu proti silnějšímu nepříteli.“

V průběhu roku vstoupil Zelenskyj opakovaně do českého politického a společenského života; Čechům přímo věnoval hned několik videovzkazů. Český premiér Petr Fiala byl v první malé skupince zahraničních státníků, kteří jej v Kyjevě po vypuknutí konfliktu navštívili. A bylo to Česko, které během svého předsednictví EU silně podporovalo Ukrajinu na její cestě do Evropské unie (více zde).

„Zelenskyj prokázal vlastnosti lídra do válečné doby, postavil se do čela obrany Ukrajiny, soustavně podporuje morálku bránících se Ukrajinců a zároveň soustavně udržuje pozornost, odhodlání a motivaci k podpoře u lídrů vyspělých demokratických zemí,“ vyzdvihla prezidenta Ukrajiny další porotkyně, ekonomka Jana Matesová.

Důkazem Zelenského motivačních schopností jsou i četné sbírky na podporu Ukrajiny pořádané v Česku, které dokážou i po deseti měsících trvání konfliktu stále oslovovat dárce (psali jsme třeba zde).

Na druhé příčce ankety Seznam Zpráv o zahraniční osobnosti roku 2022 s největším vlivem na Česko se s nepatrným odstupem umístil Zelenského hlavní protivník, ruský prezident Vladimir Putin.

Bývalý důstojník tajné služby KGB, který vládne nejrozlehlejší zemi světa už skoro čtvrt století, zavelel před necelým rokem k útoku na Ukrajinu a spustil tím sérii dalších událostí, akcí a reakcí, které podstatně zasáhly i do životů obyvatel Česka.

Napadení Ukrajiny hned na začátku celý Západ odsoudil jako neomluvitelný a barbarský čin. Další měsíce ukázaly, že se Putinovo Rusko nejenže neštítí zaútočit na suverénní stát, ale vrátilo do Evropy i válečné zločiny páchané na civilním obyvatelstvu a zavinilo smrt přinejmenším desítek tisíc lidí.

„Útokem na Ukrajinu a svými výroky a dalšími akty spustilo Rusko a Putin velkou migrační vlnu a zejména rozsáhlou energetickou a potravinovou krizi,“ zdůraznila politoložka Šárka Cabadová Waisová ze Západočeské univerzity v Plzni, která se rovněž zapojila do hlasování Seznam Zpráv.

Důsledky podle ní budou dalekosáhlé. „Osobně očekávám, že od jara 2023 v řadě zemí vypukne hladomor, který bude důsledkem nedostatku potravin – obilí z Ukrajiny, ale i klesající výnosy místních sklizní v důsledku zdražení, resp. nedostatku zemědělských hnojiv,“ doplnila politoložka.

Třetí v pořadí skončil americký prezident Joe Biden, lídr vůdčí velmoci západního světa, který stojí na straně Kyjeva.

Do války na Ukrajině Biden sice nevstoupil přímo, měl na její průběh ale bezkonkurenčně největší vliv ze všech třetích stran. Spojené státy se staly jednoznačně největším dodavatelem zbraní Ukrajině ze všech a především na jejich pomoci je Ukrajina závislá i do budoucna.

„Zcela zásadní pro udržitelnost boje Ukrajiny proti ruské invazi je od začátku masivní vojenská a materiální podpora Ukrajiny ze strany USA. Nebýt rozhodnutí prezidenta Bidena tuto pomoc poskytovat a politicky dojednávat v rámci USA, situace na Ukrajině by byla zcela odlišná. Tím by byla zcela odlišná (horší) i situace České republiky a Evropy,“ řekl k tomu odborník na mezinárodní vztahy Michal Parízek z Univerzity Karlovy.

Další člen poroty, politolog Vít Hloušek z Masarykovy univerzity, zdůraznil, že podpora Ukrajiny je prioritou americké i české zahraniční politiky.

„Pokud Česko usiluje o efektivní podporu Ukrajiny včetně dodávek zbraní, je Bidenovo jasné a vůči Putinovi nekompromisní stanovisko velmi důležité, protože má váhu i u států, které by samotné Česko sotva braly vážně,“ zhodnotil Hloušek.

Čtvrté místo obsadil další ze světových lídrů, který do ukrajinsko-ruského konfliktu sice přímo nezasahuje, v mezinárodní konstelaci je ale jeho postoj zásadní: čínský komunistický vůdce Si Ťin-pching.

Někteří hlasující, například bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, čínského prezidenta s ohledem na ekonomickou sílu jeho země dokonce upřednostnili před Putinem a Zelenským.

„Si je na vrcholu, protože zásadní konflikt dneska není ruskou agresí iniciovaná válka na Ukrajině, ta je z hlediska světa jen regionálním konfliktem, ale soupeření Číny a USA,“ řekl Singer. Posílení na domácí půdě podle něj čínskému prezidentovi dává jistou výhodu oproti jeho americkému protějšku. „Na druhé straně Pacifiku nelze tak jasného vůdce nalézt. Zato Si je ‚jasný,“ uvedl ekonom.

První pětku uzavřela nejvýše hodnocená žena v anketě, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Německá politička, kterou nedávno ve svém žebříčku vyzdvihl i časopis Forbes, reprezentovala nesnadné, ale o to důležitější hledání jednotného evropského hlasu vůči útočícímu Rusku.

Projevilo se hlavně v bezprecedentní sérii sankcí, které postihly jak konkrétní ruské politiky, tak ruské hospodářství. I ty měly samozřejmě vliv na českou ekonomiku. Na druhou stranu von der Leyenová loni víc než kdy jindy opírala svůj vliv také o Česko, které coby předsednická země v Radě EU ve druhém pololetí přispívalo k ladění evropských rozhodnutí. Předsedkyně Evropské komise byla zase důležitou partnerkou pro české politiky řídící schůze evropských orgánů.

V dubnu 2022 von der Leyenová navštívila osvobozené město Buča nedaleko Kyjeva, kde ruská vojska podle místních šetření zabila stovky civilistů. Vícekrát také podpořila snahu Ukrajiny stát se členskou zemí EU.

V závěsu za von der Leyenovou následuje její krajan Olaf Scholz. Zařazení německého kancléře mezi nejvlivnější osobnosti dává smysl bez ohledu na aktuální dění ve světě. Hlavně kvůli ekonomické síle Spolkové republiky, která je největším odběratelem českých výrobků a služeb.

Scholz ale zosobnil spíš nepříjemné procitnutí Berlína z dlouhého snu o tom, že se Rusko dá přivést k rozumu přes úzkou hospodářskou spolupráci. Tři dny po ruském útoku sice Scholz v parlamentu ohlásil „Zeitenwende“ neboli historickou změnu v zahraniční politice, nezbavil se ale kritiky za přílišnou zdrženlivost při dodávkách zbraní na Ukrajinu nebo za upřednostňování německých zájmů v energetice na úkor společného postupu v EU.

Spolkový kancléř zřejmě posbíral „negativní“ hlasy i za své předchůdce Angelu Merkelovou a především Gerharda Schrödera, který udržuje s Putinem osobní vazby.

Na sedmé příčce se umístil první „nepolitik“, americký podnikatel původem z Jihoafrické republiky Elon Musk.

Výstřední byznysmen, který byl donedávna spojován především s výrobcem elektromobilů Tesla nebo kosmickou společností SpaceX, proslul v minulém roce hlavně svým poněkud roztěkaným a nakonec úspěšným nájezdem na ovládnutí provozovatele sociální sítě Twitter. Tím stoupl i jeho vliv v Česku, kde měl Twitter na začátku loňského roku necelých 800 tisíc uživatelů.

„V letošním roce situaci v České republice jednoznačně nejvíce ovlivňují rozhodující aktéři války na Ukrajině. Neměli bychom ale zapomínat na digitální svět, který je podobně významný jako ten reálný – zde byl přelomovou událostí vstup Elona Muska do Twitteru,“ řekl k tomu jeden z hlasujících, vědec a předseda Grantové agentury České republiky Petr Baldrian.

Přinejmenším smíšené hodnocení si vysloužil jeden z klíčových hráčů na evropské politické scéně, znovuzvolený francouzský prezident Emmanuel Macron, který skončil v žebříčku Seznam Zpráv jako osmý. Jeho snaha neustále s Putinem mluvit nevedla za celou dobu konfliktu k hmatatelnému posunu směrem k míru.

U některých komentátorů si Macron nicméně vysloužil uznání hlavně proto, že po odchodu Angely Merkelové z vrcholné politiky na německé straně chybí srovnatelná politická váha. „Emmanuel Macron je nyní nejmocnějším politikem Evropy. Prezident Francie má nový mandát a během následujících pěti let ho využije, aby se pokusil o transformaci Francie i celé Evropy,“ napsal v dubnu komentátor Financial Times Gideon Rachman.

Devátou příčku hodnotitelé v součtu přisoudili britské královně Alžbětě II., která zemřela v září 2022. Dokazuje to, že hlava státu nepotřebuje mít rozsáhlé pravomoci, nemusí být ani příliš na očích, a dokonce už ani nemusí být naživu, a přesto zůstane v povědomí zapsaná tak výrazně, že se zařadí mezi nejvlivnější osobnosti za celý rok.

Poté, co Alžběta II. zemřela ve věku 96 let na oblíbeném skotském sídle Balmoral, sledoval celý svět dlouhé přípravy na poslední rozloučení i samotné obřady. Se zesnulou panovnicí se sjely rozloučit stovky politiků včetně amerického prezidenta Joea Bidena, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nebo německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera. Za Česko se zúčastnil premiér Petr Fiala.

Na desáté místo se dostala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Její umístění vypadá na první pohled překvapivě. Vždyť jak se může vliv hlavy pětimilionové sousední země srovnávat s „výtlakem“ představitelů velmocí nebo šéfů nadnárodních firem?

Pravděpodobným vysvětlením je široká obliba Čaputové v Česku. Laskavě a upřímně působící ženu, která nepochybně vzbuzuje sympatie i díky svému půvabu, by mnozí lidé rádi přestěhovali z bratislavského Grasalkovičova paláce na Pražský hrad. Obzvlášť ti, kteří zrovna nemusejí dosluhujícího českého prezidenta.

Ve druhé desítce se pak umístili například polský premiér Mateusz Morawiecki, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, ale i místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který v Česku zosobňuje silný regulační tah Bruselu směrem k „zelené“ energetice.

Někteří porotci váhali, zda mají při vybírání osobností upřednostnit jejich kladný, nebo záporný vliv. Například expremiér Mirek Topolánek vybral z větší části osobnosti, které podle něj sehrály negativní roli.

„Lehce pozitivně vidím pouze Joea Bidena – s tím, že je za ním spíše ministr zahraničí Antony Blinken – a Jense Stoltenberga za docela jednoznačný postoj NATO. Německého ministra hospodářství Roberta Habecka hodnotím pozitivně až neutrálně za boj s energetickou krizí a na druhé straně pro neněmecké státy likvidační podporou německému průmyslu. Všichni ostatní jsou víceméně zloduši nebo regionální hráči a další zvyšování jejich vlivu bude jen zvyšovat napětí ve světě,“ vysvětlil svůj přístup Topolánek, který mezi záporné osoby zařadil i francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a místopředsedu Evropské komise Franse Timmermanse.

Naprosté většině porotců se nicméně podařilo obě hlediska skloubit. Někteří měli tendenci hlasovat alternativně. Například bývalá zástupkyně Česka u Světové banky Jana Matesová dala po Putinovi nejvíce hlasů „lidem Ukrajiny“.

„Nejde o jednu osobnost, ale o jejich odhodlání ubránit svou zemi, o nasazení jejich životů, jejich ochotu snést v zájmu obrany své země cokoliv. Přesvědčily demokratický svět, že stojí za to je co nejvíce podporovat,“ zdůvodnila ekonomka.

S přispěním Zuzany Hodkové.