NATO posiluje své snahy agresivně usměrnit Rusko, zní z Moskvy

Podle ukrajinského ministerstva obrany se výměny zúčastnilo 144 ukrajinských vojáků, včetně vojáků, kteří byli v obležené ocelárně Azovstal v Mariupolu. Neupřesnila, kdy a kde k výměně došlo, ani kolik ruských zajatců bylo v rámci výměny propuštěno.

Jejich evakuace „může být v tuto chvíli nebezpečná,“ řekl. Rusové „přivezli velké množství vozidel, obrovské množství lidí. Ostřelování a útoky nekončí,“ řekl gubernátor.

Kanada ve středu oznámila, že posílí svou diplomatickou přítomnost ve střední a východní Evropě a také na Kavkaze ve snaze „pomoci čelit ruským destabilizačním aktivitám“ v regionu.

Ruští vojáci zabili ve vesnici Mochnatin tři mladíky, kteří se procházeli po ulici. Matka jednoho z nich se svého syna pokusila přepravit do nemocnice. Kvůli zdržování na kontrolních stanovištích se ho nepodařilo zachránit.

Moskevský soud dnes nařídil dvouměsíční zadržení advokáta, který hájí bývalého novináře Ivana Safronova, obviněného ze spolupráce s českou tajnou službou a z vlastizrady. Právník Dmitrij Talantov byl obviněn z šíření lživých zpráv o působení ruské armády na Ukrajině, napsala agentura AFP.

Talantova zatkla policie v úterý. Soud v Moskvě dnes „nařídil Talantova zadržet do 21. srpna 2022“, uvedla mluvčí soudu podle agentury Interfax. Podle vyšetřovatelů advokát v dubnu na svou facebookovou stránku umístil příspěvek o počínání ruských vojáků v ukrajinských městech Buča, Irpiň, Charkov a Mariupol. Hrozí mu až deset let vězení, píše AFP.

Spojené státy podporují snahy Turecka o modernizaci bojového letectva. Dnes to uvedla představitelka amerického ministerstva obrany Celeste Wallanderová. Je to poprvé, co se Washington otevřeně vyjádřil k tureckým záměrům, které ale zneklidňují Řecko, dalšího člena Severoatlantické aliance.

Představitelé americké administrativy odmítají, že by podpora programu, který počítá s nákupem 40 stíhaček F-16 a modernizací dalších 80 strojů stejného typu, byla odměnou za odblokování rozhovorů o vstupu Švédska a Finska do NATO, napsala agentura Reuters.

„Spojené státy podporují Turecko v modernizaci jeho bojového letectva, protože to přispívá k bezpečnosti NATO, a tudíž i k bezpečnosti Ameriky,“ uvedla Wallanderová.

Papež František označil ruské bombardování obchodního centra v Kremenčuku za poslední z řady „barbarských útoků“ proti Ukrajině. Útok nepřežily nejméně dvě desítky lidí, uvádí agentura Reuters.

Průmyslová výroba v Rusku v květnu klesla v meziročním srovnání o 1,7 procenta. Některé sektory zaznamenaly masivní propad, například výroba aut. Míra nezaměstnanosti se pak snížila na rekordní minimum. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ruský statistický úřad.

Počet nezaměstnaných v Rusku se v květnu snížil o jeden procentní bod na 3,9 procenta. To je nejnižší hodnota od roku 1992, kdy začal statistický úřad tento údaj zveřejňovat. Pokles byl velkým překvapením, protože odborníci čekali naopak nárůst nezaměstnanosti, zejména kvůli tomu, že řada západních společností se rozhodla odejít z Ruska a některé snížily počty svých zaměstnanců, upozornila agentura Reuters.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba pochválil NATO za jeho „jasný postoj“ k Rusku a za pozvání Finska a Švédska, aby se připojily k vojenské alianci. Kuleba tweetoval, že zástupci NATO dnes na summitu v Madridu přijali „obtížná, ale zásadní rozhodnutí“ a dodal: „Stejně silná a aktivní pozice vůči Ukrajině přispěje k ochraně euroatlantické bezpečnosti a stability.“

Do Madridu se sjely hlavy států či představitelé vlád členských zemí NATO. Třídenní summit má označit Rusko za přímou hrozbu, posílit východní křídlo Severoatlantické aliance a schválit pokračování podpory napadené Ukrajině.

Lídři Severoatlantické aliance po více než deseti letech přijali nový „strategický koncept“ popisující aktuální výzvy pro NATO a plány kolem bezpečnostní spolupráce. Dokument vydaný na aliančním summitu v Madridu se vzhledem k válce na Ukrajině obsáhle věnuje Rusku, které označuje za „nejvýznamnější a přímou hrozbu pro bezpečnost spojenců“. Dlouhodobý plán NATO ale poprvé zmiňuje i Čínu, která je rovněž vykreslovaná jako hrozba, všiml si web Politico.

Předchozí alianční strategie pochází z roku 2010 a k Moskvě a Pekingu se stavěla diametrálně odlišným způsobem. Zatímco Čína si v tehdejším dokumentu vůbec žádný prostor nevysloužila, k Rusku tehdy NATO uvádělo, že s ním má zájem rozvíjet „opravdové strategické partnerství“, připomíná deník The New York Times. Vliv Číny na mezinárodní scéně však od té doby dramaticky narostl, zatímco útok Ruska na Ukrajinu pohřbil jakékoli představy o spolupráci s Moskvou.

Ukrajina a Rusko si vyměnily 144 zajatců, jde o největší výměnu od začátku ruské invaze na Ukrajinu, uvedla dnes podle agentury Unian ukrajinská vojenská rozvědka. Mezi 144 Ukrajinci je 95 obránců mariupolských oceláren Azovstal, z toho 43 vojáků pluku Azov.

Většina osvobozených Ukrajinců má těžká zranění: střelné rány, popáleniny, zlomeniny i amputované končetiny.

Nejstaršímu z propuštěných je 65 let, nejmladšímu je 19. Hlavní ředitelství zpravodajské služby ukrajinského ministerstva obrany uvedlo, že pracuje na tom, aby se do vlasti vrátili všichni zajatí obránci.

Kyjevský starosta Vladimir Kličko a jeho madridský protějšek José Luis Martinez-Almeida podepsali během zasedání NATO ve španělské metropoli takzvané memorandum sesterských měst. Madrid se stal prvním španělským partnerským městem s ukrajinským Kyjevem.

Moskva obvinila Norsko z blokování dopravy zboží pro Rusy žijící na norském arktickém souostroví Špicberky. Zároveň Oslo vyzvala, aby situaci urychleně vyřešilo, a pohrozila mu, že jinak bude čelit důsledkům. Informovaly o tom dnes agentury Reuters a AFP.

„V důsledku omezení, která Norsko zavedlo koncem dubna na přepravu ruskými silničními dopravci na norském území, bylo na rusko-norské hranici zablokováno zboží kriticky důležité pro zabezpečení fungování trustu (Arktikugol) a ruského generálního konzulátu na Špicberkách,“ uvedla ruská diplomacie v prohlášení. Arktikugol je ruská státní důlní společnost.

Zablokované jsou podle Ruska potraviny, zdravotnické vybavení, stavební materiál nebo náhradní díly pro vozidla. Ministerstvo zahraničí rovněž uvedlo, že si kvůli této otázce předvolalo norskou chargé d'affaires.

Čeští odborníci vyvinuli a sestavili pozorovací dron Bivoj, který by v brzké době mohla využívat ukrajinská armáda. Vycvičena je již ukrajinská posádka, která ho převezme. Vybaven je kamerou, obsluhovat ho může i jen jeden člověk.

Ukrajincům ho chce česká strana darovat, řekl dnes při jeho prezentaci novinářům spolumajitel firmy Jablotron Dalibor Dědek, který podporuje nákup zbraní pro Ukrajinu.

Dron nabízí firma jako soupravu, v níž jsou standardně tři letouny, ovládací stanice pilot-operátor, trekovací anténa nebo satelitní modul a katapult. Právě z něho dron startuje.

Bulharská socialistická strana (BSP) ukončila jednání o nové koaliční vládě se stranou Pokračujeme ve změně (PP) končícího premiéra Kirila Petkova.

Proruští socialisté tím protestují proti úternímu vyhoštění desítek ruských diplomatů, které podle jejich předsedkyně Kornelije Ninovové vláda neprojednala ani neschválila. Informovala o tom agentura BGNES. Krok balkánskou zemi výrazně přiblížil předčasným volbám.

Bulharsko v úterý vyhostilo 70 ruských diplomatů, z nichž někteří podle Petkova přímo pracovali pro zpravodajské služby. Bulharsko tak podle něj zabránilo „zasahování do vnitřních záležitostí“ ze strany Ruska.

Sýrie oznámila, že oficiálně uznala nezávislost a suverenitu dvou separatistických regionů Luhansk a Doněck na východě Ukrajiny, píše deník The Guardian.

Agentura Reuters uvádí, že syrské vedení potvrdilo svůj záměr budovat vztahy s oběma separatistickými republikami v únoru a že tento krok dnes potvrdila státní tisková agentura SANA s odkazem na zdroj z ministerstva zahraničí.

Samozvaná Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika vznikly v dubnu 2014. Doposud jediným členským státem OSN, který uznal jejich legitimitu, bylo Rusko. Jižní Osetie, sama o sobě separatistický region uznaný většinou mezinárodních států jako součást Gruzie, již dříve také nabídla uznání obou republik.

Řada veřejných i soukromých institucí v Norsku se v posledních 24 hodinách stala terčem kybernetického útoku. Podle agentury Reuters o tom dnes informovala norská národní bezpečnostní služba NSM. Podle ní za útokem zřejmě stojí proruská skupina.

Národní bezpečnostní služba uvedla, že se jednalo o útok typu DDos, kdy pachatelé zahlcují cílové servery velkým množstvím požadavků na přístup, čímž jim znemožní běžné fungování a vyřadí je z provozu.

„Vypadá to, že za útoky stojí proruská zločinecká skupina,“ citovala agentura Reuters bezpečnostní službu NSM. „V poslední době jsme byli svědky podobných útoků i v jiných zemích, i když neměly dlouhodobý účinek,“ dodala ředitelka NSM Sofie Nyströmová.

Švédsko Česku nabídne bezplatný převod nyní používaných stíhacích letounů Gripen. ČTK to v rozhovoru řekl švédský velvyslanec Fredrik Jörgensen. Letouny by byly modernizovány a Česko by si zároveň mohlo zakoupit nejmodernější verzi Gripen E.

Podle ambasadora jde o atraktivní ekonomickou nabídku. Zdůraznil, že švédský výrobce Saab je schopen nové stroje dodat bez dlouhé čekací doby. Za důležité také považuje to, že by česká armáda nemusela měnit zázemí, které letouny potřebují.

Česká republika si ze Švédska pronajímá 12 stíhacích letounů Gripen C/D v jednomístné verzi a dva ve verzi dvoumístné. Pronájem skončí v roce 2027 a může být o dva roky prodloužen.

Lídři členských zemí NATO se zavázali zajistit dodatečné síly rychlé reakce pro východní křídlo bloku, hodlají stupňovat „praktickou podporu“ Ukrajině a rozhodli se formálně spustit proces přijímání Švédska a Finska do Aliance.

Uvádí to společné prohlášení vydané ve druhý den spojeneckého summitu v Madridu. Přichází poté, co generální tajemník NATO Jens Stoltenberg avizoval několikanásobné posílení jednotek rychlé reakce na 300 tisíc vojáků.

„Ukrajina může počítat s naší podporou tak dlouho, jak to bude třeba,“ prohlásil Stoltenberg na tiskové konferenci v Madridu. Prohlášení NATO označuje Ruskou federaci za nejvýraznější a přímou hrozbu alianční bezpečnosti.