USA pošlou Ukrajině dělostřelectvo, obrněnce i helikoptéry

V některých ruských jednotkách je patrná „nízká morálka a rozčarování“ a jedná se převážně o mladší vojáky. Na dnešní tiskové konferenci to řekl mluvčí Pentagonu John Kirby. Dodal, že ruští velitelé jsou rovněž „frustrováni“ z celkového průběhu invaze.

Obyvatelé vesnice Lubjanka, která se nachází severozápadně od Kyjeva, se snaží znovu vybudovat své životy. Pokoušejí se o to v době, kdy ukrajinští vojáci odstraňují miny z nedalekého lesa, kde se předtím utábořili ruští vojáci.

Ves, kde žije méně než 3000 obyvatel, obsadily ruské jednotky hned po zahájení invaze na Ukrajinu. V borovicovém lese se jich usídlily tisíce, vojáci kopali zákopy, vytyčovali pozice, ze kterých podle místních obyvatel ostřelovali města poblíž metropole, píše agentura Reuters.

Dodávky elektrické energie a plynu dosud nebyly v Lubjance obnoveny. Obyvatelé každý den proto stojí ve frontě před malou zdravotnickou klinikou, aby si mohli nabít telefony pomocí hlučného generátoru.

Rusko dnes zavedlo sankce vůči 398 členům americké Sněmovny reprezentantů a 87 kanadským senátorům. S odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí o tom informovala agentura TASS. Jde o odpověď na podobná opatření, která Washington a Ottawa přijaly proti Moskvě v souvislosti s invazí ruských sil na Ukrajinu.

„V odpovědi na další vlnu protiruských sankcí zavedených administrativou (amerického prezidenta) Joea Bidena z 24. března na 328 zastupitelů Státní dumy (…) zavádíme zrcadlové sankce na 398 členů americké Sněmovny reprezentantů,“ píše se v prohlášení ruské diplomacie, která podobně vysvětluje i sankce vůči 87 kanadským senátorům.

Mariupol se brání z posledních sil a město čelí humanitární katastrofě. Žákyně tamní deváté třídy Alona Zahrebová si o událostech ve městě vedla videodeník.

Polský prezident Andrzej Duda dnes po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě označil Ruskem zahájenou válku na Ukrajině za terorismus. Podle agentury Reuters zároveň zdůraznil, že za spáchané zločiny musejí před soudem stanout i ti, kdo dávali rozkazy.

Duda dnes na Ukrajinu přijel s prezidenty Estonska Alarem Karisem, Litvy Gitanasem Nausédou a Lotyšska Egilsem Levitsem. Před rozhovorem se Zelenským společně zavítali do měst Borodjanka a Buča u Kyjeva, která utrpěla během ruského bombardování a okupace značné škody. Po jejich osvobození vyšly najevo barbarské zločiny, které tam ruští vojáci spáchali na civilním obyvatelstvu.

„Toto není válka, toto je terorismus,“ prohlásil na večerní tiskové konferenci Duda pod dojmem z návštěvy v Buči a Borodjance.

Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 800 milionů dolarů (18 miliard korun), součástí nové dodávky budou i dělostřelecké systémy s municí, obrněné transportéry, či helikoptéry, oznámil dnes prezident USA Joe Biden.

Nový vojenský balík bude obsahovat již dříve dodávané zbraně a další vybavení, ale také nové druhy zařízení, informovaly světové agentury.

Rusko dnes vyhostilo zástupce českého velvyslance v Moskvě. Podle mluvčí českého Ministerstva zahraničí Lenky Do jde o reakci na březnové vyhoštění zástupce ruského velvyslance v Praze. Podle České televize (ČT), která na vypovězení českého diplomata upozornila, musí opustit Rusko do 72 hodin.

Vyhoštění českého diplomata označila mluvčí ministerstva za neadekvátní reakci ruské strany. Zaměstnanec ruské ambasády, který byl z Česka vypovězen koncem letošního března, podle Do prokazatelně pracoval pod diplomatickým krytím pro ruské zpravodajské služby. Čeští diplomaté, na rozdíl od ruských, striktně dodržují Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích, uvedla mluvčí.

Ruské síly zaútočí na velitelství v Kyjevě v případě, že budou pokračovat údajné ukrajinské sabotáže a útoky na ruském území. Varovalo před tím dnes podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany.

„Zaznamenali jsme pokusy o sabotáž a útoky ukrajinských vojáků na cíle na území Ruské federace. Pokud budou takové incidenty pokračovat, ozbrojené síly Ruské federace zaútočí na ukrajinská velitelství včetně těch v Kyjevě, kterým se ruská armáda dosud vyhýbala,“ oznámil mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.

Mluvčí však neupřesnil, jaké útoky Moskva zaznamenala. Belgorodská oblast od začátku ruské invaze na Ukrajině ohlásila několik incidentů, například na začátku dubna tam vypukl požár ve skladu pohonných hmot. Podle ruské správy na zařízení zaútočily dva vrtulníky ukrajinské armády, ukrajinští představitelé zodpovědnost později popřeli a ruská strana neposkytla žádné důkazy.

Šéf ukrajinské vojenské zpravodajské služby Kyrylo Budanov dříve prohlásil, že ruské tajné služby by mohly plánovat teroristické útoky na ruském území, aby z nich obvinily Ukrajinu, a podnítily tak protiukrajinské nálady v zemi.

Americký prezident Joe Biden dnes mluvil necelou hodinu se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, píše CNN. Zelenskyj napsal na twitter, že oba státníci řešili sankce proti Rusku a posuzovali ruské válečné zločiny. Projednali prý také další možnosti vojenské a finační pomoci pro Ukrajinu.

Švýcarsko schválilo nejnovější sankce proti Rusku a Bělorusku kvůli vojenské agresi vůči Ukrajině v souladu se sankčními opatřeními Evropské unie. Oznámila to dnes švýcarská vláda.

Neutrální Švýcarsko schválilo mimo jiné sankce proti dalším 200 jednotlivcům a subjektům, včetně dvou dcer ruského prezidenta Vladimira Putina. „Švýcarský seznam sankcí nyní plně odráží ten, který přijala EU,“ uvedla vláda.

EU minulý pátek schválila už pátý balík sankcí proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Zahrnuje mimo jiné zákaz dovozu uhlí, dřeva a chemických látek i transakcí se čtyřmi ruskými bankami.

V Tallinnu dnes lidé opět protestovali proti ruské vojenské agresi na Ukrajině. Tentokrát asi dvě desítky žen upozorňovaly před ruskou ambasádou v estonské metropoli na znásilňování ukrajinských žen a dětí ruskými vojáky, informuje zpravodajský server ERR. Ženy si při tom na hlavu nasadily černé plastové pytle, částečně se svlékly do spodního prádla, pozadí a nohy si potřísnily červenou barvou symbolizující krev.

„Ruští vojáci znásilňují a zabíjejí nevinné ženy a děti na Ukrajině. Lidé, kteří tuto válku podporují, tím podporují také válečné zločiny, strašné vraždy, na nichž se sami podílejí. To je náš vzkaz příznivcům Putinova režimu (v Rusku, Estonsku a všude jinde),“ uvedly organizátorky protestu s odkazem na režim ruského prezidenta Vladimira Putina.

Evropská kosmická agentura (ESA) se rozhodla kvůli ruské agresi na Ukrajině zastavit spolupráci s ruskou vesmírnou agenturou Roskosmos v dalších plánovaných projektech. Jde o programy spojené s výzkumem Měsíce, informovala dnes ESA na svém webu.

„Po ruské agresi proti Ukrajině inicioval generální ředitel ESA zevrubné přezkoumání všech aktivit, které jsou v současné době prováděné ve spolupráci s Ruskem a Ukrajinou. Cílem je určit možné důsledky tohoto nového geopolitického kontextu pro programy a činnosti ESA a vytvořit pro Evropu odolnější a robustnější vesmírnou infrastrukturu,“ oznámila evropská agentura na internetu.

ESA se kvůli vpádu ruských sil na Ukrajinu a v souvislosti s mezinárodními sankcemi uvalenými na Rusko už v polovině března rozhodla zrušit na letošek plánovaný start v rámci programu ExoMars. Při něm měla vyslat na Mars průzkumné vozítko pátrající po možných stopách minulého života na rudé planetě.

Rusko dál posiluje své vojsko a připravuje ho k ofenzivě na Donbas. Zásadní bitva o východ Ukrajiny by mohla začít už koncem týdne.

Rusko neplánuje zestátňovat aktivity zahraničních podniků opouštějících zemi. Uvedla to dnes podle agentury RIA Novosti předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková v  souvislosti s návrhem zákona o uvalování vnější správy na tyto aktivity.

Desítky zahraničních podniků již v reakci na ruský útok na Ukrajinu oznámily dočasné uzavření továren, obchodů a dalších aktivit v Rusku, nebo dokonce úplný odchod ze země.

V úterý ruští zákonodárci podle agentury Reuters navrhli, aby se ruské aktivity zahraničních podniků, které opouštějí Rusko, přesunovaly pod správu státní rozvojové banku VEB. Majitelé těchto podniků by pak měli dostat na vybranou, zda ruské aktivity během tří měsíců obnoví, nebo odprodají.

„V žádném případě se tu nehovoří o znárodnění,“ uvedla Matvijenková. Dodala, že je proti „ničení institutu vlastnictví“. „Takto postupovat nelze, jinak bude rozvrácena světová ekonomika,“ prohlásila.

Ukrajinci by si měli dávat pozor, pohrozil v souvislosti se zadržením proruského ukrajinského politika Viktora Medvedčuka místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Kyjev v úterý oznámil zatčení proruského prominentního politika bezpečnostními složkami a prezident Volodymyr Zelenskyj následně navrhl Medvedčuka vyměnit za ženy a muže, kteří jsou v zajetí ruských sil. Není ruským občanem, reagoval dnes na tuto možnost mluvčí ruského prezidenta.

„Pokud jde o výměnu, o níž s takovou vervou, zápalem a potěšením hovoří různí lidé v Kyjevě, Medvedčuk není ruským občanem, nemá nic společného se speciální vojenskou operací. Je to zahraniční politický činitel,“ řekl novinářům kremelský mluvčí Dmitrij Peskov podle ruské služby stanice BBC.

Medvedčuk, kterého Reuters označuje za jednoho z blízkých spojenců Kremlu na Ukrajině, obvinění odmítl jako vykonstruovaná. Politik, který prosazoval užší vazby s Moskvou, zároveň tvrdí, že ruský prezident Putin je kmotrem jeho dcery.

Po skončení války na Ukrajině by měla Severoatlantická aliance navázat užší strategické vztahy s Ruskem, uvedla dnes na tiskové konferenci francouzská krajně pravicová prezidentská kandidátka Marine Le Penová.

Pokud by uspěla ve druhém kole voleb, které se koná 24. dubna, prosazovala by odchod Francie ze společného velení NATO, zejména kvůli neslučitelnosti francouzských strategií s těmi německými a  požadavku na větší suverenitu pro francouzské jednotky.

„Jakmile skončí rusko-ukrajinská válka a bude uzavřena mírová smlouva, podpořím strategické sblížení mezi NATO a Ruskem,“ slíbila Le Penová. „Je to v zájmu Francie a Evropy, ale domnívám se, že i Spojených států, které (…) nemají zájem na tom, aby vzniklo blízké čínsko-ruské spojenectví,“ dodala kandidátka Národního sdružení (RN).

Německý kancléř Olaf Scholz dnes označil za „poněkud iritující“ skutečnost, že Kyjev odmítl chystanou návštěvu spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera na Ukrajině. Sám se pozvání do Kyjeva nyní přijmout nechystá, řekl dále Scholz rozhlasové stanici Inforadio.

Zdůraznil však, že s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským je v častějším telefonickém kontaktu než téměř všichni ostatní západní politici.

Steinmeier se chtěl zúčastnit dnešní návštěvy prezidentů v Kyjevě. Nakonec prezidenti Polska a tří pobaltských států vyrazili na Ukrajinu bez něj. Steinmeier, který dlouho razil smířlivou politiku vůči Rusku, v úterý připustil, že ve válčící zemi není vítán.

Státy Evropské unie dnes schválily další společné financování zbraní a vojenského vybavení pro Ukrajinu čelící ruské agresi. Z evropského obranného fondu poskytnou 500 milionů eur (12,3 miliardy korun) určených na zaplacení dodávek protitankových zbraní nebo protivzdušných systémů, ale také ochranného vybavení pro ukrajinské vojáky či paliva pro jejich stroje.

Oznámila to Rada EU. Celkově tak od začátku ruské invaze EU uvolnila na zbraně a vojenský materiál pro Kyjev už 1,5 miliardy eur.

„Příští týdny budou rozhodující. Ve chvíli, kdy se Rusko připravuje na ofenzivu na východě Ukrajiny, je zásadní, abychom pokračovali a posílili naši podporu Ukrajině při obraně jejího území a obyvatel,“ prohlásil dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který celkem třetí platbu z Evropského mírového nástroje (EPF) navrhl minulý týden.

Čeští diplomaté se vrátili na ambasádu v Kyjevě, oznámilo dnes na Twitteru Ministerstvo zahraničních věcí. Česko chce tímto způsobem vyjádřit podporu Ukrajině, uvedl úřad. Velvyslanectví v ukrajinském hlavním městě bylo uzavřeno od počátku ruské invaze.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) minulý týden bez dalších podrobností uvedl, že Česko o návrat diplomatů do Kyjeva usiluje. Premiér Petr Fiala (ODS) v úterý řekl, že Česko zvažuje všechny kroky vedoucí k tom, aby ČR mohla mít ve všech směrech co nejnormálnější vztahy s Ukrajinou.

Francouzský prezident Emmanuel Macron nesouhlasí s výrokem Joea Bidena, který v úterý obvinil ruskou armádu z páchání genocidy na Ukrajině. Macron dnes v rozhovoru pro francouzskou televizi varoval před zbytečnou „slovní eskalací“ a dodal, že by lídři měli být obezřetnější ve volbě slov, píše BBC.

„Řekl bych, že Rusko jednostranně rozpoutalo tu nejbrutálnější válku, že bylo zjištěno mnoho případů válečných zločinů, které je nezbytné vyšetřit a viníky potrestat. (…) Ale zároveň sleduji fakta a chci se i nadále pokoušet zastavit tuto válku a obnovit mír. Nejsem si jistý zda právě verbální eskalace tomuto poslouží,“ řekl Macron.

Dle deníku Kyiv Independent je ukrajinská strana tímto postojem zklamána.