Rusové slavili v Mariupolu Den vítězství, pak poslali rakety na Azovstal

Americký prezident Joe Biden dnes podepsal zákon, který umožní urychlit a zjednodušit dodávky zbraní Ukrajině, která se již třetí měsíc brání ruské invazi. Biden tak obnovil program z druhé světové války na pomoc spojencům známý jako lend-lease act (zákon o půjče a pronájmu).

Zákon posiluje Bidenovu pravomoc uzavírat dohody s Ukrajinou a dalšími východoevropskými zeměmi, uvedl The Washington Post. Normu již dříve výraznou většinou podpořila Sněmovna reprezentantů i Senát.

Spojené státy na jeden rok odstraní cla na dovoz ukrajinské oceli. Oznámilo to dnes americké ministerstvo obchodu. Upozornilo, že ukrajinský ocelářský průmysl utrpěl rozsáhlé škody v důsledku ruské invaze.

„Některé přední ukrajinské ocelářské komunity patří mezi ty, které nejvíce zasáhlo Putinovo barbarství,“ uvedlo ministerstvo v dnešní zprávě. „A ocelárna v Mariuopolu se stala trvalým symbolem odhodlání Ukrajiny čelit ruské agresi,“ dodalo.

Předseda finančního výboru amerického Senátu Ron Wyden označil za důležité, aby Spojené státy učinily maximum pro podporu ukrajinské ekonomiky. Obchodní komora USA upozornila, že Ukrajina do USA v loňském roce vyvezla zboží v celkové hodnotě 1,9 miliardy dolarů (zhruba 45 miliard Kč). To představuje méně než 0,1 procenta celkového amerického importu, ale zhruba 2,8 procenta celkového ukrajinského exportu.

Ukrajinské úřady zatím nemohou zorganizovat záchranu 11 lidí, kteří jsou od neděle uvězněni v Luhanské oblasti pod troskami rodinného domu ve vesnici Šypylivka. Gubernátor oblasti Serhij Hajdaj podle portálu Ukrajinska pravda řekl, že záchranáři budou moci začít s odklízením sutin až poté, co se podaří okolí osvobodit od ruských sil.

Šypylivku v noci na neděli ostřelovala ruská vojska. Jedenáct lidí uvázlo pod troskami zničeného dvoupatrového domu. Dnes Hajdaj uvedl, že kontakt s lidmi pod ruinami byl ztracen. Později sdělil, že ukrajinská vojska „čistí“ sousední vesnici, kam se předtím uchýlili ruští vojáci.

„Jen co odtamtud dostanou všechny, co tam nepatří, tak záchranáři začnou rozebírat trosky ve vedlejší vesnici Šypylivka, kde je 11 lidí uvězněno ve sklepě rodinného domu. Doufáme, že se dočkají,“ řekl gubernátor.

Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová jela dnes do Budapešti osobně přesvědčit premiéra Viktora Orbána, že i jeho země, s níž má Brusel dlouhodobé spory kvůli obavám z porušování evropských hodnot, by měla podpořit embargo na dovoz ruské ropy. Po setkání uvedla, že vidí v jednáních s Maďarskem pokrok.

„Večerní diskuze s premiérem Viktorem Orbánem přispěla k vyjasnění otázek týkajících se sankcí a energetické bezpečnosti. Dosáhli jsme pokroku, ale je zapotřebí další práce,“ napsala na Twitteru.

Evropská komise minulou středu v rámci šestého balíku sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu navrhla do konce tohoto roku zcela ukončit dovoz ruské ropy. Maďarsko však prozatím odmítlo návrh podpořit.

Německo se přiblížilo limitu v zavádění protiruských sankcí, další zpřísňování by roztočilo spirálu hospodářských problémů. Kritické by bylo obzvláště embargo na ruský plyn, na kterém je německé hospodářství prozatím kriticky závislé.

Podle informací agentury Reuters se ale němečtí představitelé již připravují na náhlé zastavení dodávek ruského plynu včetně možného převzetí kontroly nad klíčovými společnostmi. Ještě před ruskou invazí na Ukrajinu bylo Německo závislé z 55 procent spotřeby na plynu z Ruska. Během několika týdnů se ale podařilo podíl výrazně snížit a nyní podle německého ministra hospodářství Roberta Habecka činí 35 procent.

Dalšího snížení chce dosáhnout výstavbou LNG terminálů a především podporou přechodu na obnovitelné a čisté energetické zdroje. Bez plynu z Ruska by se tak Berlín mohl obejít v roce 2024.

Americký prezident Joe Biden řekl představitelům národní bezpečnosti, že úniky informací o sdílení důvěrných poznatků amerických tajných služeb s Ukrajinou musí přestat. S odvoláním na zdroje blízké Bidenovu jednání se šéfy bezpečnosti o tom dnes informovala zpravodajská stanice CNN.

Bílý dům minulý týden vyvracel zprávu, podle níž USA poskytly Ukrajincům zpravodajské informace, jež měly pomoci k likvidaci ruských generálů.

Biden odděleně jednal s ministrem obrany Lloydem Austinem, ředitelem americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Williamem Burnsem a ředitelkou úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesovou.

Řekl jim, že zveřejňování toho, jaké informace USA poskytují Ukrajincům, ničemu nepomáhá, a nařídil, že tyto úniky musí přestat. Stanice NBC uvedla, že DNI, Pentagon ani CIA zprávu nekomentovaly.

Více než tři čtvrtiny Finů podporují vstup země do Severoatlantické aliance, vyplynulo z průzkumu televize Yle, jehož výsledky byly dnes zveřejněny. Ještě v březnu si vstup země do NATO přálo jen 60 procent Finů. Podíl těch, kteří tento krok podporují, začal prudce stoupat po ruské invazi na Ukrajinu 24. února. Finsko by v nejbližších dnech mohlo podat oficiální přihlášku ke vstupu.

V posledních letech podporovalo vstup do NATO zhruba 20 až 30 procent Finů. Aktuální podpora obranné aliance je 76 procent, rozhodně proti se postavilo 12 procent dotazovaných. Od března do května klesl také podíl lidí, kteří nemají vyhraněný názor. Pokud by žádost podalo i Švédsko, pro vstup Finska by hlasovalo dokonce 83 procent dotazovaných.

Tradiční vojenské přehlídky v Moskvě se dnes nezúčastnil náčelník generálního štábu ruských ozbrojených sil Valerij Gerasimov, upozornil mimo jiné server Newsweek. Gerasimov je jedním z nejbližších spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina.

V médiích se koncem dubna objevila zpráva, že generál byl zraněn při návštěvě frontové linie v Donbasu. Moskva tuto informaci nepotvrdila.

Evropská komise se chystá znovu upravit návrh podmínek, za kterých mají členské země ukončit dovoz ropy z Ruska. Vedle dříve navržených výjimek pro Maďarsko, Slovensko a Česko zvažuje Brusel možnost přislíbit investice do infrastruktury zemí nejvíce závislých na ruské ropě. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj.

Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová se podle svého mluvčího vydá do Budapešti, kde chce o podpoře embarga přesvědčit jeho nejhlasitějšího odpůrce premiéra Viktora Orbána. Komise minulou středu v rámci šestého balíku sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu navrhla do konce roku tohoto zcela ukončit dovoz ruské ropy.

Opatření, které má režim prezidenta Vladimira Putina připravit o významnou část zdrojů financování vojenské agrese, však odmítly podpořit Budapešť a Bratislava, s dodatečnými podmínkami přišla i Praha. Komise prvním dvěma zemím povolila výjimku do konce roku 2024, Česku pak do poloviny téhož roku.

V Sofii se dnes sešlo asi 200 lidí na podporu Ruska, připomínali si 77. výročí konce druhé světové války. Mávali bulharskými a ruskými vlajkami a nesli podobizny svých zesnulých příbuzných. Když se proruský průvod setkal s proukrajinským, vypuklo několik potyček a musela zasahovat policie, informovala agentura AFP. Letošní oslavy porážky nacistického Německa se v Rusku i jinde ve světě konají ve stínu války na Ukrajině.

Obě skupiny v Sofii se vzájemně označovaly za „fašisty“, což je termín, který ruský prezident Vladimir Putin nepodloženě používá pro Ukrajince a obhajuje tím útok na sousední zemi. Při střetech obou průvodů se přelomilo několik dřevěných tyčí od vlajek, zraněn byl zasahující policista.

Rada OSN pro lidská práva (UNHRC) uspořádá ve čtvrtek zvláštní zasedání, které se bude zabývat údajným porušováním lidských práv ze strany Ruska během jeho války na Ukrajině, uvedl jeden z představitelů OSN.

Ukrajina dnes požádala o svolání zvláštního zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) a její žádost byla podpořena více než 50 státy včetně Británie, Německa či Turecka.

Součástí jednání by mohlo být také usnesení, které by nově utvořené válečné vyšetřovací komisi uložilo, aby ve zbytku tohoto roku poskytla radě podrobnou zprávu, píše The Guardian.

Před budovou ruského velvyslanectví v Praze demonstrovaly asi dvě desítky lidí, kteří chtěli upozornit na znásilňování ukrajinských žen ruskými vojáky a apelovat na potrestání těchto zločinů. Demonstranti, mezi kterými byli muži i ženy, měli nohy potřísněné červenou barvou, která má symbolizovat krev, a na hlavách měli igelitové pytle.

Demonstrující ženy i muži se od pasu dolů svlékli do spodního prádla. Na prádle a stehnech měli červené skvrny a obtisky rukou, které měly symbolizovat krev. „Chceme poukázat na násilí, které páchá ruské vojsko na Ukrajině na ženách a dětech,“ uvedla jedna z účastnic demonstrace.

Ruské síly pokračují v „bleskové ofenzivě“ u mariupolských oceláren Azovstal za použití tanků a dělostřelectva, uvedl mluvčí ukrajinského ministerstva obrany Oleksandr Motuzianyk. Upozornil také na hrozbu dalšího ostřelování.

„Nemůžeme vyloučit obnovené bombardování bombardéry dlouhého doletu Tu22M3,“ dodal.

Podle ministerstva počet ruských plavidel v Černém moři, které jsou vyzbrojeny řízenými střelami typu Kaliber, vzrostl na sedm. Na lodích se dohromady nachází asi 50 raket, píše CNN.

Ukrajina podpořená více než pěti desítkami dalších států dnes požádala o svolání zvláštního zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC). Informuje o tom agentura Reuters, podle níž Kyjev chce, aby rada posoudila neustále se zhoršující situaci v zemi napadené Ruskem. Konkrétně Ukrajina zmínila například vývoj v Mariupolu, kde podle Kyjeva zahynulo kolem 20.000 lidí.

„Současná situace vyžaduje naléhavou pozornost rady vzhledem k nedávným zprávám o válečných zločinech a rozsáhlém porušování práv ve městě Buča a v dalších osvobozených částech země a vzhledem k nadále přicházejícím zprávám o masivních obětech ve městě Mariupol,“ napsala ukrajinská velvyslankyně při OSN Jevhenija Filipenková. Dopis podepsalo dalších 55 zemí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k okamžitému otevření ukrajinských přístavů, které blokují ruská vojska. Upozornil, že současná situace může vyvolat potravinovou krizi ve světě. Napsal o tom na sociální síti Telegram po jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, který přicestoval do ukrajinského přístavního města Oděsa.

„Je důležité předejít potravinové krizi ve světě, která hrozí kvůli agresivnímu jednání Ruska. Musejí být přijata okamžitá opatření pro odblokování ukrajinských přístavů, aby mohla být vyvážena pšenice,“ sdělil Zelenskyj.

V pátek zástupce Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) podle agentury Reuters uvedl, že na Ukrajině uvázlo kvůli blokádě černomořských přístavů včetně Mariupolu a problémům s infrastrukturou téměř 25 milionů tun obilí.

Náhlé přerušení dodávek ruského zemního plynu by v Německu způsobilo hospodářskou recesi, která by byla srovnatelná s ekonomickými krizemi v letech 2009 a 2020, nebo dokonce ještě horší. Vyplývá to ze studie německého institutu pro makroekonomickou politiku IMK.

Přerušení dodávek – ať už v důsledku rozhodnutí Evropské unie, nebo Ruska – by podle studie během prvních 12 měsíců vedlo k poklesu produkce v Německu v objemu 114 až 286 miliard eur (2,8 až 7,1 bilionu Kč). To by odpovídalo zhruba třem až osmi procentům hrubého domácí produktu (HDP).

Podle autora studie Toma Krebse by náhlé přerušení dodávek ruského plynu mohlo způsobit podobnou recesi, jakou Německo zažilo v prvním roce pandemie covidu-19 či v době globální finanční krize před více než deseti lety. „Mohlo by to také vést k ekonomické krizi, jakou (západní) Německo nezažilo od druhé světové války,“ uvedl Krebs.

Pro ruskou invazi na Ukrajinu neexistuje žádný rozumný důvod, je to jen projev chorobných imperiálních ambic Kremlu, uvedl dnes v reakci na proslov ruského prezidenta Vladimira Putina poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Další z poradců Kyjeva Oleksij Arestovyč zase Putina podle agentury Unian nazval „starým, nemocným a k smrti vyděšeným mužíčkem“.

„Znovu si to řekněme. Země NATO neměly v úmyslu na Rusko zaútočit. Ukrajina neplánovala napadnout Krym. Ruští vojáci umírají – ne při obraně země, ale při pokusu o okupaci jiné. Pro tuto válku neexistují rozumné důvody, jen zvrácené ruské imperiální ambice,“ napsal Podoljak na Twitteru.