Článek
Vzájemnou výměnu všech ruských a ukrajinských zajatců v pondělí Moskvě navrhl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na úvod setkání s řadou evropských vrcholných představitelů v Kyjevě.
Osvobození zajatých Ukrajinců by podle Zelenského bylo krokem k obnovení důvěry mezi znepřátelenými stranami, napsal server BBC News.
„Ukončení války by mělo začínat kroky obnovujícími důvěru, protože žádná důvěra k Rusku není. Zapotřebí jsou kroky vypovídající o ukončení války. Reálné kroky. Teď by se takovým krokem mohlo stát osvobození zajatců. Tisíc lidí je vězněno v Rusku. Jen část z nich je od roku 2022, ale mnohem více jich je (vězněno) už od roku 2014. Rusko by mělo propustit Ukrajince. Ukrajina je připravena na výměnu všech za všechny. To je spravedlivá varianta,“ řekl Zelenskyj.
Na konferenci promluvil přes video prezident Petr Pavel. V projevu řekl, že cílem ruské agrese je vymazat Ukrajinu tak, jak ji známe, z mapy, odhodlání ukrajinského lidu je ale neochvějné. Jakákoli mírová dohoda musí podle Pavla být dojednána s Ukrajinou a přijata touto zemí, vyjednávání musí začít přiznáním toho, kdo je agresor a kdo oběť.
Všichni upřímně chtějí mír na Ukrajině, ale nikoli založený na ponížení, v takovém případě by se jednalo o zradu, řekl Pavel s odkazem na mnichovskou dohodu z roku 1938. Nacistické Německo, Francie, Británie a Itálie se tehdy bez účasti Československa dohodly, že Adolf Hitler získá rozsáhlé československé pohraničí s převážně německým obyvatelstvem.
Konflikt s Ruskem podle Kyjeva začal již v roce 2014, kdy Rusko v reakci na svržení proruského prezidenta v Kyjevě anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a rozdmýchalo povstání proruských separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny. Před třemi lety pak konflikt přerostl v otevřenou válku, když ruská vojska na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina vpadla do sousední země.
Kolektivní povinností je podle Pavla pomáhat Ukrajině a odstrašit Rusko. Evropa podle něj musí podporovat napadenou zemi v navýšení obranných schopností, pokračovat ve vojenských dodávkách, ale i v makroekonomické pomoci. Český prezident také řekl, že přistoupení Ukrajiny k EU je potřeba urychlit a že je nutné zajistit, aby země byla v co nejsilnější pozici před začátkem vyjednávání o možném členství v Severoatlantické alianci (NATO).
Ruská vojska sousední zemi napadla právě před třemi lety, výročí invaze si v Kyjevě připomínají představitelé institucí Evropské unie a také vrcholní představitelé Kanady, Dánska, Španělska, Norska, Švédska, Finska či pobaltských zemí. V Kyjevě se jednání účastní také náměstek ministra zahraničí Jan Marian (STAN).
