V Mariupolu se šíří cholera, tvrdí starosta města

Na pařížském Náměstí republiky se dnes vzpomínalo na mladého francouzského novináře Frédérika Leclerc-Imhoffa, který zahynul v bojích na Ukrajině. Ke stovkám lidí, kteří přišli uctít žurnalistovu památku, promluvila jeho matka Sylviane Imhoffová. Mluvila o synově životě, hodnotách, které vyznával, a z jeho smrti obvinila ruského prezidenta Vladimira Putina, který napadl Ukrajinu. O pietním setkání informovala stanice BFM TV, pro kterou Leclerc-Imhoff pracoval.

Dvaatřicetiletý obrazový reportér zemřel 30. května po zásahu střepinou, když dokumentoval evakuaci civilistů poblíž Lysyčansku na východě Ukrajiny. Při reportáži byl zraněn i jeho kolega Maxime Brandstaetter. Francouzská Národní protiteroristická prokuratura (PNAT) smrt i zranění vyšetřuje jako válečný zločin.

Imhoffová o synovi mluvila jako o „nesmírně skromném člověku“, kterého by potěšilo, že se tolik lidí sešlo kvůli hodnotám, které vyznával. „Toto povolání, způsob, jakým ho pojal, si zvolil v dokonalém souladu s tím, co hájil: dát hlas těm nejpokornějším, neviditelným, těm, kteří nejsou ničím. Postavit je na světlo, ačkoliv sám raději zůstával ve stínu kamery,“ řekla.

Na Ukrajinu dorazily z Česka dva darované pontonové mosty dlouhé 36 metrů, díky nimž bude moci být obnoveno dopravní spojení v místech, kterými se přehnaly boje. Podle serveru Jevropejska pravda o tom informovalo tiskové oddělení ukrajinské státní služby silniční dopravy. O vyslání dvou mostů na Ukrajinu informoval na konci května ČTK předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr.

Zničené mosty na Ukrajině jsou nyní podle silniční služby hlavním problémem pro fungování běžné logistiky v místech, která byla osvobozena z ruských rukou. Sama Ukrajina ale na výrobu pontonových mostů nemá materiál a vybavení.

„Pontonové mosty budou umístěny tam, kde je kriticky nutné obnovit dopravní spojení,“ oznámila ukrajinská služba silniční dopravy. Kde konkrétně budou mosty instalovány, ale neupřesnila.

V Mariupolu se začala šířit cholera, řekl v rozhovoru s ruskou redakcí BBC starosta města Vadym Bojčenko. Ve městě, které po dlouhých bojích ovládly v květnu ruské síly, jsou podle něj už desítky případů tohoto infekčního onemocnění. Podle starosty panují ve městě otřesné podmínky – nefunguje kanalizace, obyvatelé nemají dostatečný přístup k pitné vodě a k lékům a na ulicích leží těla některých lidí, kteří přišli o život za války.

„Ve městě se už šíří cholera, úplavice a další nemoci, ale tají se to. Město je uzavřeno v karanténě. Nikoho nepouštějí ani do města, ani ven,“ řekl starosta.

„Tahle infekce se šíří velmi rychle. A nejsou podmínky, aby se tomu zabránilo. Nejsou doktoři, chybí infekční kliniky. Naše infekční nemocnice byla zničena i se vším vybavením, doktory povraždili,“ uvedl starosta.

Podle zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Ukrajině začíná docházet munice a budoucnost země závisí na dodávkách zbraní ze Západu.

Opravárenský podnik v Moldavě nad Bodvou v Košickém kraji na východě Slovenska opraví a zmodernizuje pro Ukrajinu desítky kusů armádní techniky. Podle agentury TASR to dnes řekl slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. Ministr doplnil, že půjde o komerční zakázku.

Naď však neupřesnil, o jakou techniku konkrétně půjde, a nesdělil ani další podrobnosti. Stejný podnik, státem ovládaná Konštrukta-Defence, opravuje vojenskou techniku i pro slovenské ozbrojené síly.

Generální ředitel společnosti Alexander Gurský upřesnil, že podnik se zaměřuje především na opravy dělostřelecké a raketové techniky. V současné době se podle něj plánuje vybudování servisního střediska pro obojživelné kolové obrněné transportéry AMV 8×8 finské společnosti Patria. Slovenská vláda rozhodla o nákupu těchto obrněných vozidel na konci března.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při dnešním setkání s britským ministrem obrany Benem Wallacem poděkoval Británii, že zůstává jedním z největších západních podporovatelů Ukrajiny. Britský premiér Boris Johnson ve čtvrtek podle deníku The Guardian řekl, že ani rostoucí životní náklady v Británii by neměly zemi zabránit, aby pokračovala v pomoci Kyjevu, a v pondělí Wallace avizoval další dodávky zbraní na Ukrajinu.

„Válka zdůrazňuje, kdo jsou naši přátelé, nejen strategičtí, ale opravdoví. A věřím tomu, že Británie je přítel,“ řekl Zelenskyj po setkání s Wallacem ve videoprohlášení na sociální síti Telegram.

„Zbraně, peníze a sankce, to jsou tři věci, na nichž se ukazuje britské vedení,“ vyzdvihl Zelenskyj. Ukrajinský prezident tento týden v rozhovoru s deníkem Financial Times vyjádřil obavu, že na rozdíl od Británie některé jiné západní země již pociťují únavu z dopadů ekonomických sankcí proti Rusku, a tak hledají způsoby, jak je zmírnit, aby ochránily své zájmy.

Švýcarsko se dnes připojilo k šestému balíčku sankcí namířených proti Rusku a Bělorusku, který Evropská unie přijala začátkem června. Bern tak přestane nakupovat ruskou ropu a rozšíří seznam sankcionovaných subjektů, uvedla v prohlášení švýcarská vláda. Mezi osobami, jichž se sankce týkají, je i manželka ruského oligarchy Andreje Melničenka, který má podle místního tisku v alpské zemi rozsáhlé majetky.

Ruská ropa tvoří jen malý zlomek švýcarské spotřeby této suroviny. Podle informací místního tisku Rusko zajišťuje méně než procento ropného dovozu do alpské země. Více závislé je Švýcarsko na ruském plynu, který představuje zhruba polovinu dovozu této komodity.

Ministerstvo obrany chce poslat na Ukrajinu materiál protichemické ochrany v hodnotě zhruba osmi milionů korun. Ve středu by se tím měla zabývat vláda, řekla dnes novinářům při návštěvě Zlínského kraje ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Po jednání se zástupci České zbrojovky v Uherském Brodě na Uherskohradišťsku navíc uvedla, že zbrojařský podnik nebude po ministerstvu požadovat náhradu škody za desítky miliony korun kvůli zrušení zakázky na pořízení balistických vest z roku 2015.

Česká vláda zatím Ukrajině poskytla vojenský materiál za více než 3,5 miliardy korun, prakticky při každém jednání vládního kabinetu se podle ministryně tato částka zvyšuje. „Jedná se o takzvaný nepotřebný materiál, který zejména pochází ze skladů naší armády. Teď na vládu ve středu nesu další materiál, opět nemohu prozrazovat detaily. Snad vám můžu pouze říct, že tentokrát jde o nějaký materiál protichemické ochrany,“ řekla Černochová.

Británie hodlá o dvou Britech, které proruští separatisté na východě Ukrajiny ve čtvrtek odsoudili k trestu smrti, upřednostnit jednání se zástupci Ukrajiny místo Ruska. Dnes to podle agentury Reuters řekl mluvčí britského premiéra Borise Johnsona.

Soud v samozvané Doněcké lidové republice (DNR) ve čtvrtek nepravomocně odsoudil k trestu smrti dvojici Britů Aidena Aslina a Shauna Pinnera a Maročana Ibráhíma Sádúna. Britská ministryně zahraničí Liz Trussová se případu dnes věnovala v telefonickém rozhovoru se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou.

Na dotaz, zda Británie hodlá o propuštění svých občanů jednat s Ruskem, Johnsonův mluvčí odpověděl: „S Rusy nejednáme pravidelně.“

Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukanšenko na dnešní poradě pohrozil, že pokud by se v zemi zopakoval „ukrajinský scénář“, který vyústil v pád proruského režimu, nebude se samopalem běhat on, ale v první řadě poběží činovníci a hodnostáři. Lukašenkův výrok zaujal i zahraniční média, připomínající záběry Lukašenka v neprůstřelné vestě a s automatickou puškou kalašnikov v ruce během vrcholících protestů proti režimu v srpnu 2020.

„Pokud nevyvodíme závěry z toho, co se stalo v roce 2020 a později, uděláme velký krok k ukrajinským událostem. Ale bude nám hůř než Ukrajině. Nestraším vás. Víte, že nehovořím do větru,“ řekl Lukašenko podle záznamu na sociální síti. „Moji milí, nedej bože aby vypukly nějaké nepořádky. Pak půjdeme vpředu. A není pravda, že budu sám běhat se samopalem, ale to vy poběžíte jako první,“ prohlásil a položil svým posluchačům z řad hodnostářů a činovníků řečnickou otázku, zda si něco takového přejí. On sám si to nepřeje.

Ukrajinský ministr kultury a informační politiky Oleksandr Tkačenko oznámil zřízení odborné rady pro „dekomunizaci a derusifikaci“. Upozornila na to stanice BBC.

Ve výboru budou zástupci občanské společnosti a kultury, historici, vydavatelé, filmoví režiséři a vedoucí muzeí, uvedl Tkačenko podle tiskové agentury Interfax-Ukrajina.

Tkačenko rovněž navrhl, aby místní samosprávy vytvořily podobné odborné rady, aby proces derusifikace probíhal „podle zákona“ a „historici, filozofové, místní aktivisté mohli diskutovat o té či oné otázce“.

Až osm milionů pracovních míst v různých odvětvích v Rusku může být ohroženo kvůli odchodu zahraničních firem. S odvoláním na studii moskevského Centra strategických studií (CSR) to dnes napsal ruský podnikatelský list RBK. Prezident Vladimir Putin si na úterní poradě o ekonomických otázkách pochvaloval, že nezaměstnanost v Rusku podle něj klesla na historické minimum.

Zahraniční byznys v ruské ekonomice přímo vytváří dva miliony pracovních míst a dalších čtyři až šest milionů ruských občanů je s ním spojeno nepřímo, uvádí se v analýze střediska. To se označuje za neziskovou organizaci, ale mezi jeho zřizovateli je ministerstvo hospodářského rozvoje.

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová uvedla, že mluvila se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou o snahách o zajištění propuštění britských válečných zajatců „v držení ruských zmocněnců“.

Jejich odsouzení k trestu smrti označila za „hanebné porušení Ženevské konvence“. Soud v samozvané Doněcké lidové republice na Ukrajině včera nepravomocně odsoudil k trestu smrti dvojici Britů a občana Maroka, kteří bojovali na straně Ukrajiny.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak kritizoval výroky Vladimira Putina, který se dříve přirovnal k Petrovi Velikému.

„Putinovo přiznání k zabírání půdy a jeho srovnání s Petrem Velikým dokazují, že nedošlo k žádnému ‚konfliktu‘, pouze ke krvavému zabrání země pod vykonstruovanými záminkami genocidy lidí,“ uvedl Podoljak na twitteru.

Ruská centrální banka dnes snížila svou základní úrokovou sazbu o 1,5 procentního bodu na 9,5 procenta, což je na úroveň z období před zahájením útoku na Ukrajinu. V tiskové zprávě uvedla, že inflace v Rusku zpomaluje rychleji, než předpokládala ve své dubnové prognóze. Banka nyní očekává, že celoroční inflace letos dosáhne 14 až 17 procent, zatímco dříve ji odhadovala na 18 až 23 procent.

„Externí prostředí zůstává pro ruskou ekonomiku obtížné a výrazně omezuje ekonomickou aktivitu,“ uvedla centrální banka. „Zároveň však inflace zpomaluje rychleji a pokles ekonomické aktivity má menší rozsah, než centrální banka očekávala v dubnu,“ dodala.

Ukrajinské ozbrojené síly zničily základnu ruských žoldnéřů z Wagnerovy skupiny (rusky Vagnerovy) v okupovaném městě Kadijivka na východě Ukrajiny, oznámil dnes gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj.

„Ukrajinské síly zasáhly přesně, přežil pouze jediný ruský fašista,“ uvedl Hajdaj na sociální síti. Dodal, že základna ruských žoldnéřů byla na místním stadionu ve městě, které proruští separatisté obsadili v roce 2014.

Ukrajina potřebuje uzavřít s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) dohodu o novém úvěrovém programu, protože její úsilí o odvrácení ruské invaze má tvrdé dopady na veřejné finance. Řekl to ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko. K uzavření nové dohody s MMF nedávno vyzval také guvernér ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko.

„Vedeme nyní předběžné rozhovory s týmem MMF o novém programu, protože ho skutečně potřebujeme,“ uvedl Marčenko ve čtvrtečním rozhovoru s rozhlasovou stanicí Bloomberg Radio.

Počet víz dočasné ochrany, jež Česko od začátku ruské invaze vydalo uprchlíkům z Ukrajiny, se blíží 370 000. Ministerstvo vnitra jich dosud eviduje 369 464, uvedlo dnes na Twitteru. Ve čtvrtek dostalo speciální víza 913 lidí, podobně jako před týdnem.

Někteří uprchlíci z ČR současně odjíždějí do jiných zemí nebo zpátky do své vlasti. Reálně pobývá v Česku podle odhadu úřadů asi 280 000 až 300 000 uprchlíků. Jejich přesný počet ale není možné určit.

Víza dočasné ochrany umožňují jejich majitelům pobývat v zemi až rok. Zároveň otevírá uprchlíkům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.

Kancelář ruského prezidenta Vladimira Putina obdržela za čtyři měsíce letošního roku téměř 1,2 milionu stížností na ministerstvo obrany, což souvisí s válkou na Ukrajině, upozornil investigativní web Važnyje istorii.

Desetitisíce stížností se týkají problémů s hledáním příbuzných pohřešovaných ve válce. Nejvíce stížností na ministerstvo obrany přišlo v dubnu, skoro 624 000, což je více než za tři předchozí měsíce dohromady.

„V roce 2022 se každá čtvrtá stížnost prezidentské kanceláři týkala války. Na ministerstvo obrany si (Rusové) stěžují více než za celých posledních šest let,“ píše portál.

Rusům prakticky nezůstaly možnosti, jak v souladu se zákonem vystoupit proti válce. Za vyjádření na sociálních sítích, plakát s hvězdičkami namísto písmen či za knihu „Válka a mír“ hrozí lidem až 15 let za mřížemi. I v sociologických průzkumech se lidé bojí vyjádřit svůj skutečný názor na válku, píše Važnyje istorii.

Ruský řetězec rychlého občerstvení, který v zemi dříve působil pod značkou McDonald's, představil nové logo a od neděle se chystá znovu otevřít své restaurace. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC News.

Logo je složeno z kruhu a dvou čar, což má představovat hamburger a dvě hranolky. Společnost zatím neuvedla, jak se bude řetězec jmenovat, zvažovala se řada možností.

V květnu společnost McDonald's oznámila, že se kvůli válce na Ukrajině stáhne z Ruska. Firma Sistema PBO, která spravuje podniky, jež dříve patřily společnosti McDonald's, o víkendu znovu otevře 15 restaurací.