Článek
Prohlášení ukrajinského prezidenta padlo před jeho možná dosud nejvýznamnější diplomatickou cestou, a to do Washingtonu. Píše o tom deník The Guardian.
„Ozývají se hlasy, které říkají, že Evropa by mohla nabídnout bezpečnostní záruky bez Američanů, a já vždycky říkám ne,“ řekl ukrajinský prezident během hodinového rozhovoru s deníkem v prezidentské kanceláři v Kyjevě. „Bezpečnostní záruky bez Ameriky nejsou skutečnými bezpečnostními zárukami,“ dodal.
Trump prohlásil, že chce ukončit válku na Ukrajině, ale skeptici se obávají, že dohoda zprostředkovaná Spojenými státy by mohla zahrnovat nucení Ukrajiny kapitulovat před požadavky Vladimira Putina. Zelenskyj řekl, že je připraven jednat, ale chce, aby tak Ukrajina činila z „pozice síly“, a uvedl, že nabídne americkým společnostem lukrativní smlouvy a investiční úlevy, aby získal Trumpa na svou stranu.
„Ti, kteří nám pomáhají zachránit Ukrajinu, budou mít možnost ji obnovit, a to prostřednictvím svých podniků společně s ukrajinskými podniky. O všech těchto věcech jsme připraveni podrobně hovořit,“ řekl.
Zelenskyj koncem tohoto týdne odcestuje na Mnichovskou bezpečnostní konferenci, kde se setká s americkým viceprezidentem JD Vancem. Ten patří v rámci Trumpova okolí k nejnepřátelštějším vůči Ukrajině. Na loňské konferenci se Vance, tehdy senátor, odmítl se Zelenským setkat a již dříve prohlásil, že mu je „vlastně jedno, co se stane s Ukrajinou, ať tak či onak“.
Zelenskyj má také v plánu se v Mnichově setkat i s dalšími členy Trumpova týmu a dalšími senátory, ale podle jeho slov „zatím není stanoveno datum“ setkání s Trumpem samotným, ačkoli jeho tým na tom pracuje. Trump o víkendu uvedl, že se se Zelenským „pravděpodobně“ setká tento týden, a je tak možné, že by ukrajinský prezident mohl z Mnichova přiletět do Washingtonu.
V rozhovoru pro Fox News, který byl odvysílán v pondělí večer, Trump řekl, že USA v posledních letech utratily za Ukrajinu stovky miliard dolarů. „Možná se dohodnou, možná se nedohodnou, možná jednou budou Rusové, možná jednou nebudou, ale my tam budeme mít všechny ty peníze a já jsem řekl, že je chci zpátky,“ řekl Trump.
Mezi dvěma státníky se vysktytla i myšlenka, že USA získají přednostní přístup k ukrajinským „vzácným surovinám“, což je vyhlídka, která Trumpa zaujala natolik, že se o ní několikrát zmínil v nedávných mediálních vystoupeních. Zelenskyj uvedl, že tuto myšlenku Trumpovi předložil již v září, kdy se dvojice setkala v New Yorku, a že hodlá přijít s „podrobnějším plánem“ ohledně příležitostí pro americké společnosti - a to jak při obnově poválečné Ukrajiny i při těžbě ukrajinských přírodních zdrojů.
Ukrajina má největší zásoby uranu a titanu v Evropě, řekl Zelenskyj, a „není v zájmu Spojených států“, aby tyto zásoby byly v ruských rukou a aby se o ně případně dělila se Severní Koreou, Čínou nebo Íránem.
Podle něj však existuje i finanční motivace: „Cenné přírodní zdroje, kde můžeme našim partnerům nabídnout možnosti, které dříve neexistovaly… Pro nás to vytvoří pracovní místa, pro americké společnosti to vytvoří zisky.“
Dále uvedl, že pro bezpečnost Ukrajiny je klíčové, aby pokračovala americká vojenská podpora, a jako příklad uvedl americké systémy protivzdušné obrany Patriot. „Pouze Patriot nás může ochránit před všemi druhy raket, pouze Patrioty. Existují i jiné [evropské] systémy … ale ty nemohou poskytnout plnou ochranu … Takže i na tomto malém příkladu je vidět, že bez Ameriky nemohou být bezpečnostní záruky úplné,“ řekl.
Zelenskyj na diplomatickém laně
První týdny Trumpova prezidentství daly Ukrajincům spoustu důvodů k obavám. Došlo ke globálnímu zmrazení projektů USAID, což na Ukrajině torpédovalo stovky organizací pracujících na všem možném od armádních veteránů po školy a protiatomové kryty. Pak tu bylo Trumpovo víkendové přiznání v rozhovoru pro New York Post, že již telefonicky hovořil s Putinem ve snaze zahájit jednání. Na otázku, kolikrát to bylo, odpověděl pouze: „To raději nebudu říkat“.
Ukrajinský prezident řekl, že je „velmi důležité“, že se americký prezident před setkáním s Putinem setkal s ukrajinskou delegací, ale přestal Trumpa kritizovat za jeho neprůhledná prohlášení. „Je jasné, že opravdu nechce, aby všichni znali podrobnosti, a je to jeho osobní rozhodnutí,“ řekl.
Zelenskyj je zvyklý v souvislosti s Trumpem postupovat opatrně; krátce po svém zvolení v roce 2019 byl neochotně zatažen do dramatu o impeachmentu v USA kvůli telefonátu mezi oběma prezidenty. Nyní se opět ocitá na diplomatickém laně, přičemž přežití Ukrajiny může záviset na rozhodnutí amerického prezidenta pokračovat v podpoře.
Trumpova veřejná vyjádření k Ukrajině byla dosud roztříštěná a často protichůdná, ale převládalo jedno: Trump sice chce uzavřít dohodu o ukončení války, ale za udržení míru po ní by měla být odpovědná Evropa. Francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na to přišel s myšlenkou evropských mírových sil, které by mohly být na Ukrajinu vyslány v určitém okamžiku po uzavření dohody o příměří. Zelenskyj uvedl, že taková mise by fungovala pouze v případě, že by byla nasazena ve velkém měřítku.
Evropa je stále daleko od souhlasu s vysláním bojově připravených jednotek na Ukrajinu, což je krok, na který by Putin při jednáních pravděpodobně nepřistoupil, a Zelenskyj řekl, že mírnější mírová mise by pravděpodobně nefungovala.
„Budu k vám upřímný, nemyslím si, že by jednotky OSN nebo něco podobného v historii někomu pomohly. Dnes tuto myšlenku opravdu nemůžeme podpořit. Jsme pro [mírový] kontingent, pokud bude součástí bezpečnostní záruky, a znovu zdůrazňuji, že bez Ameriky to není možné,“ dodal ukrajinský prezident.
