Moskva je připravená pokračovat v mírových rozhovorech, tvrdí Putin

Video tradiční kolony, která doprovází padlé vojáky bránící Ukrajinu, poskytla ukrajinská armáda.

Do ukrajinského přístavu Mariupol poprvé od doby, kdy Rusko dobylo město, vplula loď, informují ruská média. Mluvčí přístavu řekl agentuře TASS, že došlo k nakládce kovu, který má směřovat do Ruska.

Ukrajinská ombudsmanka pro lidská práva Ljudmyla Denisová uvedla, že šlo o výsledek rabování.„Drancování na dočasně okupovaných územích Ukrajiny pokračuje,“ napsala na telegramu. „Po krádeži ukrajinského obilí se okupanti uchýlili k vývozu kovových výrobků z Mariupolu,“ dodala Denisová.

Ukrajinské ozbrojené síly zahájily rozsáhlou ofenzívu k osvobození oblasti Chersonu, uvedl generální štáb ukrajinské armády. Ruské jednotky podle něj ustupují, ale v současné době se snaží udržet obrannou linii mezi městy Andrijivka, Lozove a Bilogirka.

„Na Ukrajinu začaly proudit protilodní střely Harpoon z Dánska a samohybné houfnice z USA,“ řekl ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Reznikov také uvedl, že dodávky raket Harpoon byly výsledkem spolupráce několika zemí.

Ukrajina s postupující ruskou ofenzívou na východě země požaduje sofistikovanější zbraně, ale zatím se většina pomoci skládala ze systémů krátkého dosahu, jako jsou protitankové zbraně. Spojené státy zvažují žádost Ukrajiny o dodání těžších zbraní delšího doletu, ale zatím nedospěly ke konečnému rozhodnutí, píše BBC.

Soud na Ukrajině poslal na 15 let do vězení muže za pomoc ruským vojákům v Doněcké oblasti, uvádí BBC. Čtyřicetiletý muž byl shledán vinným z toho, že Rusku poskytl informace o umístění ukrajinských vojenských objektů v Charkově, které byly následně ostřelovány.

Muž byl zadržen v Užhorodu poblíž hranic se Slovenskem, kam se podle žalobců přestěhoval, aby zde „vykonával další podvratnou činnost“, píše BBC.

Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko se dnes neúspěšně pokusil vycestovat ze země na jednání parlamentního shromáždění NATO v Litvě. V cestě mu zabránili pohraničníci, podle kterých neměl potřebná povolení. Poprvé se exprezident hranici pokusil neúspěšně překročit už v pátek pozdě večer. Na facebooku o tom informovala parlamentní frakce Porošenkovy strany Evropská solidarita, informovala agentura Reuters.

Ukrajinská média uvedla, že Porošenko nesměl překročit hranici z Ukrajiny do Polska kvůli „technickým problémům“ s povolením, které mu umožňuje opustit zemi. Podle Evropské solidarity měl ale exprezident všechna nezbytná povolení a byl zařazen do oficiální delegace ukrajinského parlamentu na jednání v Litvě.

Porošenko měl ve Vilniusu absolvovat řadu jednání, setkat se měl mimo jiné s litevským prezidentem Gitanasem Nausédou. Následně se měl zúčastnit také zasedání Evropské lidové strany v Rotterdamu, uvedla jeho strana.

Ruské síly pokračují v ofenzivě v oblasti Donbasu na východě Ukrajiny. Podle šéfa vojenské správy regionu Oleksandra Strjuka zde probíhají tvrdé boje a Rusové obklíčili dvě třetiny těžařského a průmyslového města Severodoněck.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal řekl, že ruská invaze do jeho země stojí za zničením více než 25 000 km silnic, několika stovek mostů a dvanácti letišť. V rozhovoru pro BBC Šmyhal řekl, že více než 100 vzdělávacích institucí, více než 500 zdravotnických zařízení a 200 továren je také zničeno nebo poškozeno.

„Asi 35 % ekonomiky v současnosti nefunguje,“ řekl premiér. Podle různých odhadů jsou přímé škody na infrastruktuře a ekonomice v ceně asi 600 miliard dolarů (13,8 bilionu korun).

Smyhal dodal, že vláda vyčlenila více než 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun) na okamžitou rekonstrukci země. Další fází bude podle něj obnova hlavní infrastruktury, jako jsou dodávky elektřiny a vody, a rekonstrukce mostů a silnic. Třetí etapou pak bude „velká přestavba naší země“. „Nechceme jen opravovat cihly a beton. Chceme vybudovat nový stát,“ řekl Smyhal.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz vyzvali ruského prezidenta Vladimira Putina, aby propustil ukrajinské bojovníky, kteří se bránili v ocelárnách Azovstal v Mariupolu a kteří byli následně po kapitulaci zajati ruskými silami.

„Prezident republiky a německý kancléř požádali o propuštění asi 2500 obránců Azovstalu, kteří byli zajati ruskými silami,“ uvedla francouzská prezidentská kancelář.

Rusko zrušilo věkový limit pro vojáky z povolání, čímž připravilo cestu pro nábor dalších civilistů pro boje na Ukrajině, píše BBC. Prezident Vladimir Putin podepsal zákon, který umožňuje lidem nad 40 let narukovat do ozbrojených sil. Předpokládá se, že to budou lidé v normálním produktivním věku. Dříve měla armáda věkovou hranici 18-40 let pro Rusy a 18–30 let pro cizince.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ráno hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Olafem Scholzem.

Putin řekl oběma vůdcům, že dodávky zbraní Ukrajině jsou „nebezpečné“, a varoval „před riziky další destabilizace situace a zhoršení humanitární krize“, uvedl Kreml.

Putin také řekl, že je připraven hledat způsoby, jak přepravit obilí uvázlé v ukrajinských přístavech. „Rusko je připraveno pomoci najít možnosti pro nerušený vývoz obilí, včetně vývozu ukrajinského obilí z černomořských přístavů,“ uvedl Kreml.

„Nárůst dodávek ruských hnojiv a zemědělských produktů také pomůže snížit napětí na globálním trhu s potravinami, což si samozřejmě vyžádá zrušení příslušných sankcí,“ dodala Moskva.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes v telefonickém rozhovoru se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a s německým kancléřem Olafem Scholzem řekl, že je Moskva připravena pokračovat v mírových rozhovorech s Kyjevem. Podle agentury TASS to uvedla kremelská tisková služba. Zamrzlá jsou ovšem mírová jednání podle Putina kvůli Ukrajině.

Ruský prezident také řekl, že Rusko je ochotno diskutovat o způsobech, jak umožnit Ukrajině vyvážet obilí z černomořských přístavů, dodal Kreml.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes hovořil s britským premiérem Borisem Johnsonem. Podle Zelenského lídři diskutovali o posílení ukrajinské obrany, dodávek paliva a bezpečnostních zárukách, informuje britská BBC.

Ivan a Oleksya Chatovi měli naplánovanou svatbu na 17. března. Ruská invaze na Ukrajinu jim nicméně plány překazila. Vzali se proto až o další dva měsíce později a stali se prvním oddaným párem při civilním obřadu ve zdevastované Irpini od začátku války.

Na Ukrajině na jaře kvůli ruské invazi oseli o pětinu menší plochu než loni. Na svém webu o tom s odkazem na údaje, které zveřejnilo ukrajinské ministerstvo zemědělství, píše německý týdeník Der Spiegel. Ukrajina hraje klíčovou roli pro světové zásobování potravinami.

Poté, co se na Ukrajině z velké části dokončil jarní osev, úřady vyhodnotily první oficiální výsledky. Obdělávaná plocha je o 22 procent pod úrovní roku 2021. Ukrajina očekává, že letos oseje 14,2 milionu hektarů jarních plodin, oproti 16,9 milionu hektarů rok před ruskou invazí. Z údajů vyplývá, že zemědělci mimo jiné oseli 4,4 milionu hektarů kukuřicí, 189 300 hektarů jarní pšenicí a 928 400 hektarů jarním ječmenem. Prognózu sklizně ministerstvo nezveřejnilo.

Okupovaná část Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny uzavřela své severní hranice a nebude do regionů pod kontrolou vlády v Kyjevě nikoho pouštět. Oznámil to dnes zástupce šéfa oblastní správy dosazené Ruskem Kirill Stremousov, informovala agentura DPA.

„Přechod hranice ve směru do Mykolajivské a Dněpropetrovské oblasti je vzhledem k systematickému ostřelování ukrajinskými bojovníky velmi nebezpečný,“ uvedl Stremousov. Vycestovat z oblasti, jejíž významnou část okupuje Rusko od prvních týdnů války, bude podle něj možné jen přes poloostrov Krym, jenž Rusko anektovalo v roce 2014, nebo přes část Záporožské oblasti, kterou rovněž kontrolují ruská vojska.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal zákon o navýšení horního věkového limitu pro profesionální službu v ruské armádě. Ten byl dříve stanovený na 40 letech. Podle nového zákona se ale zvýší na hranici 50 let.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že provedlo další test hypersonické střely Cirkon (Zirkon). Armáda ji vypálila z lodě v Barentsově moři do Bílého moře. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Test byl podle ministerstva úspěšný a střela zasáhla cíl ve vzdálenosti 1000 kilometrů. Testem střely označované za zbraň nové generace chce podle Reuters ukázat světu svou sílu a pokrok v raketové technologii. Někteří západní odborníci zpochybňují vyspělost nové generace ruských zbraní, ale zároveň uznávají, že kombinace rychlosti, výšky a ovladatelnosti hypersonických raket komplikuje jejich zachycení.

Podle informací tajných služeb, které dnes zveřejnilo britské ministerstvo obrany, by se Rusové mohli po dobytí Lymanu v nadcházejících dnech soustředit na překonání řeky Severní Doněc, které by v případě úspěchu znamenalo novou fázi války na Donbasu. Invazním silám by totiž umožnilo postup na Slovjansk a Kramatorsk.