USA poskytnou Ukrajině další zbrojní pomoc. Za miliardu dolarů

Dva bývalí příslušníci amerických ozbrojených sil v bojích s ruskými silami u východoukrajinského Charkova upadli do ruského zajetí, napsal dnes britský server The Telegraph. Jsou to podle něj patrně první Američané v ruském zajetí.

Oba muži, devětatřicetiletý Alexander Drueke a sedmadvacetiletý Andy Huynh, sloužili jako dobrovolníci v ukrajinské pravidelné armádě. Během tvrdých bojů, odehrávajících se minulý týden severovýchodně od Charkova, je Rusové zajali.

Dvojice se přidala k rostoucímu počtu vojenských dobrovolníků ze Západu, které zajaly ruské síly, včetně přinejmenším dvou Britů, Aidena Aslina a Shauna Pinnera. Ty soud samozvané Doněcké lidové republiky jako „žoldnéře“ odsoudil k trestu smrti.

„Dnes večer jsem hovořil s prezidentem Zelenským, abych mu zopakoval plnou podporu Spojeného království Ukrajině až do jejího konečného vítězství. Summity G7 a NATO koncem tohoto měsíce budou příležitostí demonstrovat jednotu a odhodlání Západu dlouhodobě podporovat Ukrajinu,“ uvedl britský premiér Boris Johnson na Twitteru.

Ruské ministerstvo obrany dnes obvinilo ukrajinské síly nasazené v Severodoněcku v Donbasu, že maří snahy umožnit civilistům ukrývajícím se v chemické továrně odejít do bezpečí. Podle proruských separatistů se v závodu Azot ukrývá až 1200 lidí, ukrajinská strana tvrdí, že jich je kolem pěti stovek, píše agentura Reuters.

Ruské síly se snaží dostat pod kontrolu Severodoněck, aby pak zcela ovládly dvě ukrajinské oblasti kontrolované proruskými separatisty. Moskva letos v únoru uznala nezávislost těchto regionů, Luhanské lidové republiky a Doněcké lidové republiky.

Rusko uvedlo, že dnes ze závodu Azot otevřel humanitární koridor, aby jím civilisté mohli odejít na území pod kontrolou ruských jednotek. Obvinilo ukrajinské jednotky, že humanitární koridor nerespektují a civilisty využívají jako lidské štíty. „Nic nebrání tomu, aby civilisté odešli … až na rozhodnutí, které udělaly samotné úřady v Kyjevě,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany. Reuters uvádí, že tvrzení ruské strany není možné ověřit.

První dáma Ukrajiny Olena Zelenská poděkovala Česku za přijetí téměř 400 000 uprchlíků. Požádala, aby ČR přispěla v době svého evropského předsednictví k přijetí Ukrajiny do EU. Manželka ukrajinského prezidenta to řekla ve svém dnešním videopozdravu, který zaslala na pražské setkání k desátému výročí založení Aspen Institut Central Europe (AICE). Slavnostní akce se uskutečnila v Pražské křižovatce, kde zdravice zazněla.

Zelenská svým čtyřminutovým vystoupením navázala na dnešní projev svého manžela, který pronesl v českém Parlamentu. Zmínila hrůzy války, oběti i únavu z téměř čtyřměsíčního konfliktu. Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února.

„Překrásné Česko přijalo 400 000 našich občanů, za což jsme bezmezně vděční. Ale velmi brzy bude mít i další důležitou roli. Bude předsedat Evropské unii v době, kdy se bude rozhodovat o členství Ukrajiny. Vím, že se vede debata o tom, zda přijmout válčící zemi. Má osobní odpověď zní ano, protože toto je také válka na obranu EU. Za záchranu evropských hodnot. Za právo lidí žít svobodně ve svých zemích,“ uvedla ukrajinská první dáma.

Německá média nepochybují, že německý kancléř Olaf Scholz ve čtvrtek v doprovodu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a italského premiéra Maria Draghiho navštíví Kyjev. Deník Der Tagesspiegel dnes uvedl, že trojice státníků by během návštěvy mohla veřejně podpořit unijní ambice Ukrajiny, která od konce února vzdoruje ruské invazi.

Scholz je v Kyjevě podle informací deníku Der Tagesspiegel očekáván v poledne. List dodal, že podle spolehlivých zdrojů bude kancléřův program na Ukrajině asi šestihodinový. Deník rovněž poznamenal, že Scholze, Macrona a Draghiho by mohl doprovázet rumunský prezident Klaus Johannis.

Macron je již v regionu. V úterý přiletěl do Rumunska, odkud dnes odcestoval do sousedního Moldavska. Obě země s Ukrajinou sousedí a rovněž hostí ukrajinské válečné běžence.

Dnes odpoledne se sešla Spojenými státy vedená kontaktní skupina, která koordinuje dodávky vojenské techniky na Ukrajinu. Vedle nové americké pomoci v hodnotě miliardy dolarů se podle šéfa Pentagonu Lloyda Austina během odpoledního jednání k dodávkám zavázala řada zemí.

Německo dodá tři salvové raketomety a munici, Slovensko „významný počet“ bojových vrtulníků, Polsko, Nizozemsko či Kanada dělostřeleckou techniku.

„Tyto zbraně budou klíčové pro ukrajinskou snahu odrazit ruský útok na Donbase,“ prohlásil Austin po jednání kontaktní skupiny.

Za další střet ve Visegrádské čtyřce (V4; ČR, Maďarsko, Polsko a Slovensko) označil dnes polský zpravodajský server Onet skutečnost, že se úterní schůzky velitelů armád států V4 v maďarském Debrecínu nezúčastnil náčelník polského generálního štábu Rajmund Andrzejczak. Návštěvu odvolal také velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj, dodal Onet s odvoláním na maďarská média.

Velitelé V4 se obvykle setkávají dvakrát ročně. V Debrecínu byla jednou z nejdůležitějších otázek ruská invaze na Ukrajinu. Vojáci jednali o tom, jak vnímají vojenskou situaci v regionu, jak ji může ovlivnit NATO či zda jsou potřebné změny v plánech rozvoje armád.

Agentura AP píše, že jde o dosud nejrozsáhlejší balík americké zbrojní pomoci od začátku války. Kromě dělostřeleckých zbraní a zbraní na ochranu pobřeží Spojené státy poskytnou Ukrajině další humanitární pomoc v hodnotě 225 milionů dolarů. Peníze budou určeny na zajištění pitné vody, lékařských potřeb, potravin, lékařské péče, přístřeší a pro rodiny na nezbytné věci.

Prezident Biden dodal, že Spojené státy „jsou nadále odhodlány podporovat ukrajinský lid, jehož životy tato válka rozvrátila“.

Spojené státy poskytnou Ukrajině další zbrojní pomoc v hodnotě miliardy dolarů, řekl dnes americký prezident Joe Biden svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému v telefonickém rozhovoru. Další dodávka zbraní má podle šéfa Bílého domu podpořit ukrajinské síly na Donbase, kam se nyní soustředí ruská agrese.

Další americká pomoc zahrnuje „dělostřelecké zbraně a zbraně na ochranu pobřeží, stejně jako munici pro dělostřelectvo a pokročilé raketové systémy,“ uvedl Biden v prohlášení po telefonátu.

„Rád jsem se setkal s velkým přítelem Ukrajiny ministrem obrany Lloydem Austinem. Šlo o naše čtvrté letošní setkání. Hovořili jsme o bezpečnostní situaci na Ukrajině a dodávkách zbraní pro ukrajinskou armádu,“ napsal na Twitteru ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.

Reznikov se sešel s řadou dalších ministrů, včetně svých protějšků z Finska, Itálie či Kanady.

Dnes začíná dvoudenní schůzka ministrů obrany NATO. Hlavními tématy budou další podpora Ukrajiny a posilování obrany Severoatlantické aliance před ruskou hrozbou.

Bílý dům by mohl ještě dnes oznámit, že Spojené státy poskytnou další zbrojní pomoc Ukrajině v hodnotě kolem jedné miliardy dolarů, píše agentura Reuters s odkazem na informované zdroje. Očekávaný balík by podle nich mohl obsahovat protilodní raketové systémy, dělostřelecké rakety a munici do houfnic. Bílý dům informaci odmítl komentovat.

Pomoc, která by mohla být oznámena v době, kdy americký ministr obrany Lloyd Austin jedná se spojenci v Bruselu, by mohla být rozdělena do dvou kategorií. V prvním případě by podle Reuters mohlo jít o přebytky ze zásob USA, v druhém případě o zbraně financované z programu bezpečnostní pomoci Ukrajině, který schválil Kongres.

Pomoc bude podle Reuters zahrnovat další salvové raketomety MLRS, munici do houfnic M777 a náhradní díly. V balíku by také mohly být protilodní střely Harpoon, zařízení pro bezpečnou komunikaci a noční vidění.

Turecko stále čeká na písemnou odpověď Švédska a Finska ohledně výhrad, které vzneslo proti vstupu těchto zemí do Severoatlantické aliance. Dnes to řekl turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu, jehož citovala agentura AFP. Turecko obou zemím vytýká, že podporují teroristické organizace, čímž Ankara myslí některé kurdské skupiny.

Vyjádření tureckých politiků přichází den poté, co finská premiérka Sanna Marinová řekla, že by jednání ohledně tureckých výhrad měla skončit do summitu NATO, který se uskuteční v Madridu koncem měsíce. Jinak podle ní hrozí, že se proces vstupu do NATO zastaví.

„Oběma zemím jsme naše požadavky sdělili písemně. Nyní čekáme na písemnou odpověď,“ uvedl turecký ministr zahraničí. Naznačil přitom, že Ankaře zřejmě nebude stačit zpřísnění protiteroristických zákonů, které slíbilo Švédsko.

V rámci snahy o ukončení závislosti na dodávkách plynu z Ruska Evropská unie podepsala předběžnou dohodu o dovozu zemního plynu s Izraelem a Egyptem. Zemní plyn by se v případě potvrzení dohody vyvážel z Izraele do Egypta, kde by se převáděl do kapalné formy. Odtud by následně směřoval na evropské trhy.

Izrael se v posledních letech zařadil díky objevům velkých pobřežních ložisek mezi vývozce zemního plynu a uzavřel ambiciózní dohodu s Řeckem a Kyprem o vybudování společného plynovodu. Nové dodávky by mohly pomoci Evropě zesílit sankce proti Moskvě kvůli pokračující válce na Ukrajině.

Ruská státní plynárenská společnost Gazprom mezitím znovu snížila maximální objem dodávek plynovodem Nord Stream 1 do Německa, a to na 67 milionů krychlových metrů denně. Opatření bude platit od čtvrtečního rána a firma ho opět zdůvodnila prodlevami při opravě zařízení, informovala dnes agentura DPA.

U ukrajinských hranic vzniknou dočasná sila ve snaze pomoci vyvážet z této východoevropské země více obilí a řešit narůstající celosvětovou potravinovou krizi. Podle agentury Reuters to řekl americký prezident Joe Biden.

Polský ministr zemědělství Henryk Kowalczyk podle agentury PAP odhadl, že vybudování dočasných sil by mohlo trvat přibližně tři až čtyři měsíce.

„Ukrajina potřebuje měsíčně vyvézt přibližně pět milionů tun obilí,“ řekl v televizi TVP šéf resortu zemědělství, jenž zároveň poznamenal, že Polsko v tuto chvíli není schopno zajistit přepravu takového množství plodiny, mimo jiné právě kvůli rozdílné šířce kolejí. V současné době je podle něj Varšava schopna Ukrajině pomoci s přepravou 1,5 milionu tun ukrajinského obilí měsíčně, přičemž dočasná sila by tuto kapacitu pomohla navýšit.

Komise OSN pro vyšetření válečných zločinů na Ukrajině shromáždila četná obvinění ze spáchání těchto zločinů ruskými vojáky, zatím je ale příliš brzy na to, aby z nich vyvodila závěry. Na tiskové konferenci v Kyjevě to dnes podle agentury AFP řekl předseda komise Erik Möse.

„Komise obdržela informace o svévolném vraždění civilistů ve městech Buča a Irpiň u Kyjeva, ničení majetku a plenění i o útocích na civilní infrastrukturu, především na školy,“ sdělil Möse, bývalý soudce Evropského soudu pro lidská práva.

V Charkovské a Sumské oblasti pak komise pozorovala „zničení rozsáhlých částí rezidenčních oblastí, které pravděpodobně zapříčinilo letecké bombardování nebo raketové údery proti civilním cílům,“ uvedl také předseda komise.

Získané informace a návštěvy zničených míst podporují podle Möseho tvrzení, že v oblastech byla závažným způsobem porušena lidská práva a mezinárodní humanitární právo a byly spáchány válečné zločiny. Komise si ale vyhrazuje právo tyto informace zatím nepotvrzovat.

Všechny strany by měly zodpovědným způsobem pracovat na vyřešení situace na Ukrajině, řekl čínský prezident Si Ťin-pching svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, s nímž dnes hovořil po telefonu. Čínský lídr dal zároveň najevo ochotu Pekingu pomoci s vyřešením situace. Podle agentury Reuters to uvedla čínská státní televize CCTV.

Ruská strana zatím rozhovor nekomentovala. Ruská agentura TASS pouze s odkazem na čínskou státní televizi napsala, že Si nabídl Putinovi čínskou podporu s ohledem na „klíčové zájmy obou zemí v oblasti suverenity a národní bezpečnosti“.

Ukrajinská pošta představila podobu nové známky – na obrázku bude traktor s ukrajinskou vlajkou, který za sebou táhne poničený ruský tank. Informoval o tom dnes zpravodajský server RBK-Ukrajina, podle něhož o vzhledu známky rozhodli Ukrajinci svým hlasováním.

Do ankety se zapojilo téměř 834 tisíc lidí. Pro verzi připomínající záběry ukrajinských traktorů odtahujících ruské tanky nebo těžkou techniku, které se objevily na sociálních sítích hned v prvních dnech invaze, jich podle ukrajinské pošty hlasovalo přes 340 tisíc. Známka nese název: „Dobrý večer, jsme z Ukrajiny“ a k mání má být za měsíc.

Poměr dělostřelectva Ruska a Ukrajiny je na některých místech deset ku jedné a frontová linie je dlouhá přes 1 000 kilometrů, uvedl na svém twitterovém účtu poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Znovu apeloval na západní země, aby Ukrajině dodaly zbraně. Svůj příspěvek Podoljak adresoval kontaktní skupině pro koordinaci vojenské pomoci Ukrajině, která se sejde dnes odpoledne v sídle NATO v Bruselu.

„Každý den dostávám zprávy od našich obránců: Držíme se, jen nám řekněte, kdy máme očekávat zbraně?“ napsal prezidentský poradce. Dodal, že tuto otázku směruje na účastníky schůzky kontaktní skupiny Ramstein. Ta se poprvé sešla na americké letecké základně Ramstein v západním Německu a dnes se jejího jednání v Bruselu zúčastní ministři obrany 50 zemí.