Článek
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho americký protějšek Joe Biden podepsali desetiletou americko-ukrajinskou dohodu zaměřenou na posílení bezpečnosti Ukrajiny. Stalo se tak během třídenního summitu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, který se koná na jihu Itálie.
Dokument mimo jiné stanoví, že obě vlády se do 24 hodin sejdou na nejvyšší úrovni, aby projednaly reakci v případě ozbrojeného útoku na Ukrajinu, uvedla agentura Reuters. Dohoda podle ní také slouží jako „most“ pro případné členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci. Ukrajina se už třetím rokem s pomocí USA a dalších západních zemí brání ozbrojené ruské agresi.
Američané se zavazují také k další vojenské podpoře, spolupráci v oblasti obranného průmyslu a výměně zpravodajských informací. Současně je Ukrajina vyzvána k provedení různých reforem, například v oblasti justice, trestního stíhání a boje proti korupci, ale také vojenských schopností a struktur, aby v budoucnu dosáhla standardů NATO. „Spojené státy znovu potvrzují, že budoucnost Ukrajiny je v rámci NATO,“ uvádí se v dokumentu, který zveřejnila americká vláda. Zároveň je však zřejmé, že podle USA čeká Ukrajinu ke vstupu do vojenské aliance ještě dlouhá cesta, všimly si agentury.
Podle očekávání dohoda neobsahuje žádné závazky k nasazení amerických ozbrojených sil na obranu Ukrajiny. Podle americké vlády je cílem spíše umožnit Ukrajině, aby se nadále bránila sama. Dohoda rovněž neobsahuje žádné přísliby dodávek konkrétních zbraňových systémů. Americká vláda podle agentury DPA interpretuje dohodu s Kyjevem jako vzkaz Moskvě, že je odhodlána pokračovat v dlouhodobé podpoře Ukrajiny.
Zelenskyj dnes také podepsal bezpečnostní dohodu své země s Japonskem. V roce 2024 Tokio poskytne Ukrajině 4,5 miliardy dolarů (přes 100 miliard Kč) a bude Kyjev podporovat po celou dobu desetiletého trvání dohody. Kyjev již dříve podepsal podobné dohody s více než desítkou zemí včetně Německa.
Lídři zemí skupiny G7 v Itálii rovněž nalezli shodu ohledně využití výnosů ze zmrazeného ruského majetku. Ukrajina by měla dostat úvěr ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), první peníze by mohly přijít už letos. Dohodu nepřímo potvrdili německý kancléř Olaf Scholz a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle nich je ale ještě zapotřebí dojednat detaily.
