Zelenskému končí prezidentský mandát. Čeká ho těžké rozhodnutí

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Konání prezidentských voleb na Ukrajině ve standardním termínu v březnu 2024 překáží celá řada problémů spojených s válkou, jejíž konec je v nedohlednu.

Prezident Volodomyr Zelenskyj je přesto nevyloučil a uvedl, že například s pomocí EU a USA, které by zaštítily jejich transparentnost, jsou volby možné, přestože by jejich konání bylo mimořádně náročné.

Ukrajinský prezident je totiž v zapeklité situaci. Volby jsou pro něj na jednu stranu logistickou noční můrou i osobním rizikem. Jeho moc ale může paradoxně ohrozit právě i to, že bude pokračovat ve vládnutí bez nich.

Analytici se shodují, že pravděpodobnější variantou vývoje je pokračování v prodlužování válečného stavu a odložení voleb.

Vzhledem k tomu, že válka do jara nejspíš neskončí, není pravděpodobné, že na Ukrajině dojde ke zrušení válečného stavu. Po úpravě volebního zákona by ale i přesto mohly být volby uskutečnitelné.

Momentálně to podle podle analytika Igora Popova z think tanku Ukrainian Institute for the Future na Ukrajině vypadá tak, že volby „nikdo nechce“.

„Lidé chápou, že by to bylo problematické. Podle průzkumů je proti volbám většina veřejnosti, připravená na to není ani opozice a jasně se na odložení voleb shoduje i odborná komunita. Vznikla proti tomu dokonce petice respektovaných nevládních organizací, v níž proti konání voleb za války vystoupila stovka expertů,“ řekl Popov Seznam Zprávám.

S nadsázkou dodal, že jediný, kdo chce válečné volby na Ukrajině, je americký senátor Lindsey Graham, který Zelenského ke konání voleb vyzval, a Kreml.

Odložení voleb je pravděpodobnější variantou i podle Ruslana Bortnika, politologa a ředitele Ukrajinského institutu politiky. Politické faktory, které hrají proti volbám, jsou totiž podle něj jednoduše o hodně silnější než tlaky, které působí na vládu, aby usilovala o uskutečnění voleb v řádném termínu.

Za nepravděpodobné konání voleb, do té doby, než skončí válečný stav, označila v nedávno publikovaném rozhovoru Seznam Zpráv i analytička Orysia Lutsevych z britského think tanku Chatham House.

Popov a Bortnik se nicméně shodují, že ani jedna varianta pro Zelenského není dobrá. Ukrajinský prezident si musí vybírat menší zlo, což ostatně může být i důvodem, proč s definitivním stanoviskem ohledně voleb otálí.

Nejzřejmější důvod, proč jsou válečné volby na Ukrajině problematické, je logistický.

Na to ostatně upozorňuje i Zelenskyj, který zmínil například překážku v podobě nemožnosti zajištění možnosti hlasovat pro Ukrajince žijící na území okupovaném Ruskem, zajištění bezpečnosti celého procesu a jeho finanční náročnosti.

Problémů je ale mnohem víc.

Složité by bylo například i zajištění hlasování pro vojáky bojující na frontě a také uprchlíků v zahraničí. „Při volbách v roce 2019 v zahraničí na diplomatických úřadech Ukrajiny po celém světě volilo 50 tisíc lidí. Teď jich jsou po Evropě rozprchnuté miliony,“ upozornil Popov.

Znamená to podle něj, že pokud by Ukrajina nechtěla právo na volby těmto lidem upřít, musela by přejít ke korespondenčním či online volbám, což je podle něj na Ukrajině vnímáno jako kontroverzní způsob voleb a vystupuje proti tomu i opozice.

„Neumím si představit, že by nám bylo v evropských státech, a třeba i u vás v České republice, povoleno otevřít řekněme sto volebních místností po celé zemi. Kdo by převzal odpovědnost za veškeré bezpečnostní a organizační problémy?“ vylíčil Popov nereálnost standardního procesu voleb v zahraničí.

Bortnik připomněl, že dalším silným faktorem proti konání voleb jsou obavy z ruských pokusů o jejich narušení nejen fyzickými útoky, ale i informační válkou. Zelenského podle Bortnika nicméně od podpory k vypsání voleb ve standardním termínu mohou odrazovat i čistě osobní politické motivace.

Volbami by podle Bortnika Zelenskyj v první řadě riskoval prohru, která sice hrozí spíš v parlamentních volbách. I na ty by ale v případě, že by se volil prezident, muselo dojít. Jejich řádný termín je totiž dokonce už letos v říjnu.

Dalším důvodem, proč by volby pro Zelenského nemusely být dobré, je podle Bortnika nutná úprava zákonů, která by Zelenského vládě sebrala možnost kontrolovat mediální a politické aktivity v zemi.

Proč tedy Zelenskyj říká, že možnost konání voleb je otevřená? A proč by je mohl chtít na jaře opravdu uskutečnit?

Z části může jít podle Bortnika čistě o snahu ventilovat závazek k demokracii. „Zelenskyj neuzurpuje moc, není autoritářský lídr a je připraven jít do voleb hned, jak to podmínky umožní. V situaci, kdy už máme zrušené parlamentní volby a vládní úředníci mluví o nemožnosti uspořádat volby před koncem války, je něco takového důležité,“ řekl politolog. Zelenskyj podle něj svými výroky krotí i všechny, kdo volají po potřebě konání voleb.

Kromě toho podle Bortnika udržování možnosti konání voleb na jaře 2024 dává Zelenského týmu ideální příležitost pro pozorování reakcí ukrajinské opozice. „Pečlivě sledují, kdo se na volby připravuje a jak, kdo je sponzoruje, jaká média je podporují a tak dále,“ řekl.

Hlavní motivací k podniknutí kroků pro uskutečnění voleb je pro Zelenského samozřejmě šance na vítězství, které by mu přineslo novou kredibilitu a ulevilo od případných nařčení z autoritářství a podle Bortnika dopřálo i „volné ruce“ v případě, že by se v budoucnu rozhodl učinit nějaké u veřejnosti nepopulární kroky.

„Na jedné straně Zelenskyj nechce pořádat špatné volby. Na straně druhé nechce, aby došlo k politické krizi kvůli tomu, že třeba vyšší počet poslanců začne zpochybňovat legitimitu jeho mandátu,“ upozornil na stejný problém Popov.

„V naší ústavě stojí, že parlament i prezident se volí na pět let. Pokud parlament dokončí pětiletou lhůtu v době, kdy platí válečný stav, lhůta se automaticky prodlužuje. U prezidenta to ale v ústavě takto striktně napsané nemáme,“ řekl Popov.

Toto legislativní vakuum a otázka legitimity Zelenského setrvání ve funkci i po skončení pětiletého mandátu podle Popova zatím není předmětem veřejné diskuze. Není ale vyloučené, že by někdo z opozice v budoucnu „mohl hrát tuto kartu“, což by mohlo skončit až sporem u ústavního soudu nebo rovnou parlamentní krizí.

Průzkumy ukazují, že Zelenského popularita po ruské invazi významně vzrostla a ještě na začátku tohoto roku jeho počínání schvalovalo nebo „víceméně“ schvalovalo přes 90 % ukrajinské populace.

Popov i Bortnik nicméně upozorňují, že výpovědní hodnota těchto průzkumů pro případné volby nemusí být vysoká. Hodně lidí podle Popova během války politické ratingy nechce vůbec řešit a politiku odkládá až na období po válce, Bortnik zase upozorňuje na to, že procento z populace, které podle průzkumů důvěřuje prezidentovi, se může výrazně lišit od toho, kolik lidí by ho případně bylo ochotno volit.

Podle Popova je Zelenskyj přesto nejpopulárnější politik. Druhou nejpopulárnější osobou, která by teoreticky mohla být Zelenského soupeř, je podle Popova náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj. Ten ale přinejmenším prozatím není politickým rivalem.

„Armáda je od politiky oddělená a vojenští představitelé nemohou kandidovat ve volbách. Navíc když máme válku, bylo by opravdu podivné, kdyby hlavní velitel armády šel do souboje s prezidentem,“ řekl Popov.

Podle Bortnika se nedá říct, že by si Zelenskyj v prezidentských volbách mohl být jistý snadným vítězstvím a prohra je pro něj reálným rizikem. O případném soupeři a jeho šancích podle něj nicméně rozhodne především další vývoj války.