Článek
V první den ruské invaze si prezident Volodymyr Zelenskyj potřásl rukou se svým hlavním rivalem, exprezidentem Petrem Porošenkem. Odložili letité spory, aby společně čelili nepříteli. Ukrajinská bouřlivá politika tak na tři roky téměř utichla.
Teď se ale s mírovými rozhovory vedenými administrativou Donalda Trumpa vrací i politické manévry. Objevují se vyhlídky na příměří a možné volby – a s nimi i návrat rivality, byť donedávna opozice, navzdory vnitropolitickým neshodám, Zelenského hlasitě podporovala.
Klíčovou roli v tom hraje prezidentova vyjednávací strategie. Jeho oponenti ji ostře kritizují, zejména kvůli tomu, co označují za „slabý přístup“ vůči Donaldu Trumpovi.
Podle nich Zelenskyj spoléhá na to, že staronového amerického prezidenta nakonec pokračující ruská agrese unaví a vůči Kremlu přitvrdí. V mezičase ale mírová jednání zamrzla.
Rusko stupňuje útoky na ukrajinská města, Spojené státy pod Trumpovým vedením opět hrozí zastavením pomoci a brání Ukrajině v postupu k členství v NATO.
Naděje na dohodu o strategických nerostných surovinách mezi Kyjevem a Washingtonem se navíc také zdají být nereálné – ukrajinský parlament by ji podle všeho neratifikoval.
Ptám se já s Tomášem Kopečným
„Zelenskyj přesto zůstává součástí americko-evropského vyjednávacího rámce, a to zejména kvůli tlaku z Evropy. Ta si nechce Trumpa znepřátelit a obává se, že bez americké podpory nebude možné udržet stabilitu na ukrajinském území,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy novinář a expert Taras Kuzio.
Prezident ve svém nedělním rozhovoru pro americký pořad televize CBS s názvem 60 Minutes opakovaně řekl, že Ameriku potřebuje. Zároveň však vyzval Donalda Trumpa, aby přijel na Ukrajinu a na vlastní oči se podíval, co Rusko páchá za zločiny. Stejně řekl, že odmítá „vstupovat do alternativní reality“, kterou mu Trump a viceprezident J. D. Vance předkládají.
Šéf Bílého domu v reakci na rozhovor v pondělí znovu obvinil Zelenského z podílu na zahájení války s Ruskem. „Nezačínáte válku s někým, kdo je dvacetkrát větší než vy, a pak jen doufáte, že vám někdo dodá rakety,“ prohlásil Trump v pondělí s tím, že televize, která rozhovor odvysílala, by podle něj měla přijít o licenci.
Vláda národní jednoty?
„Nevím, jak dlouho si to ještě může nechat líbit. Je to nehorázné. Obviňovat Zelenského z ruské totální války, aniž by padlo jediné slovo o Putinovi a jeho armádě – den po masakru civilistů v Sumách na Květnou neděli – to není jen pokrytectví. To je čisté zlo,“ uvedl pro Seznam Zprávy ukrajinský novinář Oleksij Sorokin.
Zelenskyj volí vůči Trumpovi strategii, která klade důraz na přímá jednání a obranu ukrajinských zájmů. Opakovaně zdůrazňuje, že o míru nelze rozhodovat bez Ukrajiny, a trvá na osobních jednáních s Trumpem. Odmítá jakékoli územní ústupky Rusku a vyzývá Trumpa, aby své mírové návrhy zveřejnil.
Nicméně, protože vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou stojí, tvář hlavní ukrajinské opoziční síly Porošenko vytáhl do boje s návrhem na vytvoření vlády národní jednoty.
Tvrdí, že zapojení opozice by mohlo uklidnit vnitřní napětí a posílit důvěryhodnost Ukrajiny v očích Washingtonu. Do hry tento návrh vrátil po únorové napjaté schůzce Zelenského s Trumpem a veřejné výzvě amerického senátora, aby ukrajinský prezident odstoupil.
Zelenskyj ale na podobný kompromis nepřistoupil. Namísto toho jeho vláda dál stupňuje tlak na politické odpůrce, a to i za pomoci státních bezpečnostních složek. Porošenko tvrdí, že otevření vlády opozici by mohlo rozptýlit Trumpův výrok o „diktátorovi bez voleb“ – nálepku, která zní z úst prezidenta USA stejně jako z Kremlu. Právě tuto rétoriku používá i Vladimir Putin, když odmítá se Zelenským jednat o míru.
Porošenko dokonce Zelenskému prostřednictvím zprostředkovatelů radil při jeho jednáních s Trumpovou administrativou. Jak sám uvedl, Trump podle něj dokáže klást neočekávané a někdy i nezdvořilé otázky.
Možnost přitvrdit
Někteří komentátoři označují Zelenského přístup vůči Trumpově administrativě za slabý a málo přesvědčivý. Podle serveru Responsible Statecraft působil v jednáních s USA jako ten, kdo ustupuje, což mohlo oslabit jeho důvěryhodnost. Analytici z ReputationUP zase varují, že souhlas s částečným příměřím bez jasných bezpečnostních záruk může být vnímán jako známka slabosti.
Jiné analýzy však Zelenského přístup hájí – zdůrazňují jeho důsledný závazek k ukrajinské suverenitě a bezpečnosti. V rozhovoru pro CBS Zelenskyj vyjádřil naději, že Donald Trump nakonec rozpozná hrozbu, kterou představuje Rusko, a pochopí, že vítězství Moskvy by neohrozilo jen Ukrajinu, ale i celý Západ.
Podle politologa Kuzia by nicméně Zelenskyj mohl vůči Trumpovi zaujmout tvrdší postoj a jasněji vymezit podmínky míru. Mohl by například říct, že jednání nemohou pokračovat donekonečna a že by měl existovat termín, do kterého Rusko musí souhlasit s příměřím. Také by mohl požadovat, aby Spojené státy veřejně uznaly, že hlavní překážkou míru jsou ruské požadavky, které ve skutečnosti znamenají kapitulaci Ukrajiny a přeměnu země v ruský satelit.
Zelenskyj to ale neudělá, protože se podle Kuzia bojí, že bez Ameriky Ukrajina vykrvácí a stále doufá, že Trump pochopí, o co tady jde. „Kyjev se Spojeným státům nemusí za nic omlouvat. Ukrajina se v roce 1994 vzdala všech jaderných zbraní výměnou za příslib suverenity a ochrany. USA by měly tento závazek dodržet,“ řekl.
S tím souhlasí i britský novinář a korespondent na Ukrajině James Waterhouse, který ve svém nedávném článku napsal, že stejně jako se Zelenskyj vypracoval z bývalého komedianta a televizní hvězdy na silného lídra, může být s nevyzpytatelností Trumpa nyní právě čas, aby jeho strategie prošla novou transformací. „Rozhodně si nemůže dovolit další setkání v Oválné pracovně,“ poznamenal.
„Vztah s Trumpem je jako horská dráha,“ podotkl analytik Volodymyr Fesenko. „Někdy je spolupráce konstruktivní, ale pak přijde krize.“
Fesenko věří, že Zelenskyj se zoufale snaží najít společnou řeč s Washingtonem, avšak problém je jinde. „Ukrajina je slabší stranou v trojúhelníku mezi USA, Kremlem a Kyjevem. Pro Trumpa není Zelenskyj v té samé lize, a to pro něj bude vždy hrát roli,“ uzavřel.
