Článek
Cestu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského do Norska na pohřeb krále Haralda V. poznamenal vpád ruských dronů na moldavské území. Zelenského letadlo odletělo, jakmile pominula bezpečnostní hrozba.
Úterní incident ale ukázal na rizika, která s sebou nese cestování ukrajinského lídra, i na stále častější vpády ruských bezpilotních letounů do jiných zemí.
Co se o incidentu ví?
Informace o tom, jak závažná hrozba byla, se liší. První informaci přinesl norský premiér Jonas Gahr Støre. „Jeho letadlo takřka zasáhl dron, když se připravovalo k odletu z Moldavska. To je realita, které (prezident) čelí,“ řekl ve vysílání veřejnoprávní stanice NRK.
Premiér ovšem neupřesnil, z jakého zdroje informaci získal, ani neuvedl, do jaké vzdálenosti od prezidentova letounu se dron dostal, podotkla agentura Reuters.
Později se v médiích objevily informace, které míru rizika zmírňovaly. Zdroj agentury AFP z kanceláře ukrajinského prezidenta označil obavy o bezpečnost prezidenta za přehnané. „Jednalo se o poplach v Moldavsku, kdy ruský dron vletěl do vzdušného prostoru Moldavska a Rumunska,“ uvedl.
Zdroj, který byl na palubě prezidentského letadla, však v rozhovoru s deníkem Financial Times potvrdil slova norského premiéra o hrozbě a naznačil, že se jedná o ruský dron typu Šahíd s proudovým motorem.
Moldavské ministerstvo obrany v úterý oznámilo, že dron typu Šahíd narušil vzdušný prostor země kolem 16:20 místního času.
Moldavská armáda jej monitorovala, dokud letoun o pár minut později nevstoupil do rumunského vzdušného prostoru. Zdroj listu The Kyiv Independent uvedl, že načasování vpádu dronu odpovídalo Zelenského letu z Moldavska.
Není zcela jasné, kdo dron odpálil ani jak blízko se přiblížil k letadlu, ve kterém Zelenskyj byl. Ukrajinské a ruské síly v posledních týdnech zvýšily počet vzájemných leteckých útoků a několik zemí NATO obvinilo Moskvu z narušení jejich vzdušného prostoru.
Mohlo jít o pokus o atentát?
Podle serveru The Kyiv Independent podezřelé načasování vpádu vyvolává obavy z možného ruského pokusu o atentát na prezidenta. Ostatně by nešlo o první takový pokus Moskvy. Zelenskyj podle svých dřívějších vyjádření přežil několik pokusů o atentát.
Ukrajinské úřady jich v průběhu války popsaly více než deset, přesný počet ale není možné nezávisle ověřit.
Před dvěma lety například ruská FSB podle ukrajinských vyšetřovatelů hledala lidi v blízkosti ukrajinského prezidenta, kteří by ho unesli a pak zavraždili. Atentát plánovala i na další představitele Ukrajiny.
O zmařeném atentátu na Zelenského jsme psali zde:
Ruská FSB podle ukrajinských vyšetřovatelů hledala lidi v blízkosti ukrajinského prezidenta, kteří by ho unesli a pak zavraždili. Plánovala atentát i na další představitele Ukrajiny.
Ruský prezident Vladimir Putin se netají tím, že by rád v čele Ukrajiny viděl jiného lídra. Dlouhodobě zpochybňuje Zelenského legitimitu. Po vypršení jeho prezidentského mandátu v květnu 2024 opakovaně označil ukrajinské vedení za „nelegitimní“ a tvrdil, že Zelenskyj nemá právo podepsat konečnou mírovou dohodu.
Podle ukrajinské ústavy se ale volby v době války konat nemohou a legitimitu ukrajinského prezidenta nezpochybňují žádné západní země.
Jak časté jsou takové incidenty v Moldavsku?
Ukrajinský prezident cestuje přes sousední stát poměrně často. Z Ukrajiny totiž kvůli ruským úderům létat nemůže. V posledních měsících ale ruské drony stále častěji narušují také vzdušný prostor Moldavska, které není členem Evropské unie ani Severoatlantické aliance.
Premiér Vasile Tofan ve středu na sociálních sítích oznámil, že vzdušný prostor země v tomto roce už narušilo více než 30 dronů, z toho 17 v srpnu.
„Nelidská válka Ruska proti Ukrajině vystavuje naše občany rostoucímu riziku,“ napsal.
Moldavská prezidentka Maia Sanduová pak varovala, že ruská frontová linie se posouvá dále na západ, „proto je protivzdušná obrana pro Ukrajinu naléhavým problémem“.
