Zelená proti Putinovi. Ukrajinské město si našlo cestu, jak porazit Rusko

/Od spolupracovníka na Ukrajině/

Na dřevěných dveřích městského úřadu v ukrajinském Žytomyru je na zlaté desce nápis „Starosta - Serhij Ivanovič Suchomlyn“ a hned pod ní žlutomodrá nálepka „FCK PTN“.

„Běžte klidně dál, pan starosta přijde za chvíli,“ řekne sekretářka. Hned za dveřmi je na umělé kostře pověšená uniforma ruského vojáka, ze zdi shlíží fotka Volodymyra Zelenského a v rohu pod mapou města stojí několik raketometů.

„Bojujeme proti Putinovi,“ řekne starosta, který rázně vstoupí do místnosti v džínách a bílém tričku s krátkým rukávem. „A bojujeme tak, že podporujeme obnovitelné zdroje,“ dodá a sedne si ke stolu, aby vysvětlil filozofii města, které se zavázalo být uhlíkově neutrální.

„Stal jsem se starostou v roce 2015 a už tehdy nám bylo jasné, že politické procesy, které probíhají na Ukrajině i v Evropě, jsou spjaty s ruskými energetickými zdroji. Ty byly nástrojem pro Rusko k prosazování své politiky vůči Ukrajině a evropským zemím,“ říká Suchomlyn a dodává, že přesně to se nakonec potvrdilo po invazi v roce 2022.

„A tak jsme po roce 2015 začali přemýšlet o tom, že bychom měli, alespoň jako město, být energeticky nezávislí.“

Žytomyr, čtvrtmilionové město na severozápadě Ukrajiny, se zavázal nejprve ke snižování emisí CO2 a v roce 2018 přijal strategii integrovaného rozvoje a závazek přechodu na 100 procent obnovitelných zdrojů energie do roku 2050.

Díky německému fondu GIZ provedlo město energetický monitoring, aby zjistilo největší nedostatky, a za přispění švýcarského fondu postavilo teplárnu na spalování dřevěného odpadu s OCR turbínou, která vyrábí elektrickou energii ze zbytkového tepla. Proběhla také modernizace škol, školek a sociálních objektů.

„Dnes máme v Žytomyru nejnižší ztráty v tepelných sítích na Ukrajině. Pokud jsou normativní ztráty na Ukrajině 12-14 procent, tak u nás v Žytomyru jsou ztráty jen něco málo přes čtyři procenta,“ říká Suchomlyn. „Oproti roku 2014 jsme spotřebu plynu snížili více než dvaapůlkrát,“ dodává.

Centrální městská nemocnice v Žytomyru vypadá jako obyčejná šestipatrová paneláková budova. Její trumf se ale skrývá až úplně nahoře. Po železném žebříku stoupáme na střechu, která je téměř celá pokrytá solárními panely. Ty žytomyrské nemocnici darovala česká firma SOLSOL v rámci projektu české neziskové organizace Nesehnutí Slunce pro Ukrajinu. Ten pomáhá se stavbou nemocničních solárních elektráren po celé Ukrajině.

Rusko od počátku invaze útočí masivně na celou energetickou infrastrukturu, což znamená časté výpadky elektřiny a tepla. „Proto se snažíme připravit na nejhorší scénáře a jakýkoliv zdroj alternativní energie je pro nás vítaný,“ říká ředitel nemocnice Volodymr Morďuk.

Soustava solárních panelů dokáže za slunečného dne zásobovat spotřebu administrativní části nemocnice téměř ze sta procent, celou nemocnici pak více než ze 70 procent.

„Za tmy je to samozřejmě nula, ale v blízké době plánujeme získat baterie, které by nám umožnily část energie skladovat,“ vysvětluje ředitel. „A už takhle je to pro nás velká úspora peněz, které můžeme využít jinde.“

V západní části Žytomyru stojí školní třípatrová budova Lycea č.4. Ve dvoře nás vítá žoviální kotelník Leonid Humeňuk a hrdě se pouští do prezentace dvou kotlů na biomasu, které tu stojí od roku 2015.

„V topné sezóně fungujeme nepřetržitě a zajišťujeme topení pro celou školu, která má pět tisíc metrů čtverečních. Nejčastěji používáme slunečnicové pelety, zbytky ze slunečnicových semínek. Kotle na plyn už máme jen jako rezervní,“ vysvětluje Humeňuk.

Za slunečného letního dne se na tribunách u školního stadionu schází studentky Sofia, Jevdokija a Nasťa. „Myslím, že je možné třídit odpad a využít ho pro jiný účel, udělat z něj něco jiného,“ říká Jevdokija na otázku, jestli samy přemýšlí nad ekologickými tématy.

„Například z plastových lahví by se dal vyrobit nějaký oděv, trička nebo tílka,“ doplňuje ji Nasťa. „Je špatné, že u domů nejsou kontejnery, kam by se to mohlo vyhodit.“

Starosta Suchomlyn ví, že právě na mladou generaci se musí zaměřit, protože ti starší se často staví k ekologickým projektům skepticky. „Je velmi těžké změnit myšlení dospělých lidí a naučit je například třídit odpad. Proto na to musíme jít přes mladou generaci. Ale zrovna projekty na třídění odpadu jsme odložili až na období po válce, protože to vyžaduje další finanční zdroje,“ vysvětluje starosta.

Jiné projekty ale odkládat nejde. Jen kousek od hlavního náměstí stojí škola č.25 - tedy alespoň to, co z ní zbylo. Ruská raketa sem přiletěla hned na začátku války, v březnu 2022. Naštěstí brzy ráno, takže v budově nikdo nebyl.

Suchomlyn brzy na to představil projekt nové školy, na kterém se podílelo architektonické studio M9 spolu s architekty z Kypru a Portugalska. Jako první výhodu uvedl, že budova bude „udržitelná“. Plán navrhuje nejen běžné solární panely a kvalitní izolaci, ale také sluneční stínění fasády nebo systémy, které automaticky řídí vytápění, větrání a klimatizaci.

Udržitelných projektů, které Žytomyr spustil, je mnohem více. Nové kotelny na biomasu, linky na zpracování odpadu, likvidace skládek, plynové pístové elektrárny a úsporné LED osvětlení ulic.

Jak si Suchomlyn představuje město v roce 2050? „Zelené město, které je zásobováno čistými zdroji energie. A zároveň může poskytnout vše pro realizaci potenciálu lidského rozvoje a může uspokojit jakékoliv potřeby místních podniků. Prostě město, ve kterém chcete žít.“ říká bez váhání starosta a pak se na chvíli zamyslí. „Ve skutečnosti si ale myslím, že se to celé stane mnohem dřív.“

Kde leží Žytomyr?