Hlavní obsah

Zelená pro Kyjev. Rakety ATACMS vynikají doletem a variabilitou

Foto: Mike Mareen, Shutterstock.com

Americký systém ATACMS.

Dalekonosnější verze váží asi 1300 kilogramů. Může nést jednu velkou bojovou hlavici vhodnou pro likvidaci menších, ale třeba odolnějších cílů. Má ale i variantu, která na 300 kilometrů dopraví 300 malých bomb

Článek

Spojené státy v neděli po dlouhých měsících ukrajinského naléhání svolily k omezenému použití raket dlouhého doletu k útokům na ruské území.

Jeden z amerických představitelů listu The Washington Post řekl, že obrat v dosavadním přístupu má částečně za cíl odradit Pchjongjang od vyslání dalších vojáků. Severokorejců je podle dostupných informací v Rusku na 10 tisíc a mají být nasazeni v Kurské oblasti, jejíž část už měsíce kontrolují ukrajinské jednotky.

„Kim Čong-un musí pochopit, že počáteční nasazení bylo ‚nákladnou‘ chybou,“ uvedl pod podmínkou anonymity.

Podle hlasů z Washingtonu nicméně nelze očekávat, že rakety samy o sobě Ukrajině vyhrají válku. To ostatně v minulosti připustil i Bílý dům. „V tomto konfliktu není žádná magická hůlka. Jediná zbraň sama všechno nevyřeší,“ řekl dříve poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan.

V souvislosti se změnou postoje prezidenta Joea Bidena americká média připomínají, že Ukrajinci nyní disponují americkým systémem ATACMS (Army Tactical Missile Systems), který má dostřel 300 kilometrů. V minulosti tak o svolení k použití raket na ruském území žádali, jelikož by jim to umožnilo útočit na hodnotné cíle hluboko v ruském týlu.

To by mohlo znamenat víc zničené ruské techniky, skladů, mostů, železnic a budov sloužících například jako základny pro velitelství nebo odpočívající vojáky.

Taková hrozba pro Rusko není nová, ATACMS mají ale zatím největší dostřel ze všech těžkých raket, které kdy Ukrajina měla k dispozici. A k tomu další důležité přednosti.

Dostřelem i silou jsou americkým raketám nejblíž britské střely Storm Shadow a jejich francouzská verze SCALP, u nichž se uvádí odhadovaný dostřel 250 kilometrů.

Stejně daleko jako ATACMS by měly dokázat doletět i ukrajinské protilodní Neptuny (minimálně ve vývoji má být i jejich varianta s dokonce ještě větším dostřelem), ale ty jsou podstatně menší.

Foto: Institute for the Study of War, Kyiv Independent, Seznam Zprávy

Mapa s možnými cíli na ruském území.

Dalekonosnější verze ATACMS váží asi 1300 kilogramů (zhruba stejně jako Storm Shadow a asi o 400 kg víc než Neptun). Může nést jednu velkou bojovou hlavici vhodnou pro likvidaci menších, ale třeba odolnějších cílů (opět podobně jako Storm Shadow).

Má ale i variantu, která na 300 kilometrů dopraví 300 malých bomb, které se na místě určení rozptýlí do širého okolí. Jde o takzvanou kazetovou munici, jejíž používání omezuje Úmluva o zákazu kazetové munice, kterou v roce 2010 stvrdilo 100 států. USA, Ukrajina ani Rusko tak ale neučinily.

Foto: Seznam Zprávy

Raketa ATACMS.

Vůbec první rakety ATACMS, které kdy dostala, ostatně měla Ukrajina loni využít ke zničení několika vrtulníků a další cenné techniky na ruských letištích. Tehdy šlo o variantu s menším dostřelem (ačkoliv s nákladem až 950 malých bomb).

Mimo dostřelu a variability v bojových hlavicích patří mezi přednosti ATACMS i to, že je lze střílet z raketometů HIMARS a M270, které Ukrajina dostala už dřív. Rakety Storm Shadow a SCALP musí Ukrajinci odpalovat ze vzduchu.

Foto: U.S. Army Acquisition Support Center, Lockheed Martin, The Guardian, Seznam Zprávy, Shutterstock.com

Systm HIMARS.

Kyiv Post píše, že podle statistik výrobce ATACMS (Lockheed Martin) bylo těchto střel vyrobeno celkem asi 4000 kusů (včetně verzí s menším dostřelem). Z toho asi 1750 Spojené státy prodaly na vývoz a zhruba 600 použily.

Aktuální kapacita výroby by měla být „menší než 500 kusů ročně“ a většina z ní by měla putovat do zahraničí v rámci již uzavřených smluv.

Doporučované