Článek
Ruský prezident Vladimir Putin je údajně otevřený k tomu jednat se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, ale vylučuje přijetí jakýchkoli větších územních ústupků a trvá na tom, aby se Kyjev vzdal ambicí vstoupit do NATO. Píše to agentura Reuters s odkazem na pět zdrojů obeznámených s úvahami Kremlu.
Informátoři se shodují, že Putin by mohl obecně souhlasit se zastavením bojů na frontě. Vyloučená není ani možnost, že Moskva bude ochotná mluvit o rozdělení čtyř ukrajinských regionů, tedy Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti, uvedli tři představitelé, kteří si přáli zůstat v anonymitě.
Rusko tyto oblasti už na podzim 2022 prohlásilo za součást svého území, ale nekontroluje je celé. Asi 26 tisíc kilometrů čtverečných, které patří do těchto regionů, drží ukrajinské jednotky, jak ukazují údaje z otevřených zdrojů na frontové linii.
Rusko může být také ochotné stáhnout se z relativně malých částí ukrajinského území, které drží v Charkovské a Mykolajivské oblasti na severu a jihu Ukrajiny, uvedli dva představitelé.
Pro kontext: Rusko kontroluje 18 % ukrajinského území včetně celého Krymu, který anektovalo v roce 2014, 80 % Donbasu - Doněcké a Luhanské oblasti - a více než 70 % Záporožské a Chersonské oblasti. Drží také necelá 3 % Charkovské oblasti a kousek Mykolajivské oblasti.
Evropská podpora v době Donalda Trumpa
Rozpad německé vlády. Tlak na odstoupení prezidenta Francie. Vzestup stran vymezujících se proti Kyjevu. Pomoc Ukrajině neohrožuje jen výsledek voleb v USA, ale i nejistota v Evropě. Ta přitom bude muset přispívat víc než dříve.
Navzdory slabému politickému mandátu je ale Paříž pod vedením Emmanuela Macrona odhodlaná dosáhnout toho, aby ukrajinské síly dorovnaly ty ruské, ujistil v rozhovoru pro Seznam Zprávy francouzský ministr pro EU Benjamin Haddad.
Celkově tedy Rusko drží přes 110 000 kilometrů čtverečních ukrajinského území. „O budoucnosti samotného Krymu se nediskutuje,“ uvedli všichni zmínění ruští anonymní představitelé. Ukrajina naopak drží přibližně 650 kilometrů čtverečních ruské Kurské oblasti.
Ukrajina oficiálně trvá na zachování svých mezinárodně uznaných hranic, tedy i včetně poloostrova Krym okupovaného už od roku 2014. V západních médiích se ale pravidelně objevují anonymní zdroje z Kyjeva, které jisté ústupky připouštějí.
Putin tento měsíc prohlásil, že se obává krátkodobého příměří, protože by Západu umožnilo znovu vyzbrojit Ukrajinu. Ze stejného důvodu se příměří bojí Západ, podle kterého by Kreml přestávku využil k nabrání sil, aby pak znovu udeřil.
„Putin už řekl, že zmrazení konfliktu nebude v žádném případě fungovat,“ řekl agentuře Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov několik hodin předtím, než Rusové informovali o ukrajinských úderech americkými střelami dlouhého doletu ATACMS na ruském území. Moskva v této souvislosti mluví o eskalaci ze strany Spojených států.
Vstup do NATO nechce Rusko připustit
Ruský prezident také už delší dobu dává najevo, že není ochoten připustit vstup Ukrajiny do NATO. „Pokud nebude (ukrajinská) neutralita, je těžké si představit existenci jakýchkoli dobrých sousedských vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou,“ řekl Putin 7. listopadu v diskusní skupině Valdaj. „Proč? Protože by to znamenalo, že Ukrajina bude neustále využívána jako nástroj v nesprávných rukou a na úkor zájmů Ruské federace.“
Představitelé citovaní agenturou Reuters ale tvrdí, že Moskva je ochotná jednat o jiných bezpečnostních garancích pro Ukrajinu.
Odkazují se na návrh dohody z dubna 2022, který často zmiňuje i Putin. Podle něj by Ukrajina měla být neutrální a její bezpečnost by mělo garantovat pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN (USA, Rusko, Británie, Francie, Čína).
Zvolený americký prezident Donald Trump v kampani řekl, že by dokázal válku na Ukrajině ukončit do jednoho dne. Mluvil o nástrojích, jak k rozhovorům donutí jak Kyjev tak Moskvu.
