Článek
Polsko-ukrajinské vztahy si prochází těžkým obdobím a poprask, který vyvolal nepřesný překlad slov polského premiéra, tomu jistě nepomohl. Zahraniční zpravodajské agentury a média jako BBC totiž citovala zprávu s chybně vyčasovaným slovesem, podle které mělo Polsko nově přerušit zbrojní dodávky pro Ukrajinu.
O tom, co se Mateusz Morawiecki doopravdy snažil říct a jak se vlastně má situace mezi spojenci, mluvily Seznam Zprávy s Vítem Dostálem, odborníkem na polskou vnitřní a zahraniční politiku z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Výrok polského premiéra Morawieckého vzhledem k událostem posledních dní vyvolal určitou paniku, že Polsko oslabí svou pomoc Ukrajině. Jak jeho slova máme chápat?
Nevíme úplně přesně, jak polské dodávky v posledních měsících vypadaly, a doufám, že je to tak dobře utajené, že se to ani nedozvíme. Polsko ovšem během prvního roku války poslalo na Ukrajinu v podstatě všechno, co mohlo, aniž by tím ohrozilo svoji vlastní obranyschopnost.
Nemyslím si, že tam dnes i nadále nedochází k privátním kontraktům a že různé polské zbrojní firmy pro Ukrajinu i nadále nevyrábí potřebný materiál. Obsahem premiérova sdělení tak podle mého bylo jen informovat o tom, že jakožto stát již Polsko nepředává zbraně Ukrajině, a to právě z důvodu, že již předali, co mohli.
Neznamená to ani to, že by Polsko nechtělo předat zbraně Ukrajině v budoucnu. Řada polských analytiků navíc říká, že na Ukrajinu z jejich země v budoucnu půjdou třeba tanky Leopard. Poláci si totiž přikoupili americké a korejské tanky, na kterých budou chtít do budoucna postavit svou armádu, a až tato náhrada za německé Leopardy, které mají ve výzbroji již delší dobu, dorazí, předají německé stroje Ukrajincům.
Více o ukrajinsko-polském sporu zde:
Prezidenti Andrzej Duda a Volodymyr Zelenskyj velmi dlouho vystupovali jako velcí přátelé. Jenže teprve aktuální ostré neshody ohledně vývozu ukrajinského obilí ukážou, nakolik pevný tento vztah skutečně je.
Nemůže ale v budoucnu polská podpora Ukrajiny přece jenom upadnout? Tamní společnost, kterou nepotěšil třeba výrok prezidenta Zelenského v OSN, by tomu už nemusela být tak nakloněna.
V Polsku je dnes skutečně znát předvolební atmosféra. Každý den se objevují nějaké výroky, které celou situaci eskalují. Na druhou stranu Poláci moc dobře vědí, proti komu Ukrajina bojuje, a vzhledem k jejich historické zkušenosti si nemyslím, že by si jakkoliv přáli její porážku.
Myslím, že určitá naštvanost z toho, jak celá situace vypadá a jaké výroky ze strany ukrajinských představitelů zaznívají, je v polské společnosti přítomná. Zároveň je tam ale také nějaké vědomí vyššího cíle a vlastní bezpečnosti, které ve střednědobém či dlouhodobém horizontu převládne.
Jak přesně se na tom blížící se volby podepisují?
Předvolební situace má na svědomí i přímo to, že Polsko po ukončení embarga ze strany Evropské komise uvalilo na dovoz ukrajinského obilí své vlastní restrikce. Vládnoucí strana se totiž bojí, že jakékoliv negativní opatření směrem k polskému zemědělství a potravinářství bude znamenat negativní vliv na její podporu od tamní silné důležité voličské skupiny na venkově.
Bez předvolební atmosféry by také PR oddělení danou část rozhovoru, který Morawiecki dával, nevyseklo jako samostatný tweet. Myslím, že je potřeba za tím jazykem vidět nějaké sdělení, které se tam skrývá.
Na druhou stranu je ale faktem také to, že tu existuje nějaký strukturální problém a že dlouhodobě je zde určitý střet zájmů, který panoval již před válkou, když se vyjednávala dohoda o volném obchodu mezi EU a Ukrajinou. Téma zemědělství bylo pro vztahy mezi těmito zeměmi vždy velmi citlivou záležitostí.
O embargu na dovoz obilí jsme psali zde:
Polsko, Slovensko a Maďarsko se rozhodly v embargu na dovoz ukrajinského obilí pokračovat, přestože Evropská komise ho v pátek odmítla prodloužit. Ukrajině se rozhodnutí trojice států nelíbí, a proto podala stížnost u WTO.
Pro Polsko jde o silný a důležitý sektor, který zaměstnává hodně lidí a který je velmi aktivní v celé Evropě. To stejné pak ovšem vzniká i na Ukrajině, a to nejenom ze strany ukrajinských aktérů, ale i díky tomu, že tam působí řada společností, které přicházejí jakožto investoři ze západní Evropy a kterým jde o to, aby se evropský trh co nejvíce otevřel.
To se se začátkem války vlastně i stalo, když došlo k solidárnímu gestu v podobě otevření evropského trhu, jehož dopady se nějakým způsobem řeší dnes.
Jak tedy hodnotíte dnešní polsko-ukrajinské vztahy? Můžeme mluvit o nějakém ochabnutí, které se stane novým normálem?
Jejich vztahy jsou momentálně nejhorší od začátku války a to, co bylo před válkou, je podle mě jen těžko srovnatelné s tím, jak se situace změnila od loňského února. Nedokáži tak říct, jestli po volbách může automaticky dojít k vyřešení celé situace.
I kdyby vyhrála opozice, nebude to tak jednoduché. Opozice nekritizuje Právo a spravedlnost za to, že chrání polské zemědělce, oni je kritizují primárně za to, že špatně vyjednávají v Bruselu a že celou situaci dovedli až do tohoto bodu. Neříkají ovšem, že by oni sami nějakou ochranu zemědělců nezaváděli.
