Spojenci kritizují Bidenovu novou pomoc Kyjevu. Rusko mluví o aktu zoufalství

„Jde o válku týkající se munice. Jim tato munice dochází a my jí máme málo,“ uvedl v pátek pro stanici CNN americký prezident Joe Biden. V rozhovoru, který v plné podobě vyjde v neděli, se snažil osvětlit detaily svého nejnovějšího rozhodnutí, podle kterého USA zašlou na Ukrajinu kontroverzní kazetovou munici.

Podle hlavy Spojených států šlo o „obtížné rozhodnutí“, které probíral jak s americkými spojenci, tak i s Kongresem. Upozornil ale také na to, že se jedná pouze o přechodné řešení, které mu doporučilo ministerstvo obrany. V časovém okně, které se tímto USA otevře, by totiž země měla být schopna vyrobit pro Ukrajinu více munice do zbraní ráže 155 mm.

Kazetová munice obsahuje několik výbušných submunicí. Když ji tedy vojáci odpálí z lodi nebo shodí z letadla, kontejner obsahující menší výbušniny se ve vzduchu otevře a zasype jimi velkou plochu, například o velikosti fotbalového hřiště. Kdo se v tomto prostoru pohybuje, má jen malou šanci přežít.

A ty bomby, které nevybuchnou, pak ohrožují civilisty, zejména děti, klidně i desítky let po skončení konfliktu, ve kterém došlo k jejich shození.

Užití tohoto druhu munice bylo zakázáno Úmluvou o zákazu použití kazetové munice z Osla v roce 2008, kterou podepsalo celkem 123 států včetně Česka. Právě Spojené státy, ale i Rusko, Ukrajina nebo Čína však tento dokument nepodepsaly.

„Nejsme signatáři této dohody, ale chvíli mi trvalo, než jsem se nechal přesvědčit, abych to udělal,“ přiblížil Biden dále v rozhovoru. „Hlavní ale je, že buď mají zbraně, které teď Rusy zastaví - zabrání jim zastavit ukrajinskou ofenzivu přes tyto oblasti, nebo je nemají. A já si myslím, že je potřebovali.“

Vyslání kazetové munice do války se přitom Spojené státy původně bránily. Za oddalování tohoto rozhodnutí prý podle Jakea Sullivana, Bidenova poradce pro národní bezpečnost, mohlo právě riziko, které představuje pro civilní obyvatelstvo. Obavy z civilních škod v případě postupu ruských jednotek ale nakonec zvítězily.

Že USA ve svém novém vojenském balíčku poskytnou Kyjevu právě i tyto kontroverzní zbraně, se pochopitelně setkalo s okamžitou kritikou. Organizace na ochranu lidských práv například upozornily, že v roce 2021 bylo na celém světě zabito nebo zraněno kazetovou municí nejméně 149 civilistů.

Místopředseda správní rady Mezinárodní kampaně za zákaz nášlapných min a kazetové munice Paul Hannon proto varoval, že rozhodnutí přispěje k „hrozným ztrátám“, které utrpí ukrajinští civilisté jak okamžitě, tak i v následujících letech. Krok podle něj pak také způsobí ještě větší zamoření Ukrajiny zbytky výbušnin a nášlapných min.

Nespokojenost pak vyjádřili i někteří Bidenovi demokratičtí kolegové. Třeba kongresmanka Ilhan Omarová se nechala slyšet, že pokud USA mají být lídrem v oblasti mezinárodních lidských práv, nesmí se podílet na jejich porušování. List The Guardian pak zmiňuje i Betty McCollumovou, podle které jde o „zbytečnou a strašnou chybu“.

Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Bidenovi za jeho pomoc poděkoval, Rusku se nejnovější americké kroky nelíbí. Podle Anatolije Antonova, ruského velvyslance v USA, totiž Washington zvyšováním sázek v ukrajinském konfliktu přibližuje lidstvo ke globálnímu konfliktu.

„Spojené státy jsou tak posedlé myšlenkou porazit Rusko, že si neuvědomují závažnost svého jednání. Jen zvyšují počet obětí a prodlužují agonii kyjevského režimu,“ cituje diplomata ruská státní agentura TASS. „Kazetová munice je zoufalé gesto. Toto opatření vypovídá o tom, že si USA a jejich satelity uvědomily, že jsou bezmocné.“

V podobném duchu se podle TASS vyjádřila i mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Spojené státy podle ní „budou plně sdílet zodpovědnost za oběti, které exploze způsobí, včetně (mrtvých) ruských a ukrajinských dětí“.

Mluvčí považuje dodávku za „akt zoufalství“ učiněný v důsledku neúspěšné ukrajinské protiofenzivy, cituje agentura AFP. „Poslední ‚zázračná zbraň‘, na kterou Washington a Kyjev sází, aniž by přemýšlely o závažných důsledcích, nebude mít na speciální vojenskou operaci žádný vliv,“ je přesvědčená Zacharovová.

Zdrženlivě se k Bidenovu rozhodnutí ale vyjádřili i někteří jeho spojenci. Britský premiér Rishi Sunak zdůraznil, že jeho země je signatářem zmíněné dohody o zákazu kazetové munice. Londýn ale podle něj bude Ukrajinu dál podporovat jiným způsobem. Svůj závazek nepoužívat kazetovou munici opětovně zdůraznila i kanadská vláda.

Španělská ministryně obrany krok výslovně odmítla. „Španělsko má kromě pevného závazku vůči Ukrajině také pevný závazek, že určité zbraně a bomby nemohou být dodávány za žádných okolností,“ citovala slova Margarity Roblesové agentura ČTK.

Podíl nevybuchlých menších náloží bude podle již jmenovaného Sullivana méně než 2,5 procenta. Bomby, které poputují na Ukrajinu, jsou tak podle něj mnohem bezpečnější než ty, které již má v konfliktu používat Rusko.

Aby mohl Biden zbraně pro Ukrajinu schválit, musel obejít zákon, který zakazuje výrobu, používání nebo transfer kazetové munice s mírou selhání vyšší než jedno procento. Prezident má nicméně pravomoc od tohoto požadavku upustit z důvodů národní bezpečnosti, což se také nyní stalo.

Rozhodnutí o kazetové munici přichází v kritickém bodě války, kdy se Ukrajinci snaží dosáhnout významných úspěchů ve své protiofenzivě proti Rusku. Biden se zároveň v neděli vydává na týdenní cestu do Evropy, během které navštíví také summit NATO v Litvě, jehož hlavním tématem bude právě pokračující konflikt na Ukrajině.