Článek
Když vyšel v úterý ve tři hodiny odpoledne z restaurace v 18. pařížském obvodu, čekala na něj venku elitní policejní jednotka GIGN. Ta 35letého Sajjída A. zatkla kvůli obchodování s narkotiky a výrobě syntetických drog. Kromě toho je marocký občan podezřelý i z únosu a mučení ve Španělsku.
Zatčený je podle agentury AFP jedním z klíčových členů tzv. Mocro mafie a v Nizozemsku na něj byl vydán mezinárodní zatykač. Hledaný byl od konce srpna.
Očekává se, že Francie ho vydá do Nizozemska. „Zatkli jsme velmi velkou rybu, pro Mocro mafii to bude velká rána,“ citoval list The Times jednoho z vyšetřovatelů.
Co přesně dělal v Paříži, teprve vyšetřovatelé zjišťují. Mají ale za to, že se tam buď skrýval před nizozemskou justicí, nebo vycestoval do Francie, aby navázal spolupráci s tamními zločineckými gangy.
Ve Francii by se mohl podílet na převozech drog do Paříže. Mocro mafie už také podle tamní policie pronikla do přístavu v Le Havru, hlavní vstupní brány pro kokain pašovaný z Jižní Ameriky.
Sídlem Mocro mafie, zločinecké organizace, jejíž členové mají kořeny v Maroku, je Nizozemsko. Organizace žije především z obchodu s kokainem, ale také se zbraněmi a z krvavého vyřizování si účtů.
Mocro mafie vznikla v roce 2000 a dnes podle listu Le Parisien stojí za čtvrtinou evropského obchodu s kokainem. Původně se její členové věnovali vykrádání klenotnictví, postupně pak přešli na drogy – nejdříve ty lehké (konopí), poté tvrdší (kokain).
Útok na redakci novin
Brutální metody Mocro mafie daly vzniknout heslu „Kdo mluví, zemře“. Organizace neváhá vyhrožovat a zastrašovat novináře i politiky. V červnu 2018 spáchala pomocí automobilu útok na centrálu deníku De Telegraaf, který vyšetřoval její spojení s mexickými kartely a den před útokem poprvé zveřejnil jméno vůdce mafie Ridouana Taghiho.
Pachatel útoku najel vypůjčenou dodávkou do budovy, poté vyskočil z auta a hodil do něj hořící zápalku. Následoval výbuch, který se ale obešel bez obětí na lidských životech. Tehdejší premiér Mark Rutte útok označil za „facku do tváře demokracie“.
Novinář stejného deníku John van den Heuvel, který se na Mocro mafii od roku 2012 specializuje a natočil o ní také dokumentární film, se dostal na seznam lidí určených k likvidaci. Mafie mu hned dvakrát usilovala o život, oba útoky z března 2020 a ledna 2022 ale přežil.
Na podzim 2022 policie zatkla gang únosců před domem Vincenta Van Quickenbornea, belgického ministra spravedlnosti. Muži byli vyzbrojeni kalašnikovem, pistolemi, zápalnými bombami a měli u sebe také pouta.
Vůdce organizace Ridouana Taghiho poslal v roce 2019 nizozemský soud na doživotí do vězení. V procesu pod přísným dohledem byl shledán vinným z podílu na deseti vraždách.
Právě Taghi měl být tím, kdo si objednával vraždu novináře van den Heuvela. Dopaden byl v Dubaji – nizozemská policie na něj vypsala odměnu ve výši 100 tisíc eur. I ve vězení byl nicméně schopen další trestné činnosti, a to díky uplacení bachařů a předávání vzkazů přes svoji advokátku.
V Česku se výraz Mocro mafie krátce skloňoval v souvislosti s fotbalem. Pražská Slavia loni angažovala vyhasínající nizozemský talent Mohammeda Ihattarena a doufala v oživení jeho kariéry.
Mladík, který je podle nizozemských médií podezřelý ze styků právě s touto zločineckou organizací, nicméně očekávání nesplnil a po několika měsících s ním letos v březnu klub ukončil spolupráci.
