Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Britské ministerstvo obrany tento týden zveřejnilo video z lednového testu laserové zbraně DragonFire, která je podle Londýna schopná zničit cíl o velikosti mince na „dlouhou vzdálenost“. Test podle ministerstva vůbec poprvé prokázal zničení letícího objektu touto zbraní, což znamená velký krok vpřed pro vyhlídky na její nasazení. Do výzbroje armády by se DragonFire měl dostat do pěti až deseti let.
Armáda o zbrani mnoho nového neprozradila. Její prezentace nicméně vzbudila pozornost a připomněla, že právě laserové zbraně by mohly být pro armády z celého světa kvůli lekcím z války na Ukrajině velmi žádané.
Vojenská technika na Ukrajině
Na ukrajinském bojišti se mnohdy setkává technika desítky let stará s technologickými novinkami. I staré zbraně dokážou ničit a zabíjet, máloco zároveň podnítí chuť zkoušet nové jako strach ze smrti a porážky.
DragonFire se na veřejnosti sice objevil už v roce 2017, takže jeho vývoj s Ukrajinou souviset nemůže. Stejně tak i ostatní podobné laserové zbraně jsou ve vývoji už dlouho.
Jejich hlavní výhodou má být efektivní protivzdušná obrana s nízkými provozními náklady, což je pravda něco, co by chtěla asi každá moderní armáda bez ohledu na dění posledních dvou let. Válka na Ukrajině nicméně nejenže jasně potvrdila důležitost protivzdušné obrany v moderní válce, ale zároveň i nástup dronů a tím pádem i slabinu protivzdušných systémů používajících rakety.
Nejde přitom o to, že by protivzdušné systémy jako například Patriot nebo Iris-T a další byly neefektivní proti dronům v tom smyslu, že by je nedokázaly ničit. Levné drony, jako jsou například íránské Šáhidy hojně používané Ruskem, moderní protivzdušné systémy zlikvidují snadno. Spotřebují na to ale munici, která je násobně dražší než samotné drony. Jinými slovy válka na Ukrajině ukázala, že žijeme v době, kdy má agresor výhodu před obráncem, protože spotřebovává mnohem méně zdrojů.
Dodejme, že odhady ceny například právě íránských Šáhidů se pohybují někde mezi dvěma až dvaceti tisíci dolary. Nejdražší druhy munice do nejmodernějších protivzdušných systémů ale mohou stát i miliony dolarů za jeden kus.
Kromě Ukrajiny se tento problém hojně diskutuje i kvůli válce Izraele s palestinským teroristickým hnutím Hamás nebo akcím USA či dalších zemí proti jemenským rebelům, kteří útočí na lodě v Rudém moři.
V čem jsou laserové zbraně tak úžasné?
Sestřelení dronu nebo rakety britským systémem DragonFire podle posledního vyjádření ministerstva obrany přitom přijde na 13 dolarů. Místo raket totiž „střílí“ paprsek laserového záření ze silného zdroje energie, který zahřeje a za několik sekund propálí cíl.
Kromě ničení dronů by měla být technologie použitelná i na rakety či dokonce dělostřelecké nebo minometné granáty (robustnější cíle je možné teoreticky laserem ničit taky, ale to by musel laser být ještě mnohem silnější).
Sestřelení dělostřeleckého granátu se mělo v roce 2022 při testu povést Spojeným státům, které slabší laserovou zbraní o výkonu 50 kilowatt loni vyzbrojily čtveřici obrněnců Stryker, které už jsou ve službě. Ročně přitom Spojené státy podle loňské zprávy na vývoj laserových zbraní dávají celou miliardu dolarů.
Kromě USA a Velké Británie je známý také již letitý izraelský vývoj systému Železný paprsek (Iron Beam), neznámo jaké laserové zbraně mají zřejmě i Rusko a Čína. Mimo naváděcích systémů se nicméně laserové paprsky ve zbraních přímo na bojišti zatím de facto nepoužívají.
Odborník z Centra pro národní bezpečnostní iniciativy při Univerzitě v Coloradu Iain Boyd v nedávno publikovaném článku pro web The Conversation zmiňuje projekci, podle níž trh laserových zbraní vzroste z asi 5,3 miliard dolarů v roce 2022 na 12,9 miliard dolarů v roce 2027.
Několik ale
Zářná budoucnost laserových zbraní ale ještě není úplně jistá.
Mezi jejich hlavními nevýhodami Boyd zmiňuje spotřebu značného množství energie, při níž navíc kvůli nízké efektivitě dochází ke vzniku velkého množství tepla, což znamená nutnost chlazení. Podle Boyda tedy není tak úplně pravda, že laserové zbraně mají „bezedný zásobník“. Generátory energie i chlazení zabírají místo, kterého v mobilních bojových prostředcích (vyjma například lodí) nemusí být dost.
„Zásadní limitací“ je podle Boyda i to, že lasery dokážou ničit cíle jen v případě, že jsou na něj zaměřené bez přestání několik sekund. To může vést k jejich snížené efektivitě například při dešti, mlze nebo kouři, které dokážou paprsky rozptýlit.
Dvojice bezpečnostních expertů ve složení Stuart Dee a James Black také upozorňuje, že přechod od drahých raket do protivzdušných systémů by se v budoucnu z finančních důvodů nemusel hodit zbrojařským společnostem. Firmy by pak mohly ztratit motivaci k dokončení jejich vývoje či masové produkci.
