Útok na ukrajinské ocelové město? Hrozí druhý Mariupol

Ruská vojska by se mohla v příštích dnech pokusit o útok na Kryvyj Rih, upozornil v neděli večer velitel vojenské správy tohoto velkého města na jihovýchodě Ukrajiny Oleksandr Vilkul.

„Nepřítel vytváří útočnou formaci pro úder naším směrem v Chersonské oblasti. V nejbližších dnech čekáme na jeho případný přechod do ofenzívy,“ napsal Vilkul na sociální síti Telegram.

Během pondělka ruské jednotky intenzivně ostřelovaly obce v okolí Zelenodolsku, který leží asi 30 kilometrů jihovýchodně od Kryvého Rihu. Ruští obrněnci a pěchota se také podle Vilkula neúspěšně pokusili zaútočit na linii kontaktu. „Je to napjaté, ale situace je pod kontrolou,“ hlásil velitel v úterý ráno.

Ukrajinská média připomněla, že z Kryvého Rihu pochází prezident Volodymyr Zelenskyj. V industriálním městě vyrůstal, jeho otec tam učil na univerzitě.

To může být jedna odpověď, proč by ruský vůdce Vladimir Putin mohl chtít Kryvyj Rih dobýt. Jeho hlavním cílem bezpochyby zůstává obsazení východoukrajinského Donbasu, ovládnutí rodiště jeho protivníka by však pro Kreml mělo symbolický význam.

Pokud se Rusové pokusí o ofenzívu na Kryvyj Rih, nemusí to však být jen kvůli spojení se Zelenským. Město leží na klíčové ose – je zhruba na půli cesty mezi spornou oblastí východního Donbasu a černomořským přístavem Oděsa, který bývá také označován za potenciální cíl ruské agrese. Navíc se Kryvyj Rih nachází severně od anektovaného poloostrova Krym, z jehož základen Rusko útočilo na jižní Ukrajinu.

Podle šéfa vojenské správy Vilkula je město v jakémsi průsečíku ruských plánů. Pokud se Rusové pokusí obklíčit ukrajinskou armádu v oblasti Donbasu, tvoří Kryvyj Rih západní hranici takové operace. A pokud ruské velení připravuje ofenzívu podél ukrajinského pobřeží Černého moře, bude město na ráně i z dalšího důvodu.

„Stojíme v cestě tak jako tak,“ řekl Vilkul minulý týden pro americký list Washington Post. „Na mapě je to všechno docela zřejmé,“ dodal.

Mimochodem, Oleksandr Vilkul byl do roku 2014 místopředsedou ukrajinské vlády za Stranu regionů prezidenta Viktora Janukovyče, kterého v témže roce svrhla majdanská revoluce. Ačkoli stejně jako většina obyvatel města mluví a píše v první řadě rusky, po letošním útoku na Ukrajinu rezolutně odmítl výzvu, aby se podrobil ruské armádě.

Současná fronta vede několik desítek kilometrů na jih od města. Z měst a vesnic v přilehlé Chersonské oblasti, které Rusové obsadili, utíkají lidé často právě do Kryvého Rihu. Podle Vilkula už městem prošlo 100 tisíc uprchlíků, 50 tisíc v něm v současnosti přebývá.

Dalším motivem pro obsazení Kryvého Rihu může být pro Rusy jeho průmyslová síla. Do konce 19. století to byla zapomenutá vesnice, po objevu železné rudy v okolí se ale proměnila v jedno z nejdůležitějších hospodářských center Ukrajiny. Produkce tamních oceláren, které nyní patří do skupiny ArcelorMittal, stoupla během války s tím, jak boje postihly jiná důležitá průmyslová centra, hlavně Mariupol.

Někteří vojenští odborníci dříve upozorňovali, že dobytí Kryvého Rihu by nebylo vůbec snadné.

„Kryvyj Rih je město s více než 600 tisíci obyvateli a podle šéfa jeho vojenské správy je silně opevněné. Záporoží a Dnipro jsou také velká. Ruská armáda se od začátku války snaží dobýt Mariupol, menší než kterýkoli z nich, s větší bojovou silou, než v současnosti tlačí směrem ke Kryvému Rihu. Ruský postup na této ose tak pravděpodobně uvízne jako všechny ostatní ruské postupy na velká města,“ uvedl americký Institut pro studium války (ISW) ve své analýze v druhé polovině března.

Od útoku na města s velkými ocelárnami odrazuje také příklad Mariupolu, kde se v železárenském závodě už dlouhé týdny skrývají ukrajinští obránci. Ruské jednotky raději od přímého dobytí areálu upustily a spoléhají na vyhladovění protivníka.

Nejde jen o velikost a průmyslový charakter, ale také o netypický tvar města. Kryvyj Rih udává, že od jeho severního konce k jižnímu je to více než 120 kilometrů, což z něj dělá nejdelší město v Evropě.

Specifický je Kryvyj Rih také nezvykle širokými silnicemi. Podle Vilkula se ruské síly v prvních dnech války pokusily o letecký útok na město, aby ho využily jako „vzdušný most“ pro své výsadkáře. Obránci ale přistavili na silnici nákladní auta, čímž překazili, aby ji mohla ruská letadla použít jako provizorní ranvej.

Město každopádně hlásí, že jej ruský útok nezaskočí. „Městská posádka je připravena, jsou připraveny všechny vojenské jednotky. Vybudovali jsme hlubokou obrannou formaci a vícestupňové opevněné oblasti,“ ujistil velitel Vilkul.