Ekonomický zázrak skončil. Erdogan odvrací pozornost kulturní válkou

„Nikdo nemůže urážet proroka Adama. Je naší povinností takové jazyky utnout,“ prohlásil minulý týden turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v reakci na píseň sedmašedesátileté popové legendy Sezen Aksuové.

Ta ve své skladbě Şahane Bir Şey Yaşamak (Žít je něco úžasného) zpívá o „pozdravu ignorantské Evě a Adamovi“. Po prezidentově kritice turecká rada pro rozhlasové a televizní vysílání varovala rádia, aby výše zmíněný kus nevysílala.

Na stranu slavné zpěvačky se ale postavilo hned 217 tureckých umělců, kteří podepsali společné prohlášení, informuje server Duvar: „Nechceme zemi, v níž je svoboda projevu Aksuové omezována a kde jí hrozí uříznutí jazyka,“ píše se v něm.

Samotná zpěvačka poděkovala kolegům za podporu a na kritiku, že pošlapává náboženské hodnoty, reagovala po svém: oznámila, že napsala další píseň s názvem „Lovec“, v níž je mimo jiné i verš „Nemůžete mi uříznout jazyk“.

Jak připomíná Lucie Tungul, politoložka z Univerzity Palackého v Olomouci, Aksuová je v tureckém veřejném prostoru hodně vidět. „Hodně se angažovala v podpoře práv gayů i žen. Říká, co si myslí, k Erdoganovi byla v minulosti opakovaně kritická. Hlasovala ale pro referendum, které upevnilo Erdoganovu moc. Někdy proto bývá oběma stranami vnímána jako ta, která zradila,“ vysvětluje s poukazem na extrémní polarizaci turecké politické debaty.

Zpěvačka Aksuová ale nebyla v posledních dnech jediná, kdo se dostal do konfliktu s vládní mocí. Turecká policie zadržela o víkendu v noci známou televizní moderátorku Sedef Kabaşovou, která ve vysílání kanálu Tele 1 pronesla přísloví: „Vůl by si mohl najít cestu do paláce, ale to z něj neudělá krále. Z paláce se ale stane stodola.“

Novinářka má nyní zůstat ve vazbě až do soudního procesu, za údajnou urážku prezidenta jí hrozí až čtyřleté vězení. „Takzvaná novinářka na televizním kanálu, který nemá jiný cíl než šířit nenávist, jasně urazila našeho prezidenta,“ citovala agentura AFP Erdoganova mluvčího Fahrettina Altuna.

V neděli navštívil Kabaşovou v ženské věznici Bakırköy v Istanbulu její právník Uğur Poyraz. „Navštívil jsem svou klientku. Je ve velmi dobré náladě a nebojí se, protože má pravdu,“ napsal na Twitteru.

Podle politoložky Tungul souvisí tyto případy a podrážděné reakce Erdoganova režimu s faktem, že turecký prezident ztrácí kvůli rostoucí inflaci a ekonomickým problémům obyvatel podporu. „Snaží se více hrát na strunu politiky identity a používat otázku náboženských a kulturních hodnot,“ říká.

Velmi podobně se podle ní vyjadřují i turečtí nacionalisté (MHP), koaliční partner Erdoganovy Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Ti by se podle současných průzkumů ani nedostali do parlamentu, ve volbách platí desetiprocentní uzavírací klauzule.

„Erdogan už nemůže používat rétoriku o ekonomickém zázraku jako dříve. Přiklání se proto k náboženství, právě odtamtud mu utekli někteří voliči,“ vysvětluje politoložka s poukazem na vysoce postavené politiky AKP, kteří se v posledních letech s Erdoganem rozešli a založili si vlastní partaje.

Obrazu tureckého prezidenta neprospěla ani nedávná krize v Kazachstánu, která pro jeho zemi znamenala značné ponížení. I když právě Erdogan předsedá takzvané Turkické radě, kam patří i Kazachstán, přesto se tamní prezident Kasym-Žomart Tokajev obrátil s žádostí o pomoc na Rusko, ne na Turecko.

Vlnu zatýkání novinářů a zastrašování zpěvačky tak vidí Lucie Tungul spíše jako „vrtění psem“. „Pokud se Erdoganovi nepodaří zpomalit ekonomický kolaps, stačit to nebude,“ odhaduje. „Části lidí bude znemožněno působit v kultuře a médiích. Nemyslím ale, že mu tato taktika vyjde,“ myslí si.

Jen loni stanuli turečtí novináři před soudem celkem 475krát. Podle zprávy vypracované opoziční Republikánskou lidovou stranou (CHP) udělily soudy 36 novinářům celkem 80 let vězení. Nejméně 31 novinářů bylo loni zadrženo při práci, 105 dalších pak bylo vystaveno fyzickému násilí, uvedl deník Birgün s odkazem na zprávu.