I z Čecha se stal trumf diktátora. Maduro počítá s cizinci ve velké hře

David Estrella byl vždycky dobrodruh. Loni v září si tento otec pěti dětí usmyslel, že se podívá do Venezuely. 64letý muž se domníval, že se situace v zemi s rozvrácenou ekonomikou, výbušnou politickou situací a rozsáhlou kriminalitou už zlepšila. Nemůže to tam být tak hrozné, měl si myslet podle své bývalé ženy Elvii.

Brzy seznal, že měl naivní představy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zadržela ho tajná policie a David je od té doby ve vazbě. Venezuelský režim ho označuje za jednoho z mnoha žoldnéřů, který měl do země přijet s úmyslem zabít Nicoláse Madura a další vysoce postavené vládní představitele. O jeho příběhu a dalších zatčených Američanech se rozepsal list The New York Times (NYT).

Venezuelská lidskoprávní organizace Foro uvedla, že ozbrojené složky od loňského července zatkly na padesát návštěvníků či držitelů dvojího občanství. Ve vazbách mají být lidé z desítek zemí světa. Američanů má být přitom v rukou režimu deset, píše agentura AP.

Sám Nicolás Maduro tvrdí, že v současnosti zadržuje na 125 cizinců, mnohé z nich označil za žoldnéře a profesionální zabijáky. Podle něj přijeli do Venezuely, aby „páchali terorismus proti venezuelskému lidu“.

„Jen dnes jsme zajali sedm zahraničních žoldnéřů, včetně dvou významných žoldnéřů ze Spojených států,“ prohlásil ve vysílání státní televize jen dva dny před svou inaugurací z 10. ledna.

„Jsem si jist, že se v příštích hodinách přiznají,“ dodal.

Madurův ministr vnitra Diosdado Cabello, považovaný za druhého nejmocnějšího muže v zemi, už dříve několikrát řekl, že zadržení cizinci měli mít v plánu atentát proti prezidentovi a dalším politickým, armádním a soudním špičkám.

Mezi zatčenými mají být vedle Američanů například Ukrajinci, Španělé, Kolumbijci a dokonce i jeden český občan, kterým je Jan Darmovzal, ve Venezuele zadržován od září.

Podobně jako výše uvedený Američan David Estrella čelí Darmovzal obvinění, že byl členem žoldnéřské skupiny zapojené do teroristického komplotu. Podle mluvčího českého Ministerstva zahraničí Daniela Draka snahy o zajištění konzulárního ochrany opakovaně selhaly.

Darmovzalovi jistě nepomáhá, že součástí skupiny měl být podle tvrzení Diosdada Cabella i Američan jménem Wilbert Castañeda, který je od roku 2007 členem elitního speciálního útvaru námořnictva USA známého pod zkratkou SEALS.

Jeho matka Petra deníku NYT vypověděla, že syn odjel do Venezuely, aby tam navštívil svou přítelkyni. „Celá rodina má velký strach, jsme zoufalí,“ řekla Petra Castañedová. „Upínáme se k naději, že se Spojeným státům podaří dosáhnout dohody s panem Madurem,“ dodala.

Americká vláda ale k Madurovi, alespoň prozatím, zaujímá tvrdý postoj. Donald Trump v roce 2020 na Madurovu hlavu vypsal odměnu v hodnotě 20 milionů dolarů, kterou odcházející prezident Joe Biden před několika dny navýšil o pět milionů. Potrestal Madura za „uzurpaci moci“.

USA stejně jako západní evropské země a venezuelská opozice jsou přesvědčeny, že Maduro ukradl loňské prezidentské volby a 10. ledna se tak moci ujal nezákonně.

Nastupující prezident Trump přitom nejeví žádné známky blahosklonnosti k Madurovi. Některá americká média k tomu ironicky píší, že Maduro zrovna není Trumpovým „oblíbeným diktátorem“ jako třeba severokorejský krutovládce Kim Čong-un, jehož Trump nazývá „drahým přítelem“.

Maduro ale může Trumpa „obměkčit“ tím, že americkému prezidentovi nabídne, že přijme Venezuelany, kterým aktuálně hrozí masová deportace z USA. Jen v takzvaném programu dočasné ochrany (Trump ho chce anulovat) má být 350 tisíc Venezuelanů.

Pokud by se tak nestalo a Trump naopak nadále usiloval o odstranění Madura třeba uvalením nových ekonomických sankcí, venezuelský diktátor má takříkajíc pojistku –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zadržené cizince.

„Hromadění zadržených cizinců v relativně krátkém období spolu s trváním vlády na tom, že jsou zapojeni do spiknutí s cílem svrhnout Madura, je částečně odrazem nervozity po sporném výsledku voleb z 28. července,“ řekl Seznam Zprávám bezpečnostní analytik Phil Gunson z International Crisis Group, jež monitoruje rizikové oblasti ve světě.

Gunson žije a pracuje v Caracasu přes 25 let. Domnívá se přitom, že vedle nervozity je za vězněním cizinců i Madurova strategie, jak se chránit.

„Vzhledem k jeho předchozímu chování je však také dost pravděpodobné, že přinejmenším někteří ze zahraničních vězňů jsou v případě jakéhokoli vyjednávání považováni za potenciální rukojmí,“ dodal Gunson.

Bezpečnostní analytik naráží na nedávnou výměnu zajatců mezi Venezuelou a USA. Caracas na konci roku 2023 propustil deset Američanů výměnou za blízkého spojence Madura Alexe Saaba.

Tento kolumbijský podnikatel byl americkými vyšetřovateli obviněn z praní špinavých peněz, korupčního jednání a nezákonného obcházení ekonomických sankcí. Do kriminálního schématu tak měli být zapojení i vysocí představitelé venezuelské vlády. Maduro jmenoval Saaba po návratu do Venezuely ministrem průmyslu.