Článek
Big Tech společnosti, pod které patří sociální sítě jako Facebook nebo YouTube, zareagovaly na ruskou agresi promptně. Hned v prvních dnech války zakázaly či omezily účty šířící protiukrajinský obsah. Posílily ověřování faktů. A požádaly ukrajinské úředníky, ať nahlašují ruskou propagandu, kdykoli o ni zavadí.
Pod tlakem vlád a veřejnosti pak tyto společnosti zablokovaly i ruská státní média. Například Russia Today, tehdy celosvětově významně sledovanou platformu.
Techniky ruské propagandy se ovšem vyvinuly a ukrajinští představitelé tvrdí, že pět měsíců od začátku války platformy stále méně reagují na jejich žádosti o stažení příspěvků nebo blokování účtů.
„Když to byly první měsíce ruské agrese, americké technologické společnosti byly velmi proaktivní a měly velký zájem pomoci,“ řekl pro deník The Washington Post Mykola Balaban z ukrajinského státního Centra pro strategickou komunikaci a informační bezpečnost. „Teď se vyhýbají tomu, aby nám zavolaly zpátky.“
Žádosti o stažení obsahu zůstávají bez odpovědi, účty dál šíří propagandu, dokonce existují prokremelské profily, které se vydávají za ukrajinské představitele. Jejich aktivitu společnosti zatím nijak neomezily, ukazuje výzkum, na kterém redakce novin spolupracovala s evropskou neziskovou iniciativou.
Ruská propaganda v Evropě i USA
Pozornost Big Tech společností se podle The Washington Post brzy rozostřila i proto, že se obsah – a s ním spojené pobouření – na sociálních médiích přesunul jak ve Spojených státech, tak v Evropě od ruské agrese k domácím problémům. Inflace, ceny plynu, potravinová krize, drahý benzin. I za rozdmýcháváním těchto témat však stojí ruská propaganda.
Ta se podle odborníků neomezeně šíří a hrozí, že v zemích, které jsou pro Ukrajinu důležité, podkope důvěru a podporu tamních občanů.
„Proruští influenceři také v západní Evropě šíří dezinformace a válečné popírání, jejichž cílem je podkopat veřejnou podporu nákladným opatřením, jako jsou sankce proti ruské ropě nebo vojenská podpora Ukrajiny,“ řekla listu Pia Lambertyová, spoluředitelka CeMAS, německého think-tanku, který sleduje online konspirační teorie a extremismus.
„V Německu se napojují na malou, ale rostoucí část populace, která přijala pravicovou politiku a konspirační teorie o všem, od války na Ukrajině až po vakcíny proti koronaviru,“ vysvětluje Lambertyová.
Vzhledem k pozastaveným nebo utlumeným účtům státních médií se propaganda přesouvá stále častěji na platformu Telegram, kde ji šíří jednotlivé účty ruských vůdců nebo influencerů a tzv. trollí armády, tedy loutkové účty zřízené státem financovanými komentátory.
„Tato psychologická hra je metodologicky velmi podobná rokům 2014 nebo 2016,“ popisuje Mykola Balaban z ukrajinského centra pro informační bezpečnost. „Jde o to, nalézt nějaké problémy ve společnosti, nějaké trhliny, využít je a na základě toho vytvořit konflikt.“
Invaze do evropského digitálního prostoru
The Washington Post poukazuje, že více než 70 procent příspěvků s protiukrajinskými nenávistnými projevy na platformách Twitter nebo YouTube zůstalo dostupných. Naopak více než 90 procent účtů odpovědných za tento obsah dál funguje.
Na Twitteru tak zůstává například příspěvek říkající „Smrt banderovcům, neberte zajatce!“, který poukazuje na Stepana Banderu, ukrajinského nacionalistického vůdce, jenž chtěl zemi spojit s nacistickým Německem. Jiný komentář na platformě YouTube hlásá: „Ukrajina bude vymazána z povrchu Země, hurá!“
Všechny velké sociální sítě mají zásady proti podpoře ruské invaze nebo napadání Ukrajinců kvůli jejich národnosti. Pro zrušení účtu je ale podle nich obvykle potřeba více než jedno porušení.
Největší podíl z nahlášených 15 tisíc příspěvků pochází z Twitteru, který usnadňuje jedné osobě vytváření více účtů. Má také volnější pravidla pro omezení svobody slova než jiné sítě.
Více než tisíc příspěvků a komentářů pocházelo z YouTube, zatímco na Facebooku nebo Instagramu se objevily jen stovky nahlášení.
Komisař pro vnitřní trh Evropské unie Thierry Breton uvedl, že výsledky zprávy jsou důkazem, že je nutná přísnější regulace. Jasné stanovení toho, zač jsou technologické platformy odpovědné.
„Ruská dezinformační válka je skutečnou invazí do našeho digitálního prostoru,“ uvedl Breton v prohlášení pro deník. „Příklady ve zprávě znovu ukazují, že velké online platformy nepřijaly dostatečná opatření k ochraně svých uživatelů před touto invazí. To má skutečné důsledky pro celý svět.“
