Článek
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina kvůli víkendové vzpouře Vagnerovy skupiny nemuselo stahovat jednotky z Ukrajiny. Řekl to v Kremlu v projevu před shromážděnými vojáky a ministrem obrany Sergejem Šojguem, proti kterému zejména mířil hněv šéfa vagnerovců Jevgenije Prigožina.
Putin jim poděkoval za podíl při potlačení vzpoury. „Prakticky jste zastavili občanskou válku, jednali jste adekvátně a koordinovaně,“ prohlásil Putin. „Bránili jste ústavní pořádek, život, bezpečnost a svobodu našich občanů, zachránili jste naši vlast od rozvratu,“ citovala prezidenta státní agentura TASS.
Vzpoura trvala necelý den a skončila nečekaně v sobotu večer, kdy Prigožin přikázal svým jednotkám ukončit postup na Moskvu. Zastavily se asi 200 kilometrů před metropolí.
Vzbouřencům se do té doby podařilo bez zjevného odporu ovládnout víc než milionový Rostov na Donu na jihu Ruska, včetně tamního armádního velitelství, které hraje klíčovou úlohu při invazi na Ukrajinu.
Putin během projevu na kremelském náměstí před asi 2500 vojáky a členy dalších bezpečnostních složek vyzval k minutě ticha za ruské piloty, kteří během vzpoury padli (psali jsme zde). Jejich počet úřady oficiálně nepotvrdily, ale ruští vojenští blogeři mluvili o třináctce mrtvých.
Důsledky vagnerovské vzpoury
Kreml se po víkendovém dramatu na jihu Ruska snaží napravit škody. Mluví o jednotě, zdůrazňuje, že vzpoura vagnerovců nemohla skončit jinak než neúspěchem. Politické body si ale připsal běloruský diktátor Alexandr Lukašenko, jenž zprostředkoval dohodu mezi Moskvou a vůdcem vzbouřenců Jevgenijem Prigožinem.
Editor britské BBC pro Rusko Vitaly Shevchenko důraz na mrtvé ruské piloty ze strany Putina považuje za náznak toho, že se v Kremlu obávají rostoucí nespokojenosti armády. Všímá si také, že prezident nezvykle oslovil vojáky za hradbami moskevského komplexu a nikoli na Rudém náměstí.
Putin prohlásil, že vagnerovci nikdy neměli podporu armády nebo lidu. V rozporu s tím jsou četné záběry, které ukazují, jak se v sobotu obyvatelé Rostova na Donu se žoldnéři vítali a tleskali jim. Už v pondělním večerním projevu Putin tvrdil, že „by vzpoura byla stejně potlačena a její organizátoři si brzy uvědomili, že jejich činy jsou trestné“.
Ruský prezident také prohlásil, že Vagnerova skupina byla kompletně financovaná státem, píše agentura Reuters. „Stát pouze od května 2022 do května 2023 zaplatil Vagnerově skupině 86,262 miliardy rublů (asi 21,5 miliardy korun, pozn. red.) na mzdy pro bojovníky a náborové příspěvky,“ řekl podle agentury AFP.
Skoro stejnou částku si podle Putina Prigožin vydělal díky svému restauratérskému a cateringovému byznysu. Právě díky tomuto oboru se v 90. letech šéf vagnerovců dostal mezi ruskou elitu a získal si i přízeň šéfa Kremlu (podrobněji zde).
Putinova autorita
Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov v úterý odmítl, že by překotné události oslabily Putinovu autoritu. Podle BBC si mluvčí dělal legraci z „ultra emociálního záchvatu vzteku mezi politology a pseudopolitology“, kteří spekulovali o prezidentově pozici po vzpouře.
Poslední Putinovy projevy nicméně názory o jeho oslabení utvrzují. Ředitel Ruského institutu londýnské King’s College Sam Greene řekl, že se Putin snaží vytvořit narativ jednoty a konsenzu.
„Největší hrozbu pro Putina v tuto chvíli nepředstavuje Prigožin, ale potenciál, že tyto události naruší pevnou pečeť veřejné shody, že k Putinovi není alternativa,“ řekl pro britský Guardian.
Zprávy z bojiště
Vysoké ruské ztráty děl, raketometů a minometů, ale i protivzdušných systémů se v hlášeních ukrajinského velení teď objevují pravidelně. I ruští blogeři píší o stížnostech ruských dělostřelců, že jim protivník nedá oddechu.
Putin před vojáky znovu nezmínil Prigožina jménem, místo toho mluvil o vedení vagnerovců. To Peskov předtím na dotaz uvedl, že Kreml nemá informace o tom, kde se v současné době nachází Prigožin.
Prigožin dorazil do Běloruska
Podle běloruského projektu Gajun, který sleduje pohyb vojenské techniky v zemi, tam v úterý přistálo Prigožinovo soukromé letadlo. Odpoledne pobyt vůdce žoldnéřů v zemi potvrdil tamní diktátor Alexandr Lukašenko, informovala státní agentura Belta.
Možnost odejít do zahraničí mají podle dohody s Kremlem zprostředkované právě Lukašenkem dostat i řadoví vagnerovci. Druhou možností je, že se připojí k ruské armádě. Ministerstvo obrany v úterý oznámilo, že žoldnéřská skupina souhlasila s předáním své těžké techniky vojsku.
Agentura TASS také v úterý informovala, že FSB zastavila stíhání Prigožina zahájené v pátek kvůli podezření z ozbrojené vzpoury.
Lukašenko podle Belty prohlásil, že by mu nevadilo, kdyby se vagnerovci stali součástí běloruské armády. Bude si také cenit jejich případných rad. Zároveň popřel, že by chtěli území Běloruska využít ke spuštění nějaké provokace před nadcházejícím summitem NATO.
Odmítl i zprávy o budování základen pro Prigožinovy muže. „Ale pokud budou chtít, a jak tomu rozumím, poohlížejí se po jiných zemích, ubytujeme je,“ řekl diktátor.
Vagnerovci jsou už roky aktivní například v mnoha afrických zemích, včetně Súdánu, Čadu nebo Libye. Od konce Prigožinovy vzpoury se spekuluje, že právě tam by se mohli někteří z nich uchýlit.
