Článek
Dronový útok znovu poškodil ruský přístav Usť-Luga v Baltském moři.
Na platformě Telegram to v úterý oznámil gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozdenko.
Podle agentury AFP jde o další ze série vzdušných úderů na strategický přístav ve Finském zálivu, který je klíčový pro ruský export hnojiv, ropy a uhlí.
Terčem se stal také další baltský přístav Primorsk.
Vážné škody na zařízeních potvrdil i specializovaný tým BBC Verify, zaměřený na ověřování faktů. Novináři britské veřejnoprávní stanice na základě analyzovaných snímků rovněž uvedli, že zasažena byla i vnitrozemská rafinerie v Kiriši.
Vlevo je zachycen stav Usť-Lugy z 21. března 2026, vpravo z 27. března.
Velitel ukrajinských sil bezpilotních prostředků Robert Brovdi oznámil, že operace zaměřená na tři baltská ropná zařízení probíhala mezi 23. a 28. březnem. Cílem podle něj bylo „demilitarizovat ruské ropné tepny, rafinační kapacity a infrastrukturu pro export surové ropy“.
Ukrajinská armáda zároveň uvedla, že rafinerie v Kiriši patří mezi tři největší ropné zpracovatelské závody v Rusku a produkuje mimo jiné paliva využívaná ruskou armádou.
Snímky z oběžné dráhy zachytily mohutné sloupy kouře stoupající z hořících ropných zařízení v Primorsku 24. března, stejně jako požáry v Usť-Luze a rozsáhlé škody v Kiriši o tři dny později.
Satelitní systém NASA FIRMS, který slouží k detekci tepelných anomálií na zemském povrchu, naznačuje, že požáry v Primorsku i Usť-Luze přetrvávaly ještě v pondělí.
Satelitní snímek Primorsku po ukrajinském úderu.
Podle výpočtů agentury Reuters bylo po prvních útocích 25. března vyřazeno nejméně 40 % ruské exportní kapacity ropy.
To, jak důležité oba přístavy pro Moskvu jsou, dokládá analýza finského Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA). Podle ní loni pocházelo celkem 22 % ruského exportu ropy z Primorsku a 20 % z Usť-Lugy.
Data zároveň ukazují, že ve dnech 26. a 27. března nebyly v žádném ze tří ruských baltských přístavů naloženy tankery s ropou.
Podle CREA jde o první dvoudenní výpadek od začátku plošné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022, uvedla BBC.
Rusko těží z blízkovýchodní krize
Ruský export ropy je kvůli válce na Ukrajině zatížen západními sankcemi. Moskva nicméně za poslední tři týdny podle CREA vydělala na exportu ropy přibližně 7,1 miliardy liber. Zasloužily se o to ceny, které prudce vzrostly v důsledku narušení trhu způsobeného konfliktem mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na straně druhé.
Deník Financial Times (FT) nedávno upozornil, že Rusko podle odhadů získává až 150 milionů dolarů denně na dodatečných příjmech z prodeje ropy, což z něj činí hlavního vítěze konfliktu na Blízkém východě.
Podle odhadů listu Moskva dosud získala 1,3 až 1,9 miliardy dolarů na daňových příjmech z ropného exportu poté, co omezení provozu v Hormuzském průlivu zvýšilo poptávku po ruské ropě zejména v Indii a Číně.
Spojené státy navíc zmírnily tlak na Indii v souvislosti s nákupy ruské ropy, což vedlo k přesměrování části tankerů do oblasti Indického oceánu.
Analýza FT dále uvádí, že Kreml by mohl do konce března získat 3,3 až 4,9 miliardy dolarů dodatečných příjmů, pokud se cena ropy Urals bude pohybovat mezi 70 a 80 dolary za barel, oproti přibližně 52 dolarům v únoru.
Prosba na Kyjev
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí uvedl, že spojenci požádali Kyjev o omezení útoků na ruský energetický sektor kvůli globální energetické situaci. Dodal, že útoky skončí pouze tehdy, pokud Rusko přestane ničit ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Podle analytika britské společnosti Sybelline Alexandera Lorda se Kyjev pravděpodobně snaží snížit mimořádné příjmy, které ruští exportéři ropy a plynu v současnosti získávají.
Zároveň však upozornil, že s prodlužováním války roste pravděpodobnost, že Spojené státy vyvinou tlak na Ukrajinu, aby tyto cílené útoky omezila, a to v rámci širší snahy o snížení globálních cen ropy.
