„Zásadní průlom nečekám,“ říká před mírovým summitem zástupce české delegace

Zástupci nejméně 90 zemí a organizací budou o víkendu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na dosud nejvyšší úrovni –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jednat ve švýcarském Bürgenstocku o desetibodovém mírovém plánu, který už v roce 2022 představil Kyjev.

Česko budou na globálním summitu zastupovat prezident Petr Pavel a náměstek ministra zahraničí Jan Marian (STAN).

„Není to přímo jednání o míru. A není to jednání o míru s Ruskem. Je to jednání o podpoře ukrajinského mírového plánu. Tedy z tohohle pohledu asi nemůžeme čekat nějaké radikální výstupy,“ řekl Marian Seznam Zprávám.

Rusko bude u Lucernského jezera chybět –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ účast na konferenci odmítlo s tím, že jde o „ztrátu času“. Zároveň vzkázalo, že bez něj bude „naprosto zbytečná“.

Absence Rusů může podle Mariana do jisté míry přispět k tomu, že bude summit efektivní.

S jakým postojem a očekáváními vyráží na konferenci česká delegace?

Náš postoj je dlouhodobě stále stejný: Jsme pro maximální podporu Ukrajiny, která se brání nesmyslné ruské agresi, která ohrožuje nejen Ukrajinu, ale i nás v Evropě a mezinárodní systém a pořádek.

Součástí naší podpory jsou věci jako muniční iniciativa, tedy snaha ovlivnit situaci na bojišti. Zároveň jde ale o podporu toho, že Ukrajina hledá dlouhodobé mírové řešení, shání proto spojence nejen mezi zeměmi Západu, ale i v dalších zemích, které třeba tento konflikt nevnímají jako tolik důležitý nebo se v názorech na něj trochu liší.

My tam jedeme s naší dlouhodobou podporou Ukrajiny a zároveň s očekáváním, že to bude tentokrát už na vysoké úrovni součást procesu, kdy Ukrajina získává podporu pro svůj mírový plán. Otázkou samozřejmě je, kolik tam bude zemí. Zatím se bavíme asi o osmdesáti, devadesáti. Velká část z nich se zúčastní na vysoké úrovni, tedy úrovni prezidentů či premiérů.

Očekáváme, že se budeme bavit o tom, jak pokračovat dál. Zároveň věříme, že bude možné se dohodnout na nějaké společné deklaraci. Otázkou je, jak silná bude, protože čím víc zemí, tím hůře se na některých věcech hledá shoda. Pro nás je zaprvé klíčový ukrajinský mírový plán a zadruhé respekt k Chartě OSN, včetně územní celistvosti.

Dá se očekávat, že konference bude mít i jiný než deklaratorní závěr, který zmiňujete? Že třeba povede k přijetí nějakých konkrétních kroků?

Není to přímo jednání o míru. A není to jednání o míru s Ruskem. Je to jednání o podpoře ukrajinského mírového plánu. Tedy z tohohle pohledu asi nemůžeme čekat nějaké radikální výstupy.

Pro nás je jedním z konkrétních výstupů nebo, řekněme, témat jaderná a radiační bezpečnost. Se Švédskem a Francií jsme spolupředsedy první pracovní skupiny ukrajinského mírového plánu. Z celkových deseti témat (mírového plánu) se budou na konferenci řešit tři. Jeden z nich má na starost právě tato skupina. S panem prezidentem tam tedy jede i Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Máme konkrétní představy, co můžeme dělat na podporu Ukrajiny ohledně Záporožské jaderné elektrárny a obecně všech tamních jaderných elektráren. To, že dneska Rusko útočí na energetický rozvodný systém Ukrajiny, má samozřejmě dopad na civilní obyvatelstvo. Zároveň masivní útoky mohou poškodit celkové fungování dodávky energií a může to mít dopady i na další jaderné elektrárny.

Je to důležité téma. Proto tam jede Dana Drábová jakožto odbornice, abychom případně v diskuzi s partnery byli schopni debatovat na konkrétní úrovni.

Jaká jsou očekávání, se kterými na konferenci vyráží ukrajinská delegace? Jde o vizi dalšího posílení podpory?

Už se konaly schůzky na mé úrovni –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na úrovni poradců pro bezpečnost a náměstků. Tohle je poprvé, kdy se to koná na vysoké úrovni. Ukrajina si chce tedy potvrdit, kdo, v jaké míře a na jaké úrovni stojí za jejich úsilím.

Je to součást procesu, který může jednou vyústit v to, že se třeba za rok budeme bavit i s Ruskem, které se v tuhle chvíli účastnit nechtělo. Rusko nemá zájem na míru, vede nesmyslnou agresivní válku proti Ukrajině. Na tom se bohužel nic nemění. My ale hledáme spojence a třeba ten vývoj povede k tomu, že jednou tato diskuze bude vypadat jinak.

Budou vyjednávání v Bürgenstocku bez účasti Ruska efektivní?

Jak říkám, nebude to vyjednávání o míru. Bude to diskuze o tom, jak můžeme podpořit Ukrajinu a její mírový plán.

Tím, že tam nebude Rusko, tak to v jisté míře bude efektivní. Dlouhodobě bohužel vidíme, jaké je ruské chování a jak Rusko působí v mezinárodních organizacích a formátech, kde je stále členem.

Rusko už není členem Rady Evropy, a to vlastně umožnilo, že je organizace schopná se aktivně věnovat i těmhle tématům, včetně registru škod, budoucího tribunálu a podobně. Na druhé straně samozřejmě vidíme Radu bezpečnosti, kde má Rusko právo veta, nebo v Evropě třeba OBSE, kde Rusko je stále členem a ta organizace je vzhledem k tomu v dlouhodobé krizi.

Toto je diskuze bez Ruska, což je v zásadě volba Ruska a výsledek jeho chování. Hledáme ale možnost, jak připravit podmínky pro budoucí vývoj. Ten samozřejmě záleží i na naší podpoře, muniční iniciativě, situaci na bojišti a reformách na Ukrajině. A na to je zase výborným cílem jednak členství v EU, což podporujeme, a za druhé sbližování Ukrajiny a NATO.

Švýcaři zmiňovali, že jedním z cílů konference je právě připravit půdu pro možná budoucí vyjednávání s Ruskem. Je to tak?

Ano. Samozřejmě otázkou je, kdy se tak stane a za jakých podmínek. To se bude vždycky odvíjet od situace na bojišti a ruských schopností a kapacit. My musíme touhle akcí i všemi dalšími ukazovat, že za Ukrajinou stojíme a hlavně, že za ní budeme stát dlouhodobě, aby Rusko nemělo dojem, že se naše jednota bude drolit a že na to výhledově rezignujeme. V tomhle směru totiž Rusko hraje o čas.

Účast na summitu odmítla i Čína. Jak její nepřítomnost vnímat? A dá se vůbec bez Pekingu, coby výrazného globálního hráče, o míru jednat?

Určitě by bylo dobré, aby se Čína účastnila. V tuhle chvíli, jak vidíme, stojí za Ruskem. Zároveň má vlastní mírovou iniciativu s Brazílií.

Je to otázka primárně na Čínu. Chce mezinárodní řád v prostředí, ve kterém se pohybuje, chce rozvíjet obchodní a jiné vztahy s Evropou, s EU, Amerikou a dalšími. Je ale otázkou, jak se to slučuje s tím, že stojí za Ruskem, které vede v Evropě agresivní válku.

Důležité je, že minulé schůzky i komunikace s některými mimoevropskými partnery –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ i ze strany Česka –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a jejich celkový přesah vedly k tomu, že mnozí pochopili, že to má dopad i na ně.

Typicky jde o Afriku a dodávky obilí. Ukrajina v tuto chvíli kontroluje Černé moře a dodávky jsou možné. To je něco, na co řada partnerů například v Africe slyší. Tedy něco, v čem musíme pokračovat. Musíme vysvětlovat, že nejde jen o konflikt v Evropě, který se zbytku světa netýká.

Za Spojené státy přijedou viceprezidentka Kamala Harrisová a poradce pro národní bezpečnost USA Jake Sullivan. Prezident Joe Biden nedorazí, což ukrajinská strana kritizovala a vzkázala, že to v Kremlu přivítají v potleskem. Považujete Bidenovu účast za důležitou? Může to podle vás případně oslabit přínos celé konference?

Nevím, jaké jsou důvody na americké straně. Každopádně účast na úrovni viceprezidentky je velmi vysoká, takže věřím, že na konferenci to dopad mít nebude. Víme, že tam bude několik desítek států na té nejvyšší úrovni, tedy v zastoupení prezidentů, viceprezidentů a premiérů.

Přesto, nebude mít nepřítomnost tak důležitého lídra dopad ze symbolického hlediska? Nebude to interpretováno jako jakási zpráva do světa?

To asi může. Důležité je, že pro nás se nic nemění na tom, co a proč pro Ukrajinu děláme. Bude samozřejmě ideální, když bude účast relativně vysoká, protože jde o gesto podpory. To znamená, že i kdybychom třeba nebyli schopni se na místě shodnout na deklaraci nebo prohlášení, i samotné „family photo“ má pro Ukrajinu velký význam.

Dá se tedy od této konference očekávat nějaký zásadní průlom?

Myslím si, že ne. Jak jsem říkal, nebudeme tam vyjednávat přímo s Ruskem a nebudeme tam vyjednávat o míru, ale musíme si potvrdit, že stojíme za Ukrajinou a že jsme odhodláni v tom pokračovat. A také, že to skutečně není jenom otázka klubu evropských a severoatlantických zemí.

Nečekal bych tedy zásadní průlom ani na jednu, ani na druhou stranu. Zároveň je to výborná příležitost pro všechny delegace, včetně té české, mluvit s řadou partnerů. Bude tam skutečně velká mezinárodní účast a všechny tyto akce se využívají k nějakým schůzkám na okraj. Prezident i já tam budeme mít jednání s partnery, se kterými se třeba často nemůžeme na přímo potkat.

Jelikož se konference koná v luxusním hotelu v alpském středisku, často se skloňuje otázka, kdo to celé platí. Jak to tedy je?

Doufám, že mám pravdu v tom, že to platí Švýcarsko. Nevím jestli tam je nějaký finanční příspěvek ze strany Ukrajiny. V minulosti to bylo v zásadě tak, že to platily hostitelské země, eventuálně země G7.

Linka, že si Ukrajina za naše peníze platí luxusní konferenci ve Švýcarsku, není pravdivá. Ubytování zajišťuje a platí švýcarská strana. Oni jsou hostitelé a jako neutrální země mají výhodnou pozici. Chápu ovšem, že to bude rezonovat, protože když jsem byl v úterý v televizi, ukazovali tam obrázek hotelu, kde se bude summit konat, a vypadalo to velmi luxusně.