Západoafričtí vůdci se připravují na vojenskou intervenci

Západoafričtí lídři v rámci organizace Ecowas nařídili aktivaci pohotovostních sil pro jejich možné nasazení proti pučistům v Nigeru za účelem osvobození demokraticky zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma, informoval na svém webu britský deník The Times.

„Nevylučujeme žádnou možnost, včetně použití vojenské síly, nicméně jen jako poslední možné řešení,“ řekl po jednání lídrů prezident Nigérie Bola Tinubu.

Při jednání Západoafrického hospodářského společenství, které se konalo v hlavním městě Nigérie Abuji, byly aktivovány pohotovostní jednotky bloku. I přes jasnou urgenci však bude podle listu trvat týdny, ne-li měsíce, než dojde k mobilizaci a nasazení.

Západní pozorovatelé se obávají, jaké může mít rozhodnutí spolku dopady na život sesazeného nigerského prezidenta, který je od začátku puče v izolaci v domácím vězení. Vůdci rebelů v reakci na poslední kroky západoafrického bloku prohlásili, že vězněného prezidenta ihned zabijí, dojde-li k intervenci cizích států. Odmítli také výzvy OSN, Spojených států nebo Francie k vydání prezidenta Bazouma.

V tomto týdnu se s nimi sešla náměstkyně amerického ministra zahraničí Victorie Nulandová, odepřeli jí však setkání jak s vůdcem pučistů generálem Abdourahmanem Tchianim, tak se sesazeným prezidentem.

Delegaci afrických lídrů a OSN do země vůbec nevpustili.

Spojené státy a OSN vyjádřily obavy o prezidentovo zdraví a bezpečnost, napsala BBC. Podle dostupných informací je nyní prezident v izolaci, bez přístupu k tekoucí vodě, k jídlu dostává pouze suchou rýži a těstoviny. On i jeho rodina se stali lidskými štíty, které chrání rebely před jakýmkoliv pokusem o opětovné nastolení demokratického režimu.

Fakt, že vojenská intervence je až poslední možností, jak se s pučisty vypořádat, potvrdil nigerijský prezident Tinubu. „Je důležité, abychom upřednostnili diplomatické vyjednávání a dialog,“ řekl po zasedání, kterému sám předsedal.

Debata o možné vojenské intervenci podle zpráv médií rozdělila samotný blok. Část jeho členů se domnívá, že by takový krok vedl jen k další destabilizaci regionu.

Tinubuova slova tedy ve většině vítají. „Musíme jednat se všemi stranami, včetně rebelů. Cílem je přesvědčit je, aby vrátili moc demokraticky zvolenému prezidentovi,“ dodal Tinubu.

Od použití vojenské síly nigerijského prezidenta odrazovali také muslimští duchovní ze severu země z oblasti podél hranice s Nigerem. Obávají se dopadů ozbrojeného konfliktu na jejich komunitu.

Rovněž poradce think-tanku „Krizová skupina“ Nnamdi Obasi se podle agentury AP domnívá, že by se měl Ecowas soustředit na mírové řešení situace. „Použití vojenské síly by vedlo k nečekaným a katastrofálním důsledkům,“ řekl pro AP.

Intervence by podle něj způsobila regionální konflikt mezi demokratickými státy a aliancí vojenských režimů.

Podle prezidenta Pobřeží slonoviny Alassaneho Ouattary je zásah Ecowasu nezbytný. „Blok zasáhl v jiných zemích už dříve, aby obnovil ústavní pořádek,“ řekl po jednání. Domnívá se, že situace v Nigeru si vyžaduje podobné řešení. Staví se na stranu vojenské intervence. Jeho země mezinárodnímu kontingentu poskytne 850 až 1100 vojáků. Potvrdil, že vedle Pobřeží slonoviny a Nigérie nasadí své jednotky také Benin.

I přes izolaci se dokázal Bazoum udržet v kontaktu s bývalými kolegy a zahraničními politiky. Dokonce byl schopný vydat článek ve Washington Post, ve kterém varoval před „devastujícími dopady na Niger, region a celý svět v případě, že si moc v zemi udrží vojenská junta.