Článek
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na šéfa Kremlu Vladimira Putina kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných ukrajinských území do Ruska.
Moskva se s tímto „programem“, který označuje za humanitární misi na ochranu ukrajinských sirotků a opuštěných dětí, nijak netají. Rozhodnutí soudu podle Moskvy nicméně nemá právní základ a je „nehorázné a nepřijatelné“.
Tiskový mluvčí Vladimira Putina Dmitrij Peskov také poznamenal, že Rusko, stejně jako mnoho dalších zemí, neuznává jurisdikci ICC. „A v souladu s tím jsou jakákoli rozhodnutí tohoto druhu pro Ruskou federaci z hlediska práva neplatná,“ dodal.
Jak na zatykač vůči Putinovi reagovali světoví státníci?
Mnozí krok ICC ocenili, včetně českého premiéra Petr Fialy, a přivítali ho například i americký prezident Joe Biden, šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell či mluvčí polské vlády Piotr Müller.
„Začíná být jasné, že nikdo nestojí nad zákony,“ řekl v sobotu podle agentury ČTK v reakci na páteční vydání zatykače německý kancléř Olaf Scholz, který je na návštěvě v Japonsku.
Přečtěte si více
„Rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu vydat zatykač na Putina má velký symbolický význam,“ míní uznávaný český právník Robert Fremr.
Soudci Mezinárodního trestního soudu (ICC) vydali zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou za válečné zločiny na Ukrajině. Moskva ale autoritu soudu neuznává.
„Mezinárodní trestní soud je tou správnou institucí pro vyšetřování válečných zločinů. Faktem je, že se ukazuje, že nikdo nestojí nad zákonem,“ řekl Scholz v Tokiu na společné tiskové konferenci s japonským premiérem Fumiem Kišidou.
Vývoj vyšetřování ICC bude pozorně sledovat i Japonsko, uvedl Kišida. Japonsko podle něj nikdy nebude tolerovat ruské vyhrožování, že proti Ukrajině použije jaderné zbraně. S Scholzem se podle japonského premiéra shodli, že budou pokračovat v sankcích vůči Moskvě.
Západ krok ICC vítá
I podle amerického prezidenta Joea Bidena je rozhodnutí vydat zatykač na Putina oprávněné. „Jednoznačně se dopustil válečných zločinů. Myslím, že je to oprávněné,“ řekl Biden novinářům.
Z Ruska
Ve své nejnovější zprávě britské úřady uvedly, že poslanci ruské Dumy v pondělí předložili návrh zákona, který má změnit věk pro odvody mužů ze současných 18-27 let na 21-30 let.
„Putin je bezpochyby odpovědný za válečné zločiny a za zločin agrese má stát před soudem. Vítám, že Mezinárodní trestní tribunál k vydání zatykače na Putina přistoupil,“ napsal na twitteru ministr zahraničí Jan Lipavský.
Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell si myslí, že rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu „je začátkem procesu vyvozování odpovědnosti“. „Oceňujeme a podporujeme práci Mezinárodního trestního soudu. Beztrestnost nesmí existovat,“ řekl též.
„Jedná se o důležité rozhodnutí soudu, které poukazuje na válečné zločiny spáchané ruským aparátem násilí… Vladimir Putin stojí v čele této mašinérie a měl by být souzen jako válečný zločinec spolu s těmi, kdo přímo i nepřímo provádějí barbarské válečné akce,“ prohlásil na tiskové konferenci mluvčí polské vlády Piotr Müller.
Souhlasné reakce nepřekvapivě přicházejí z Ukrajiny
„Jedná se o historické rozhodnutí, které povede k historické odpovědnosti. Hlava teroristického státu a další úředník se oficiálně stali podezřelými v případu válečných zločinů,“ uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj.
„V trestních věcech, které vyšetřují naše orgány činné v trestním řízení, je více než 16 000 případů násilné deportace ukrajinských dětí okupanty. Skutečný, úplný počet deportovaných však může být mnohem větší. Takovou trestnou operaci by nebylo možné provést bez souhlasu člověka, který stojí v čele teroristického státu.“
Oddělit děti od rodin, znemožnit jim kontakt s příbuznými, ukrývat děti na území Ruska, rozesílat je po vzdálených regionech je jednoznačně státní politika Ruska, státní rozhodnutí a státní zlo, které začíná právě u nejvyššího představitele tohoto státu.
„Tleskám rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu vydat zatykač na Vladimira Putina a Marii Lvovou-Belovou v souvislosti s násilným odebíráním ukrajinských dětí. Mezinárodní zločinci se budou zodpovídat z krádeží dětí a dalších mezinárodních zločinů,“ zaujal tvrdý postoj ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Putin země, kde by mu hrozilo zatčení, nenavštěvuje
Spolu s ruským prezidentem začal ICC stíhat také zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou. Hlavní prokurátor ICC Karim Khan v rozhovoru se stanicí CNN uvedl, že zatykač na Putina je jenom prvním krokem z řady dalších vyšetřování v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. ICC podle něj zkoumá nesčetné množství obvinění a důkazů.
Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 navštívil Putin jen osm zemí, přičemž žádná z nich nepatří pod jurisdikci ICC, poznamenala agentura ČTK. Na otázku, zda se Putin nyní obává cestovat do zemí, které soud uznávají, a mohly by se ho proto pokusit zatknout, Peskov novinářům odpověděl: „K tomuto tématu nemám co dodat. To je vše, co k tomu chceme říci.“
Příští týden by se do Moskvy měl vydat čínský prezident Si Ťin-pching. Čína si podle analytika Vladimíra Votápka potřebuje osobně ověřit, jak to vlastně vypadá s Putinem. Číňané si podle něj také musejí udělat odhad, zda má ruská armáda vůbec šanci se udržet na ukrajinském území, nebo zda je pravděpodobnější, že ji nadcházející ukrajinská ofenziva smete (více zde).
