Článek
Spojené státy americké mají v plánu ustanovit svého zvláštního velvyslance pro Arktidu. Ten bude v severní polární oblasti prosazovat politiku USA, jak uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Vedant Patel.
Americký diplomat bude mít na starost jednání s dalšími sedmi arktickými národy (Kanadou, Dánskem, Finskem, Islandem, Norskem, Švédskem a Ruskem), skupinami původních obyvatel a dalšími stranami, které se v regionu angažují.
Ustavení nové funkce má podle Patela zajistit mír a stabilitu v části světa, která má pro USA „strategický význam“. Jedná se tak o jednu z priorit šéfa resortu zahraničí Antonyho Blinkena.
Kdo se ambasadorem stane, zatím jasné není. Blinken nicméně uvedl, že jméno kandidáta, kterého by následně měl schválit Senát, oznámí brzy.
Jmenovaný velvyslanec nahradí dosavadní pozici arktického koordinátora, kterou zastával kariérní diplomat Jim DeHart, uvádí britská BBC.
Boj o Arktidu
Když se diskutuje o hrozbě, že by mezi Ruskem a státy NATO mohl propuknout vojenský konflikt, mluví se zpravidla o Pobaltí nebo Polsku. Trochu se zapomíná, že mezi Aliancí a ruským státem přitom existuje mnohem delší styčná linie – v severní polární oblasti.
Spojené státy tak reagují na zvyšující se aktivitu ruských vojenských jednotek v regionu. Posilování vojenských kapacit zneklidňuje i Severoatlantickou alianci, jak uvedl v pátek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při návštěvě Kanady.
„Význam Dálného severu roste pro NATO i pro Kanadu, protože vidíme posilování ruské armády (v oblasti),“ uvedl Stoltenberg. Podle něj Rusko nedávno otevřelo či obnovilo v Arktidě stovky vojenských základen a zařízení, zřídilo nové arktické velení a oblast používá pro testování zbraní a vojenská cvičení. Větší zájem o region navíc projevuje i Čína. Ta v regionu staví výzkumné stanice, píše BBC.
„Naší odpovědí je silná a předvídatelná spojenecká přítomnost v regionu,“ uvedl Stoltenberg. Podle něj bezpečnostní obavy v regionu zvyšují také klimatické změny.
