Článek
Podle amerických zpravodajských služeb by mohl Kreml nařídit hackerský útok, aby ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vypadal neschopně a bezbranně. Jeho cílem by přitom bylo podkopání autority ukrajinské hlavy státu a příprava půdy pro případnou invazi. Informoval o tom deník The New York Times.
Američtí představitelé upozorňují, že i když se v posledních dnech pozornost veřejnosti soustředí zejména na hromadění ruských vojáků na ukrajinských hranicích, intenzivní přípravy probíhají také v kyberprostoru.
„Jde o rozsáhlou kampaň zaměřenou na četné ukrajinské vládní agentury, včetně vnitřních záležitostí – národní policie – a jejich elektrárenských společností,“ uvedl Dmitrij Alperovič, přední vyšetřovatel ruské kybernetické aktivity. Kyberútoky podle něj Putin považuje za „přípravu bojiště“.
S tím souzní také vyjádření jednoho ze členů zpravodajského výboru amerického Senátu, který novinářům řekl, že pokud Rusko opravdu zaútočí na Ukrajinu, první „výstřely“ padnou právě v kyberprostoru. „Myslím si, že není nejmenších pochybností o tom, že pokud dojde k invazi nebo jinému druhu vpádu na Ukrajinu, začne to kyberneticky,“ uvedl podle deníku The Times americký senátor Angus King.
Představitelé USA a Británie se odmítli vyjádřit k tomu, kolik odborníků na Ukrajinu jejich země vyslaly. Mluvčí britské vlády přitom zdůraznila, že jejich pomoc je čistě obranného charakteru.
Poblíž ukrajinských hranic Rusko shromáždilo okolo 100 000 svých vojáků. Zprávy o tom, že se připravuje na invazi, ale Kreml rezolutně odmítá. Požaduje ovšem stažení jednotek i techniky NATO z východní a střední Evropy s tím, že rozšiřování aliance na východ je zásadní hrozbou pro ruskou národní bezpečnost.
„To, co se teď děje, napětí, které v Evropě narůstá, je ve všech krocích jejich vina,“ obvinil ruský prezident Vladimir Putin v úterý NATO a jejich spojence. „Pokud budou naši západní kolegové pokračovat v tomto zjevně agresivním postoji, přijmeme příslušná vojensko-technická opatření a na nepřátelské kroky budeme reagovat tvrdě,“ uvedl Putin.
Kreml dlouhodobě čelí kritice za to, že k útoku na své nepřátele využívá hackery, a to jak z řad zpravodajských služeb, tak kyberzločinců.
V roce 2015 zůstalo 230 000 lidí na západě Ukrajiny bez elektřiny poté, co kybernetický útok vyřadil z provozu tamní elektrárny. Hackeři se zmocnili jejich počítačů a během předvánočního období ponořili do tmy celé okresy.
K menšímu výpadku proudu v některých částech Kyjeva v důsledku kybernetického útoku pak došlo i v následujícím roce. Rusko jakoukoli účast na útocích popřelo.
Deník The New York Times ovšem poukazuje na to, že ukrajinská rozvodná síť byla postavena ještě v dobách Sovětského svazu a byla napojena na ruskou rozvodnou síť. Rusové tedy znají její software stejně tak dobře jako ukrajinští provozovatelé a mohou do něj snadnou zasáhnout.
Tyto případy Ukrajinu naučily, jak obtížné je kyberútoky na kritickou infrastrukturu odvracet. Kyberprostor totiž Rusku nabízí poměrně velký manévrovací prostor. Nepanuje zde totiž široká shoda ohledně toho, co je válečným aktem, a není zde jasně vymezené, co přesně si Putin může k Ukrajině dovolit, aniž by vyvolal uvalení sankcí od západních zemí, vysvětluje The New York Times s tím, že kyberútoky z let 2015 a 2016 nevyvolaly téměř žádnou reakci Západu.
