Článek
„Ukrajina i její ozbrojené síly se staly členem NATO. De facto, ne de iure. Protože máme zbraně a rozumíme tomu, jak je používat,“ uvedl ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov v rozhovoru pro BBC. Doplnil také, že je přesvědčený o tom, že Ukrajina získá od svých západních spojenců ty zbraně, o které už dlouho žádá, včetně tanků a stíhaček.
„Jsem si jistý, že dostaneme tanky, bojová letadla, tryskáče nebo střely dlouhého doletu. Západní země změnily přístup, který vůči Ukrajině doposud měly,“ naráží na dosavadní opatrný přístup Západu, který se snažil vyvarovat vtažení do konfliktu s Ruskem.
Odmítl také obavy, že by taková oznámení mohla vyvolat ruskou reakci. „Ve své zemi mám válku. Napadají moje města, moje nemocnice, školy a školky. Zabili spousty civilistů, je to armáda násilníků, vrahů a lupičů. Jak víc by to mohlo eskalovat?“ ptá se. „Pevně věřím, že se v blízké budoucnosti staneme členem NATO i de iure,“ uzavřel Reznikov.
Na zvýšení dodávek kvalitních zbraní na Ukrajinu v pátek poukázal také list The New York Times. Důvodem je podle něj přesvědčení západních představitelů, že Kyjev má jen omezený čas, aby se připravil na očekávanou ruskou jarní ofenzivu a svůj vlastní protiútok.
Západ navyšuje vojenskou pomoc
Na Ukrajinu proto v poslední době proudí i ty zbraňové systémy, jejichž dodání se Západ původně kvůli obavám z vyostření konfliktu bránil: systémy protivzdušné obrany Patriot z USA, baterie tohoto systému z Německa, obrněná bojová vozidla z Francie, Německa i USA. Právě sofistikované tanky přitom Ukrajina požadovala od začátku války, upozorňuje ČTK.
Více o dodávkách zbraní na Ukrajinu
Už od začátku války takřka není dne, aby některý z ukrajinských představitelů nepožádal západní země o dodávky pokročilejších zbraňových systémů a techniky.
„Ukrajina teď může využít svých schopností a změnit dynamiku na bojišti,“ myslí si Laura Cooperová z odboru Ukrajiny a Ruska na americkém ministerstvu obrany. Země je připravená zahájit protiofenzivu.
Také Rusko naznačuje, že se chystá na jarní ofenzivu, jak uvedl podle amerického listu nejmenovaný vysoce postavený představitel jedné ze západních rozvědek. Odborník na obranu z Evropské rady pro zahraniční vztahy Camille Grand pak podotýká, že Moskva pro jarní ofenzivu zřejmě mobilizuje stovky tisíc dalších branců.
„Právě to je důvod, proč se posunula debata o dodávkách tanků,“ myslí si. Cílem je podle něj umožnit Ukrajině, aby už v tuto chvíli dosáhla významného pokroku.
Některá technika Ukrajině stále chybí
I přes zvyšující se ochotu Západu dodávat Ukrajině pokročilejší zbraně je získání některé západní armádní techniky pro Ukrajinu stále oříškem. Řeč je o zbraních dlouhého dostřelu, pomocí nichž by mohla Ukrajina provádět údery i na Ruskem okupovaný poloostrov Krym nebo na ruské území.
Americká administrativa také odmítá jednat o dodání amerických tanků Abrams. Problematické je i poskytnutí německých tanků Leopard, které má v Evropě ve výzbroji přes deset armád. Média poukazují na to, že předání těchto tanků Ukrajině by vyžadovalo souhlas Německa.
Polský prezident Andrzej Duda ve středu ve Lvově oznámil, že Polsko se v rámci mezinárodní koalice rozhodlo předat Ukrajině rotu těchto tanků. Upozornil přitom, že předpokladem dodávky je splnění řady formálních požadavků. V jedné rotě obvykle bývá 14 tanků.
Jak se za posledních deset měsíců měnila válka na Ukrajině?
Boje na Ukrajině se podle bezpečnostního analytika Michala Smetany odehrávají ve čtyřech hlavních oblastech. Z map, které zpracoval server Seznam Zprávy, vyplývá, že změny na frontových liniích jsou v poslední době minimální. Prohlédněte si, jak se frontová linie měnila.
Také finský prezident Sauli Niinistö ve čtvrtek agentuře STT řekl, že jeho země je ochotná předat tanky Leopard 2 Ukrajině za splnění jistých podmínek. Finský prezident dodal, že Finsko může poskytnout jen omezené množství těchto vozidel, protože potřebuje chránit vlastní hranici s Ruskem.
Mluvčí německé vlády tento týden uvedl, že Berlín v současné době neplánuje Ukrajině tanky Leopard 2 poslat. Německý vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck ale řekl, že Německo by nemělo stát v cestě vojenské podpoře Ukrajiny ze strany ostatních zemí. Vládní mluvčí ovšem v pátek uvedl, že Berlín zatím neobdržel žádost žádné země o předání tanků Leopard Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin už dříve zarámoval svou invazi na Ukrajinu jako existenční boj proti západním zemím, které chtějí jeho zemi oslabit. Ruští představitelé pak opakovaně tvrdí, že na Ukrajině bojují proti Severoatlantické alianci. Západ totiž zemi dodává zbraně.
Ukrajina se do Severoatlantické aliance snaží vstoupit už léta, což Putin považuje za bezpečnostní hrozbu pro Rusko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pak opakovaně prosazoval urychlené přistoupení: není ale jasné, zda se Ukrajina po skončení války skutečně stane právoplatným členem Aliance.
