Západ neví, čeho chce pomocí Ukrajině docílit, říká analytik

K volání po zřízení bezletové zóny nad Ukrajinou se nejnověji připojila například dvojice amerických generálů ve výslužbě, píše server Stars and Stripes. Phil Breedlove a Ben Hodges byli dříve veliteli amerických sil v Evropě.

Spolu s 25 dalšími zahraničněpolitickými experty vyzvali prezidenta Joea Bidena k zavedení omezené bezletové zóny k ochraně humanitárních koridorů z měst obléhaných ruskou armádou. Kvůli pokračujícímu ostřelování se tyto bezpečné cesty v posledních dnech opakovaně nedařilo plně otevřít.

NATO několikrát kategoricky vyloučilo zavedení bezletové zóny nad celou Ukrajinou s tím, že by to mohlo vést k otevřené válce mezi Aliancí a Ruskem. Navzdory tomu i tento plán má pořád i uvnitř Aliance podporu, ve čtvrtek se pro něj vyslovil polský velvyslanec v Kyjevě Bartosz Cichocki s tím, že by to ukončilo válku.

Jestli by se dala zavést alespoň omezená bezletová zóna, aniž by hrozila eskalace konfliktu, na to se Seznam Zprávy zeptaly bezpečnostního experta Jana Ludvíka. V rozhovoru nastínil, jak jinak by Západ mohl Ukrajině pomoci. V posledních dnech často zmiňované předání stíhaček za řešení nepovažuje.

Varšava se snažila přesvědčit Spojené státy, aby to byly ony, kdo Ukrajině předá polské stíhačky. Proč by to mělo snížit riziko eskalace konfliktu? Rusům musí být jasné, že výsledek bude stejný.

Pro Polsko je to důležité krytí sebe sama v případě ruské odvety. Zároveň je to polský způsob, kterým testuje jednotu Severoatlantické aliance. Osobně si nemyslím, že dodávka stíhaček je zásadně riskantní v eskalační dynamice, byť si myslím, že existují chytřejší způsoby, jak to udělat, než Ukrajině letadla věnovat.

Je výhodnější jim letadla prodat?

Když někomu dodáváme zbraně zdarma, je to historicky obecně považováno za nepřátelský akt. Pokud ale zbraně prodáváme, je to spíše považováno za klasický byznys. Čím více se blížíme k eskalační čáře Ruska, tím je pro nás výhodnější naše kroky skrývat. Trochu jako slavná ruská hybridní válka. Její myšlenka je, že děláte něco, co se ale snažíte udržet pod eskalační linií.

Pokud tedy letadla Ukrajině prodáme, byť i za peníze, které jim sami půjčíme, stále můžeme říct, že zkrátka podporujeme suverenitu a teritoriální integritu Ukrajiny stejně jako všech ostatních států. Tudíž jim nemůžeme neprodat letadla, pokud za ně zaplatí. Přímý vojenský efekt je stejný, jako kdybychom jim je dali, ale navenek nám to dává šanci tvrdit, že konflikt nechceme eskalovat.

Takže je bezpečnější jim půjčit peníze, které se nám třeba nevrátí, než jim stíhačky darovat?

Určitě. Ze střednědobé perspektivy bude Ukrajina potřebovat ekonomickou pomoc, ať už na stíhačky, nebo cokoliv jiného, protože museli velkou část ekonomiky vypnout. Mobilizovali občany, spousta jich chybí v zaměstnání a hodně lidí uteklo. Proto velká část ukrajinské ekonomiky nemůže fungovat. Tyto ztráty bude nutné nějakým způsobem zaplatit a logickou cestou, vzhledem k tomu, že vybíraní daní není aktuálně možné, jsou půjčky.

Rusům ale bude jasné, že vybavení pochází ze Západu. Jde tedy pouze o to, jestli Ukrajina dostane výzbroj darem, nebo za něj zaplatí z půjčených peněz, přestože výsledek bude stejný. Je to tak?

Jasně, Rusové to vědí. Jenže oni také nestojí o eskalaci. A nemyslím si, že stojí o eskalaci kvůli 30 stíhačkám, jejichž vojenská hodnota není úplně jasná.

Mluvčí amerického ministerstva obrany sdělil, že podle nich nejsou polské stíhačky významnou posilou pro ukrajinské letectvo. Souhlasíte s ním?

To je určitě pravda. Záleží samozřejmě na tom, do jaké míry bude Rusko bojovat tak nešikovně jako to dělalo doteď, poměr síly to ale zásadně nezmění. I kdyby se na Ukrajinu dodaly všechny MiGy z Evropy, Rusko má stále leteckou převahu.

Není jasné, v jakém stavu vůbec evropské MiGy jsou, letadla jsou stará a hodně olétaná. Nejlépe jsou na tom asi právě polská letadla, ale obecně jde o zastaralé stroje. Neříkám, že by to vůbec nezměnilo situaci, ale Rusům by to zkomplikovalo život pouze tehdy, pokud by bojovali tak neefektivně jako doteď.

Je možné tedy dodávat na Ukrajinu ještě nějaké jiné zbraně? Už teď se tam dodávají jak protiletadlové zbraně, tak zbraně pro pěchotu.

Je to tak, jak říkáte. Relativně sofistikované zbraňové systémy, které mají být integrované se zbytkem vybavení, ať už jsou to stíhačky, nebo protivzdušná obrana, musejí mít vycvičenou obsluhu a musí dobře fungovat s ostatními systémy. Stíhačky mají samozřejmě své radary, ale mnohem efektivnější jsou, pokud komunikují s radary na zemi a ostatními letadly. To samé platí o protivzdušné obraně.

Mohli bychom zkusit skupovat po Evropě, případně po světě, vybavení, které Ukrajinci dobře znají, a to jim dávat. A nebo lépe, můžeme dát Ukrajincům peníze, aby je skupovali sami a na nějaké kvazi komerční bázi jim to pomáhat dopravit na bojiště tak, abychom drželi eskalaci pod kontrolou. Nebo jim můžeme dávat jednodušší zbraně operované jednotlivci, které očividně ukrajinští vojáci používají velice dobře, viz protitankové zbraně.

Než jim tedy posílat zbraně, které by nemusely najít využití, je lepší jim pomáhat finančně?

Myslím si, že je to lepší cesta, která jim umožní nakupovat zbraně, které opravdu potřebují. Zároveň to, co budou opravdu potřebovat, je munice. Ve válce je spotřeba munice obrovská. Z krátkodobého hlediska je tedy mnohem efektivnější dodávat munici. Samozřejmě pokud by měl konflikt trvat dlouhé měsíce až roky, má smysl vojáky přecvičovat na modernější a sofistikovanější zbraně.

Podle Putina by další dodávky zbraní na Ukrajinu mohly vyústit v překročení pomyslné červené linie ze strany Západu. Jaká je ale červená linie, kterou by nemělo překročit Rusko?

Západ nemá z hlediska války na Ukrajině jasně definované cíle. Platí, že jim chceme pomáhat, ale není jasné, čeho tím chceme dosáhnout. Proto ani červené linie nejsou jasně dané a jejich obsah je na diskusi. Tuto diskusi bychom ale měli vést a na základě ní definovat nějaké červené linie. Může to být anexe Ukrajiny, může to být použití jaderných zbraní vůči Ukrajině…

Červenou linii musíte být schopný naplnit, jinak to dopadne jako v Sýrii, kdy Obama řekl, že použití chemických zbraní je nepřijatelné, ale když byly použity, nic zásadního neudělal. Respektive podnikl pouze symbolické útoky na syrské základny, které ale neměly větší význam. Dokážu si představit, že anexe Ukrajiny je zcela nepřijatelná, na druhou stranu Západ asi nechce jít do války proto, aby se Ukrajině vrátil Krym.

Lidé v reakci na bombardování nemocnice volají po bezletové zóně. My máme ale omezené možnosti. Bezletová zóna znamená, že se musí sestřelováním letadel dodržovat. A to by znamenalo, že bychom šli do války. To kvůli jedné nebo i dvaceti nemocnicím nestojí za to, protože válka mezi Ruskem a NATO by velmi pravděpodobně zničila nemocnic ještě mnohem víc. Ve válce jsou věci, které jsou nutné skousnout, jakkoliv jsou hrozné.

Červená linie se tedy ze strany Západu v současnosti nedá přesně definovat?

Přesně tak. Zároveň to, že není červená linie přesně definovaná, může být žádoucí, jelikož nepřítel neví, kam až může zajít. Kdybychom měli nastavenou červenou linii na bombardování nemocnic, bude nepřítel vědět, že všechno do toho bodu je snesitelné. Navíc naše reálná červená linie nebude asi zahrnovat bombardování nemocnic už jen proto, že to může být omylem. Raketa je chytrá, ta se trefí, ale člověk, který ji odpaluje, se může splést.

Někteří bývalí vojenští velitelé žádají Spojené státy o zavedení alespoň částečné bezletové zóny nad Ukrajinou, která by umožnila vytvoření humanitárních koridorů. Je to podle vás možné?

Má to jeden zásadní problém. My můžeme vyhlásit humanitární koridor, ale musíme ho vynucovat, respektive je možné se domluvit s Ruskem, že se koridor udělá, pak nemá smysl tam posílat letadla. Princip bezletové zóny je ten, že tam nesmějí létat letadla, aniž by podstupovala obrovské riziko.

Když se dělá bezletová zóna, musí se potlačovat protivzdušná obrana, což prakticky znamená, že se bude střílet na protivzdušné systémy protivníka, které mohou sestřelit letadla v bezletové zóně. Nedá se to dělat pomocí sonarů ani žádnou magií, jak navrhovali členové amerického Kongresu.

Jediný způsob jak to dělat bezpečně, je potlačovat ruskou protivzdušnou obranu. Zároveň i Ukrajina má svoji protivzdušnou obranu, která by mohla omylem sestřelit letadla NATO. Ani částečná bezletová zóna tedy není úplně dobré řešení.

Pokud by například v oblasti vyzbrojování Ukrajiny překročil Západ nějakou ruskou červenou linii, bylo by v současné situaci vůbec schopné zaútočit na NATO vzhledem k tomu, s jak silným odporem se setkávají na Ukrajině?

Nemyslím si, že síly, které nepoužívají na Ukrajině, by stačily na nějakou pozemní invazi do států NATO. Mají ale samozřejmě možnost odpovědět jinak. Disponují obrovským arzenálem nepoužitých balistických raket, nejen jaderných, ale i konvenčních. Ty by mohli použít například proti letištím, odkud by se vynucovala bezletová zóna.

Nemyslím si ale, že dodávky zbraní jsou pro Rusko něco nepřijatelného. Je to něco, co je štve, ale i v ne úplně chladné kalkulaci je možnost jít do války se Západem něco, o co Rusko nestojí. Rusové teď nemají síly a jejich armáda bojuje špatně, i když se zlepšují.

Pokud by se ale Rusko ocitlo ve válce se Západem, je otázka, co by se dělo. Ukrajina se drží, protože mobilizuje, v Rusku mobilizace zatím není možná, protože se to nedá prodat občanům. Pokud by na ně ale zaútočil Západ, tak už to prodejné bude a bude to další vlastenecká válka.

Druhá věc je, že nevíme, jak by se zachovala Čína, která může svou ekonomickou mocí Rusko podržet. Proto si myslím, že Západ dělá dobré věci, a je pouze potřeba počkat, až začnou fungovat. Riziko eskalace podle mě nehrozí téměř v jakémkoliv případě nepřímého zapojení, jako jsou dodávky zbraní, zvlášť pokud by se schovaly za obchod. U přímého bojového zapojení je naopak obrovské riziko eskalace až na jadernou úroveň a není jasné, jak bychom Ukrajině pomohli, kdybychom ji nechali zničit jadernými zbraněmi.